Jak ukázaly nedávné epizódy mezinárodní politiky, nejsou USA i nadále ochotny opírat se o historické zkušenosti a nechtějí brát Čínu vážně, píše výzkumník Londýnské ekonomické školy a univerzity Pekingu Jared McKinney pro časopis The Diplomat. Expert podotýká, že třeba v r. 2010 byl za podpory administrativy prezidenta USA Baracka Obamy rozpracován balík reforem struktury vedení MMF. Předpokládalo se, že zástupci skupiny BRICS dostanou takový počet kvót hlasů, který by spravedlivě odrážel jejich přínos do světové ekonomiky. Tento návrh reforem Kongres USA zamítl, protože většina republikánů pochybuje o nutnosti mezinárodní finanční spolupráce, a kromě toho, by tyto opravy posílily pozice Číny a oslabily pozice Washingtonu.
„Tento příklad je příznačný, protože odpovídá pozici, kterou vypracovaly USA vůči Číně: od r. 2005 vyvíjel Washington na Peking neustálý nátlak, vyzýval „k odpovědnosti" a dokonce označil Čínu za „globálního bezhlavého jezdce". Odmítnutí reformovat MMF prohloubilo rozpory, a stalo se jasné, že USA nechtějí rozdělit moc s ČLR: Washingtonu totiž vyhovuje nynější pořádek", podotýká analytik.
Svět se ale mění, píše McKinney. Čína vytváří paralelní globální finanční strukturu, zakládá AIIB, a skupina BRICS zřizuje Banku pro rozvoj BRICS na 100 miliard USD. Snaha většiny západních spojenců Washingtonu vstoupit do AIIB navzdory „pokynům" USA vytvořila konfliktní prostředí, v němž vojenská konfrontace mezi Washingtonem a Pekingem se už nezdá být nemožnou.
Autor článku se odvolává na knihu „Nemožná válka: Čína, USA a logika konfliktu supervelmocí" profesora Londýnské ekonomické školy Christophera Cokera, v níž našel historickou analogii konfrontace Pekingu a Washingtonu — Peloponéskou válku ve Starém Řecku mezi Námořním spolkem (Atény) a Peloponéským spolkem (Sparta). Tehdy byly obě strany konfliktu rukojmími tzv. Thúkididovy léčky — „válku udělaly nevyhnutnou růst aténské moci a strach, který vyvolával tento růst v Spartě".
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: sputniknews.com
