Současný vzdělávací systém je založený na tom, aby děti přijímaly autority a jejich slovo jako pravdivé. Učitelé mluví ke studentům místo toho, aby mluvili s nimi. Učitelé se stali pouze nositeli informací a už dávno své žáky neučí tomu, co se naučili od svých učitelů. Děti se už dávno neučí učit, ale místo toho skladovat nadbytečné množství informací. Celý vzdělávací model je jen produkcí systému. Nepodporuje lidskou přirozenou kreativitu a zvědavost, ale místo toho chce, abychom fungovali jako stroje.


Systém nechce lidi, co myslí a zpochybňují, chce lidi, kteří mohou být lehce ovladatelní a kontrolovaní, aby mohla být veškerá moc v rukou elity.

Někdo tvrdí, že kritické myšlení se nedá ve školách naučit.

Sokrates říkal: „Nemůžu učit nikoho nebo něco; jediné, co můžu, je naučit je myslet.“

Musíme se naučit klást otázky místo toho být tázáni. Opravdové učení je formou investigativního procesu.

Děti by měly být podporovány se naučit tázat samy sebe. Je to učitelská povinnost vést své studenty k dotazům a objevům.

Je důležité podpořit debatu a nechat si udělat děti vlastní názor. Nepodceňujme proto hodiny filozofie. Ta nás totiž učí myslet a tázat se. A bez těchto znalostí bude lidstvo pokračovat na autopilota a nechá se dále utlačovat.