Musím se přiznat, že to, k čemu v posledních 24 hodinách došlo, pro mě bylo překvapením. Jednak kvůli tomu, že jsem útok předpokládat až později během roku, protože zrovna teď je počasí ošklivé a značně zvýhodňuje obránce. Také jsem na bojišti předpokládal těžkou palebnou přípravu (to znamená, že ukrajinští vojáci provedou dělostřelecké údery na pozice Novorossijců), po nichž přijdou výpady ukrajinských pancéřových sil podél několika dobře definovaných os. Očekával jsem, že Novorossijci ustoupí, aby vtáhli útočící ukrajinské vojáci do palebných kapes, a pak je pozvolna zničí. Ale takhle to zrovna moc neprobíhalo.


 

Zaprvé ukrajinští vojáci pokračovali v dělostřelbě, ale ne na Novorossijské síly, nýbrž šlo o obvyklé teroristické dělostřelecké přepady civilních sídlišť v Doněcku a v dalších městech, zvláště v Gorlovce, která těžce utrpěla a je v naprostých ruinách. Tento druh dělostřelby dělá sice  ukrajinským vojákům dobře, ale žádný vojenský účel to nemá.

Zadruhé nedošlo ke koncentrovanému útoku  ukrajinských  pancéřových sil. Bylo 2 tanky tamhle, 4 tanky tuhle, ale žádný mohutný pancéřový útok, který by mohli  ukrajinští vojáci teoreticky spustit.

Takže ano,  ukrajinští vojáci se pokusili o útok na letiště a boje u něj byly po nějakou dobu extrémně intenzivní, o tom není pochyb, to ale byly omezené útoky. K tomu samému docházelo u města Peski, které je teď už převážně v rukou Novorossijců: bojová operace tam byla velice intenzivní a Ukrajinci jsou pořád ještě zakopaní na severních okrajích města, ale rozsah celé této bitvy je pořád ještě jasně lokální.

Takže můj předběžný závěr je ten, že tohle byla velké eskalace bojových operací, ale NEBYL to ještě ten Velký ukrajinský útok. K takovému útoku prostě zatím nedošlo.

Druhou bizarní a intuici se příčící událostí byla reakce Novorossijců, kteří místo aby se zakopali, tak ve skutečnosti na několika místech včetně Mariupolu přešli do ofenzivy. Dobrou zprávou je, že Novorossijci postupují velice opatrně a jdou do toho pozvolna a velice obezřetně, což je pro úspěch operace k osvobození Mariupolu kriticky důležité, předpokládáme-li, že to je jejich cíl. Morálka Novorossijců je podle všech zpráv skálopevná optimistická, leč opatrná. Což je přesně to, co potřebujete, abyste zvítězili. Novorossijské vítězství na letišti je ohromným posílením morálky Novorossijců a drtivou psychologickou ranou pro  ukrajinské vojáky.

Mým druhým závěrem je to, že Novorossijci všechno udělali přesně správně. Zdaleka necítili jako prvořadou potřebu mnoha vrstev hluboké obrany a místo toho okamžitě přešli do protiútoku, a povedlo se jim to provést úspěšně, promyšleně a pečlivě.

Dnes jsem si s velkým zájmem poslechl tiskovou konferenci ukrajinského vojenského mluvčího, který prohlašoval, že bojů kolem letiště se zúčastnila ohromná množství vojáků Ruské federace, a že ještě více jich vstoupilo na ukrajinské území. A to je velice dobrá zpráva, protože  ukrajinští vojáci pokaždé, když jsou někde těžce poraženi, tak začínají mít halucinace o silách Ruské federace. Takže by tomu mohlo být i tak, že  ukrajinské  porážky jsou ještě větší, než to zatím víme.

Co se týče Rusů, ti jasně znovu otevřeli kohout Vojentorgu naplno. ( Poznámka překladatele: Vojentorg skrytý zásobovací kanál.) No, ve skutečnosti Vojentorg běžel naplno už měsíce, ale teď už to Rusové ani moc nezkouší zakrývat. Novorossijští velitelé už otevřeně říkají, že mají veškeré mužstvo a výzbroj, co potřebují.

Takže prozatím jsou to dnes samé dobré zprávy, ač na místě je opatrnost před přístupy přehnaného optimismu ve stylu „hurá, vyhráli jsme!!!“ Zas a znova opakuji to nejpodstatnější zjištění, ten Velký útok ještě nenastal.

