„Ušlechtilý skok“ (Nobel Jump) uskuteční 7. dubna Síly rychlé reakce NATO. Bude to zatím jenom cvičení, i když první za účasti armád ČR a Nizozemska. 150 vojáků České armády budou muset na povel uskutečnit „ušlechtilý skok“ k letišti v Bohumínu. Další akce nacvičí brigáda Sil rychlé reakce v červnu už v Polsku a v rozšířeném složení — s Němci, Holanďany, Nory a Poláky. Nikdo se ani netají tím, že Síly rychlé reakce se vytvářejí pro kolektivní obranu území členské země ve zcela konkrétním a proti domnělé ruské hrozbě.
Jak velké síly soustřeďuje NATO v blízkosti ruských hranic a jaké následky to může mít pro obě strany? Tuto otázku jsme položili pozorovateli TASS plukovníkovi Viktoru Litovkinovi.
Litovkin: Cvičení je normální praxí každé vojenské organizace, a právě takovou je NATO. To na jedné straně, a na straně druhé, v jakém kontextu se tato cvičení pořádají? Za doprovodu hysterické kampaně, že Rusko už-už napadne Pobaltí, východoevropské země a ještě Bůhví koho, soustřeďují u hranic naší země ozbrojené síly Aliance. V rozporu se Základním aktem Rusko-NATO z r. 1997, který zakazuje rozmístění značných sil na hranicích objektů, vysazuje se v Litvě, Lotyšsku a Estonsku 3 tisíce amerických vojáků, 120 tanků a obrněných vozidel. Přitom se ospravedlňují tím, že vojenský personál tam prý není nastálo. Ten úskok je ale v tom, že ty 3 tisíce vojáků nahradí zítra 3 tisíce jiných, tedy značné vojenské seskupení tam přece zůstane.
V Polsku instalují USA systémy PRO Patriot PAC-3, v litevském Šiauliai rozmísťují na základně Zokniu letadla schopné nést atomové pumy. Pro informaci: USA skladují v pěti evropských zemích 200 atomových pum. Letadla, která je mohou nést, mají základnu také v okolí Tallinnu, v Emery, 200 km od Petrohradu. Američané rozmísťují základny PRO v Rumunsku a Bulharsku. Kolová bojová technika USA jede nyní v konvojích po evropských silnicích — z Estonska přes Lotyšsko, Litvu, Polsko a Česko do Německa.
Ministr zahraničních věcí Polska Grzegorz Schetyna otevřeně prohlásil, že je to demonstrace moci USA a NATO. A není tajemstvím, komu tu moc ukazují. A právě na tomto protiruském, ba dokonce rusofobském pozadí se budou konat manévry Sil rychle reakce NATO za účasti Česka. Zastrašují nás, ale věřte, že strach nemáme.
Sputnik: Kolektivní obrana předpokládá společný odpor označenému nepříteli. Když uznají za toho „nepřítele" Rusko, znamená to, že Češi musejí bojovat proti Rusům? Z podobného předpokladu by se velitel Československého armádního sboru, který bojoval spolu s Rusy proti nacistické armádě, Ludvík Svoboda, jak se u nás říká, „obrátil v hrobě"…
To ale zůstalo bohužel v minulosti. Dnes máme jinou realitu. Česká republika je členskou zemí NATO se všemi odsud vyplývajícími následky. A může se samozřejmě postavit pod odvetný úder eventuálního nepřítele, jehož aliance provokuje.
Nebude rozšíření rozsahu vojenských cvičení NATO mít v konečném důsledku za následek stálou dislokaci vojsk USA v Česku? A vůbec, je taková základna faktorem ochrany nebo dodatečného rizika pro obyvatelstvo?
[quote align="center" color="#999999"]
Nebude-li Česko chtít, aby byla na jeho území dislokována cizí vojska, nebudou tam. Víme však, že v českém vedení a v českém establishmentu jsou různé přístupy k NATO a k Rusku. Zvítězí-li protiruské rétorika, pak nevylučují založení v Česku americké nebo třeba německé vojenské základny. Jiná otázka je, jestli to NATO nyní potřebuje, když už má svá velitelská stanoviště v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku? Je třeba brát v úvahu také faktor prezidenta Miloše Zemana. I když svůj názor na tento problém měnil, myslím si, že v rozhodujícím okamžiku projeví zdravý rozum, který je mu vlastní, a nebude vystavovat Čechy novému riziku.[/quote]
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: sputniknews.com
