ČR nesouhlasí s povinnými kvótami na rozdělování migrantů v rámci EU a trvá na tom, aby přijímání uprchlíků zůstalo na dobrovolném rozhodnutí států. Proč, navzdory jasně vyjádřené neochotě přijímat běžence podle kvót, se musí vláda znovu vracet k tomuto tématu? Tuto otázku jsme položili šéfredaktorovi portálu Protiproud Petru Hájkovi. Petr Hájek: To je prostě skandál, a důkaz toho, že nejsme svrchovanou zemí. Vláda dala jasně na srozuměnou, že odmítá přijímat běžence podle kvót. Evropská komise ale trvá i nadále na svém. Víte, podobné vztahy s Bruselem je cesta do slepé uličky.
Brusel si myslí, že pomocí kvót je třeba bojovat s nelegální migrací. Česko má přijmout 500 lidí v průběhu dvou let. To přece vůbec není mnoho, proč proti tomu namítáte?
Za prvé, to číslo 525 lidí je s odpuštěním lživé. Stanovili je nám, jak se říká, pro začátek. Už dnes říká Evropská komise o české kvótě v rozsahu více než jednoho tisíce lidí. Je jasné, že to je teprve začátek. V konečném důsledku bude obrovský proud do Česka z desetitisíců migrantů. Stejně jako mnozí jiní, myslím si, že ano, jsme součástí EU, nezúčastnili jsme se však amerického bombardování zemí, z nichž se řinul do Evropy proud nelegálních migrantů. Vinu na této katastrofě mají USA a takové evropské země, jako jsou Francie a Anglie. Ty jsou odpovědny za likvidaci politických systémů v zemích, odkud lidé prchají. Ať je také přijímají ti, kdo tu katastrofu zavinili! Problém je v tom, že v Schengenském pásmu jsou hranice otevřeny. Když proniknou na kontinent, mohou nelegálové jet, kam jen budou chtít. Česko není zemí, kde se snaží najít útočiště. Tak proč je nám vnucují?
Jsou výpočty, podle nichž se dostane letos do Itálie 200 tisíc běženců. Co s tím obrovským proudem nešťastných lidí? Jaké řešení byste navrhl?
Těch řešení může být několik. Jedno z nich je zajistit normální fungování zemí, jejichž politické a ekonomické systémy byly zničeny. Přestat zasahovat do záležitosti Sýrie a Libye. Pokusit se, i když to bude těžké, nahradit škody, které jim způsobily USA, Francie a Velká Británie. Druhé řešení: poskytovat těmto lidem pomoc v místech, kde žijí, aby nemuseli plout do Evropy v loďkách přes moře. A třetí: jednoznačně vrátit zpět ty, kdo se už takto do Evropy dostali.
Čeho se nejvíce obávají Češi v souvislosti s proudem migrantů? Exportu muslimského terorismu?
Je pochopitelné, že mezi reálnými běženci se najdou také lidé schopní použit zbraní. Není to ale to hlavní. Důležité je, že nejsou naprosto žádné předpoklady pro asimilaci v Česku lidí jiné kultury a jiného náboženství. Jejich přítomnost může spustit vnitřní mechanismus sebezničení státu. Sociálně ekonomická rizika jsou obrovská! Jsou stokrát větší než problém běženců, před nímž se dnes ocitla Evropa. Česko to ví ze zkušeností soužití s romskou menšinou. Tisíce migrantů z Afriky a Asie by nám způsobily nevyřešitelné problémy.
Bude-li Evropská komise trvat na kvótách, co podnikne potom Česko? Zažaluje EU?
Pozice vlády není jednoznačná. Říká, že je proti kvótám a nepřijme je, otázka ale je, jak bude hlasovat. Podle Lisabonské dohody nemají země, které jsou proti společnému rozhodnutí, právo veta. Nevylučují, že při hlasování o otázce kvót může Česko a řada jiných zemí včetně Francie, které tento systém odmítají, zahájit jednání o zrušení Schengenské dohody. Aby běženci, kteří se objeví v Německu a Velké Británii, nepronikli mj. k nám, do české země.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: sputniknews.com