Takže ač jsou dnes všechny zprávy dobré, varuji všechny před přehnaným optimismem. A proč nenastal?

Dobrá otázka. Jednak pro  ukrajinské vojáci ještě není moc dobré počasí. Nejenže takovýto charakter počasí dává ze své podstaty výhody obráncům oproti útočníkům, ale i ta ruská technika je pro tyhle podmínky (např. viditelnosti) daleko lépe uzpůsobená než ty staré křápy ze sovětské éry používané  ukrajinskými vojáky.

Zadruhé jste možná slyšeli o tom starodávném jednoduchém pravidle přečíslení, že útočníci potřebují mít nad obránci převahu zhruba 3:1, aby uspěli.  Jako žádné jednoduché pravidlo, ani tohle není opravdu správně, existuje spousta výjimek, a vyžaduje to spoustu předpokladů, které tu neplatí. Avšak i tak je tohle pravidlo „obecně tak nějak skoro správné.“ Pro  ukrajinské vojáci to ale neznamená přečíslení 3:1 po celé frontě, nýbrž to přečíslení 3:1 je potřebné podél os útoků, aby prorazili skrze novorossijské obránce. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, spočívá ve vysoké mobilitě. A zrovna tohle současné povětrnostní podmínky určitě komplikují. Takže možná, že ukrajinští vojáci čekají na lepší počasí, aby se pustili do Velkého útoku.

Přichází také spousta fám o  ukrajinských  jednotkách odmítajících vstoupit do ofenzivy. Zpočátku jsem je zavrhoval jako Novorossijskou propagandu, ale pak se tahle informace začala odrážet i na ukrajinských sociálních médiích. Zjevně celé jednotky odmítají vstoupit do ofenzivy. Upřímně se jim nedivím.  Ukrajinští vojáci si určitě pořád ještě lížou rány z katastrofické letní kampaně, s tím se toho ale za pár měsíců moc nenadělá. Ve většině zemí základní výcvik „přijímač“ trvá 3-4 měsíce, po nichž lze civila považovat za minimálního vojáka „vojína“. Teprve poté může tento minimální voják získat nějakou specializaci. Co se týče NCO (nižších poddůstojníků, frajtrů, kaprálů aj.) nikoliv praporčíků a důstojníků – ti už potřebují dostat daleko více výcviku. Kromě toho  ukrajinští vojáci už použili spoustu svých starších, ale alespoň trochu vycvičených poddůstojníků NCO a důstojníků v létě, a ti jsou teď buď mrtví, zmrzačení nebo znechucení. Porošenko tedy teď ohlásil pro rok 2015 tři vlny mobilizace, ale každému s alespoň náznakem inteligence je zřejmé, že odvádí jen kanónenfutr, nikoliv schopnou bojovou sílu. Na druhou stranu Novorossijci teď mají spoustu dobře vycvičených a dobře vybavených a bojem zocelených zkušených mužů na všech úrovních. A nedělejte si žádné iluze, rota zkušených bojem zocelených vojáků porazí celý batalion rekrutů, kteří nevědí, která bije, zvláště když ta rota je lépe vyzbrojená, a tak tomu díku Vojentorgu už je.

Ale může to prostě být i tak, že nacistické juntě už začínají docházet idioti a fanatici ochotní nechat se hnát v Donbasu na porážku. To není ještě předpoklad, ze kterého bychom mohli vycházet, na to je příliš brzy, já ale prostě nechápu, jaký smysl by vlastně ten poslední nedopečený útok měl mít.

Nakonec je tu velice reálná možnost, že junta už prostě ztrácí kontrolu nad zemí – že rozkazy, které vydá, někdo uposlechne, a někdo ne, že je to něčí polo-válka, ale opravdu to nefunguje, protože to už zachvacuje naprostá dezorganizace a chaos, a že tam už žádná skutečná ukrajinská armáda nezbyla, že už je to prostě jen spousta kvérů a spousta mančaftu, ale už ne soudržná bojová síla.

Poctivě musím říci, že to nevím, a hrozně rád bych slyšel od ostatních, kdo by mohli vysvětlit tu do očí bijící bizarnost událostí posledních 24 hodin.

Prozatím je jisté, že „zatím je to ještě dobré,“ a že situace mohla začít daleko hůře, než začala. Jsem tedy velice opatrně optimistický.

Nechávám tu poslední Zacharčenkovu tiskovou konferenci (s překladem – do angličtiny – a s titulky od fantastické Kazzury).