Zvýšené využívání technologií šifrování, zvláště v každodenních službách jako jsou e-maily, povede špionážní agentury, aby se uchylovaly k „eticky horšímu“ chování, jako je hackování jednotlivých počítačů, varoval bývalý šéf GCHQ. Sir David Omand promlouvající na London School of Economics (LSE) řekl, že zvyšující se zabezpečování šifrovacími technologiemi, které v současnosti dovolují uživatelům posílat si vzkazy a e-maily v soukromí, znamená, že agentury nebudou neschopné takový email přečíst, a mohly by tedy být nuceny k daleko přímějším špehovacím metodám.
Po důkazech uniklých přes vynašeče z NSA Edwarda Snowdena, se ukázalo, že jak GCHQ, tak její americký protějšek špehuje soukromá data milionů lidí. Tato odhalení vyvolala veřejné pobouření, což vedlo k volání, aby webové firmy data více zabezpečily.
Apple a Google začaly se zaváděním sofistikovanějších metod šifrování a signalizovaly svou neochotu předávat data uživatelů vládním agenturám.
Bezpečnostní agentury, aby obešly šifrovací technologie, které v současnosti podporují WhatsApp a iMessenger, mohou využít buď „těžby ze sítí“ nebo přímého hackování, a monitorovat tak zprávy, už když se píší.
Sir David, který byl ředitelem GCHQ v letech 1996 až 97, řekl: „Jedním z důsledků Snowdena je to, že společnosti teď hrozně šifrují komunikaci od jednoho konce ke druhému.“
„Zpravodajské agentury ale nevzdávají snahy dostat ty zlé hochy. A tak budou muset jít k těm zlým hochům blíže. Předpovídám, že se dočkáme více práce na blízkých přístupech.“
Dohledové techniky „blízkého přístupu“ obvykle znamenají, že agent musí být v určité míře ve fyzické blízkosti k dotyčnému subjektu. Může to být napíchnutí štěnicí, přímé hackování telefonů a počítačů nebo i fyzické sledování.
Sir David řekl, že to pro zpravodajské agentury povede k ještě „horším etickým“ problémům.
„Můžete sice říci, že to bude cílenější, ale z hlediska vlezlosti do osobního soukromí – z hlediska vedlejších škod z narušeného soukromí – nejspíš skončíme v ještě eticky horší pozici, než v jaké jsme byli před tím.“
Bývalý šéf GCHQ dále obhajoval práci těchto agentur tvrzeními, že to nebylo všechno o „vkrádání se“, nýbrž že byly odpovědné za ochranu UK před kybernetickými útoky.
Tohle tvrzení vyvolalo pokárání od Guse Hoseina, ředitele NGO Privaci International, který tvrdí, že GCHQ věnuje obraně daleko méně úsilí, než tomu bývalo v minulosti.
Hosein řekl, že v minulosti byla britská bezpečnostní agentura odpovědná za informování technických společností o zádrhelech a vadách v informačních systémech, ale „že to už nedělají.“
„Teď už z těchto zranitelností kořistí, zacházejí s nimi jako se zbraněmi, vytahují je a plošně jich zneužívají, nikoliv nezbytně tak, aby to bylo cílené,“ dodal.
Plány ministerského předsedy Davida Camerona na zákaz služeb šifrovaných vzkazů WatsApp a Snapchat narazily na pobouření, když jej kritici obviňují z „čínské“ úrovně veřejné cenzury.
Ten se tomuto pobouření však brání poukazy na hrozbu extremistických skupin, z nichž mnohé využívají sociálních médií pro komunikaci a rekrutování členů.
V pátek bylo odhaleno, že přestože dvě islamistické skupiny byly v UK zakázány, tak se stejně na Twitteru a YouTube vysmívají zákonu.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: rt.com, reformy.cz
