Koho by napadlo, že revoluce začne u těch radikálních Islanďanů? Ale začala. Jistý Frosti Sigurjonsson, zákonodárce za vládnoucí Progresivní stranu, dnes vydal zprávu, že navrhuje vzít si zpět od komerčních bank pravomoc k vytváření peněz, a předat ji centrální bance s konečným slovem pro Parlament. Nezdá se, že by z toho byly komerční banky Západního světa nějak šťastné. Ty musí jistě dumat nad tím, jak vymazat islandský národ z mapy. Pokud to islandský parlament přijme, „tak tento plán velice radikálním způsobem změní hru. A ten pak bude i úspěšný, protože pro ekonomiku neexistuje větší mor než komerční banky vytvářející si peníze a pak je sekuritizující a rozprodávají jako půjčky, z jen tak vytvořených (kreditních) peněz.
Všichni, kromě možné výjimky Paula Krugmana, chápou, proč je to velice dobrý nápad. Agence France Presse hlásí:
[quote align="center" color="#999999"]
Islandská vláda uvažuje o revolučním monetárním návrhu – na odstranění pravomoci komerčních bank na vytváření peněz a na její předání centrální bance. Návrh, který by byl obratem v historii moderních financí, byl součástí zprávy sepsané zákonodárcem z vládnoucí centristické Progresivní strany Frosti Sigurjonssonem nadepsané „Lepší monetární systém pro Island.“ „Tato zjištění budou důležitým příspěvkem do nadcházející diskuse tady i jinde o vytváření peněz a o monetární politice,“ řekl ministerský předseda Sigmnundur David Gunnlaugsson.
Tato zpráva schválená premiérem se zaměřuje na skoncování se zavedeným monetárním systémem, čímž zlikviduje finanční krize včetně takových, jako byla ta poslední v roce 2008.
Podle studie čtyř centrálních bankéřů zažila země od roku 1875 „více než 20 epizod finančních krizí různých typů,“ s tím, že „k šesti vícečetným epizodám finančních krizí došlo v průměru každých 15 let.“ Pan Sigurjonsson řekl, že problém pokaždé vznikl z nafouknutí bubliny úvěrů během silného ekonomického cyklu.
Argumentuje, že centrální banka nebyla schopna udržet kreditní boom v mezích, což umožnilo nárůsty inflace a podnítilo to podstupování přehnaných rizik a spekulace s hrozbou zhroucení bank a drahých státních intervencí. Na Islandu, jako v ostatních moderních tržních ekonomikách, kontroluje centrální banka vytváření bankovek a mincí, nikoliv však tvorbu všech peněz, k čemuž také dochází vždy, kdy komerční banka nabídne úvěrovou linku. Centrální banka může nabídku peněz zkoušet ovlivnit jen přes své nástroje monetární politiky.
Podle tzv. návrhu na Suverénní peníze by se jediným tvůrcem peněz v zemi stala centrální banka. „Podstatné je to, že pravomoc vytvářet peníze je oddělená od pravomoci rozhodnout, jak bude těchto nových peněz použito,“ napsal v návrhu pan Sigurjonsson. „Parlament spolu se státním rozpočtem prodebatuje i vládní návrh na alokaci nových peněz,“ napsal.
Banky budou nadále spravovat účty a platby a budou sloužit jako zprostředkovatelé mezi střadateli a věřiteli. Pan Sigurjonsson je podnikatel a ekonom, který byl zosnovatelem programu dluhové úlevy pro domácnosti na Islandu spuštěného v květnu 2014 a zaměřeného na pomoc mnoha Islanďanům, které finančně škrtily hypotéky z indexací úroků podle inflace podepsané před finanční krizí 2008.[/quote]
Poznámka překladatele: Já osobně bych nad tím moc nejásal. Připadá mi to jako ještě horší forma korporativistického spiknutí než dosavadní forma centrálního bankovnictví.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com, reformy.cz
