Summit v Kyjevě Ukrajina-EU z 27. dubna frustroval jeho hostitele. Společná deklarace dost nabubřele vychvalovala smělé plány na reformy a odsuzovala ruské „agresivní akce“ na ukrajinské půdě. Je jasné, že Brusel nemá žádný skutečný úmysl prosazovat nějakou vážnou odpovědnost. A tak se Ukrajině nedostalo ničeho kromě slibů, a to i přesto, že celá politická filosofie a strategie kyjevského režimu se točí kolem „evropské perspektivy.“ Evropští vůdci se pokoušeli ztlumit očekávání Kyjeva ještě před zahájením tohoto shromáždění.
Jean-Claude Juncker, president Evropské komise, a Federica Mogherini, vysoká reprezentantka Evropské unie pro zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku a vicepresidentka Evropské komise svého času zrušili svou návštěvu Ukrajiny se slibem, že se zúčastní až summitu EU-Ukrajina. Ale už před tímto shromážděním vešlo ve známost, že Mogherini zase nepřijede. Odrážel se v tom fakt, že Evropská unie nemá nic, co by mohla nabídnout, a že tahle událost nemá žádný praktický výsledek. Donald Tusk, president Evropské rady, který se normálně staví do pozice hlavního spojence Ukrajiny, hodil svým „přátelům“ ručník do ringu, když řekl, že s tímto summitem se nespojují žádná velká očekávání, zvláště pokud jde o konkrétní rozhodnutí – o věci jako cestování bez víz nebo speciální mírová mise. Politický analytik Institutu euroatlantické spolupráce Vladimir Gorbač řekl, že Ukrajina očekávala více, než o čem je Evropská unie připravena vůbec uvažovat.
Veřejné mínění si pamatovalo, že president Porošenko se usilovně pokoušel Evropany přimět ke krokům směřujícím k zavedení Ukrajiny dále do Evropy, kroků, které se už hodně dávno slibují. Chtěl, aby Evropa otevřeně řekla, že Ukrajina má výhled na vstup do Evropské unie. Rovněž chtěl, aby řekla, že je připravena zavést bezvízový režim a přijmout rozhodnutí o vyslání mírové mise do Donbasu. Aby udělal na hosty dojem, tak při své uvítací řeči řekl, že na zasedání ministrů ukrajinského kabinetu zní angličtina častěji než ruština. Ale nic naplat. Jean Claude Juncker řekl, že členství v EU zatím není součástí agendy. Johannes Khan, komisař pro sousedství Evropy, 22. dubna řekl, že do 10 let nedojde k žádnému rozšiřování. To znamená, že ukrajinské členství nepřipadá v úvahu. Podle něj žádný z členů EU nepodporuje myšlenky na rozšiřování.
Tusk promlouvající na tiskové konferenci o výsledcích summitu EU-Ukrajina v Kyjevě řekl, že prozatím je jedinou volbou pro agendu poslání civilní mise na krizí postiženou Ukrajinu. Porošenkovy pokusy líčit Ukrajinu jako zemi dělající, co může, aby dosáhla cílů evropské integrace, nevypadaly moc přesvědčivě. Vysvětloval, že reformy uvázly, protože v říjnu minulého roku proběhly předčasné volby. Neuplynulo pak moc času a přijali jsme kroky správným směrem, řekl Porošenko. President nebyl schopen zakrýt svůj vztek, když se jeden americký žurnalista zmínil o pomalém tempu ekonomických a ústavních reforem v zemi. Vůdci Ukrajiny mají své způsoby, jak zacházet s žurnalisty. Porošenko jej požádal, aby se, když klade otázky, vyhnul ujišťování.
Společná deklarace obsahovala sice kritiku Ruska, ale hodně se lišila od toho, co Kyjev očekával. Vůdci EU jednoznačným způsobem řekli, že očekávají dodržování Minských dohod. Den před tímto summitem britský Financial Times referoval, že Berlín, Paříž a Londýn na Ukrajinu ve zvýšené míře tlačí, aby dohodu dodržovala. Podle těchto novin chtějí němečtí diplomaté, aby Ukrajina byla „pružnější“. Stefan Meister, šéf programu pro Východní Evropu, Rusko a Střední Asii v Centru Roberta Bosche pro Střední a Východní Evropu, Rusko a Střední Asii v Německém výboru zahraničních záležitostí, řekl, že kdyby Ukrajina tyto závazky nedodržela, tak má Rusko pořád šanci ten konflikt znovu spustit.
Tusk na summitu řekl, že splnění Minských dohod je nejlepším způsobem, jak se se situací vypořádat. Jean Claude Juncker řekli, že Minské dohody se mají dodržet. Revize dokumentu podepsaného v Minsku byla v příkrém rozporu s ujišťováním ukrajinských vůdců, že dodržují opatření Minských dohod. Evropané to nijak rozsáhle nerozváděli, ale skutečnost, že se nedodržuje je až příliš zřejmá, aby ji šlo popírat zástupcům Ruska. Rozhodnutí EU udělit Ukrajině 1,8 miliardy euro bylo prezentováno jako úspěch. Kyjev ale žádal o 2,8 miliardy euro, jak říkal Jean-Claude Juncker. Loni jí EU udělila 2,15 miliardy euro. Trend je jasný; Evropská unie nechce, svou finanční pomoc vylít do kanálu.
Dalším „průlomovým“ výsledkem tohoto summitu bylo rozhodnutí rozběhnout od 1. ledna 2016 zónu volného obchodu. Jaceňjuk spěchal s prohlášením, že toto rozhodnutí je úspěchem vlády, kterou vede. Ve skutečnosti ale tento krok pro Ukrajinu nedopadne moc dobře. Ta si celý rok užívala výhodu osvobození od cel. Ekonomický kolaps ale zabránil tomu, aby to nějak hmatatelně pocítila. Příští rok ale na ni bude volně přitékat i evropské zboží. A to by mohlo být koncem toho, co z ekonomiky na Ukrajině ještě zůstalo. EU také přimhouřila oči nad porušováním spojeným se zemědělskými vývozy z Ukrajiny. Tak tomu ale už nebude, až se ta zóna volného obchodu zavede. Ukrajina na to není připravená. Evropané chápou, že Ukrajina bude bez těchto zvýhodnění trpět. Evropa má ale své vlastní zájmy. Jean Claude Juncker řekl, že je důležité tuto asociační dohodu realizovat už od nového roku. Není možné ji dále odkládat.
Pro Ukrajinu je jedinou útěchou vyhlášení EU, že dokud nebude naplněna Minská dohoda, tak podrží v platnosti proti-ruské sankce. Donald Tusk řekl, že se nediskutuje o žádných nových restriktivních opatřeních.
Vztahy mezi EU a Ukrajinou se prodiskutují i na summitu v Rize (21.-22. května) s vyhodnocením pokroku dosaženém ve vztazích mezi EU a jejími východními partnery od posledního summitu ve Vilniusu v roce 2013. Bezvízový režim a „evropská perspektiva“ nikdy jeho agentu neopustí. Výsledky tohoto shromáždění budou nejspíš ale také nulové. Než někdo zkusí změnit svět, tak by nejdříve měl zkusit změnit sama sebe.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: strategic-culture.org
