Washington je příčinou konfliktu, který už nějakou dobu bublá pod pokličkou. Rusko bylo ještě příliš slabé, aby něco dělalo s tím, když Clintonův režim tlačil NATO blíž k ruským hranicím, a ilegálně zaútočil na Jugoslávii, přičemž tuto zemi rozbil na maličké snadno kontrolované kousíčky. Rusko bylo rovněž příliš slabé, aby něco dělalo, když se režim George W. Bushe stáhl z dohody ABM a přistoupil k rozmisťování proti-raketových (ABM) základen u ruských hranic. Washington Moskvě lhal, že účelem těchto základen ABM je ochrana Evropy před neexistujícími íránskými jadernými interkontinentálními balistickými střelami (ICBM).
Moskva však chápala, že účelem základen ABM je znehodnotit ruské jaderné odstrašení, a tudíž zvýšení schopnosti Washingtonu nutit Rusko k dohodám, které naruší jeho suverenitu.
Do léta 2008 se ruská síla vrátila. USA a Izrael vycvičily a vybavili Gruzínskou armádu, aby na washingtonský rozkaz v ranních hodinách 8. srpna zaútočila na odštěpeneckou republiku Jižní Osetie a začala zabíjet ruské příslušníky mírových sborů a místní civilisty. Jednotky Ruské armády na to okamžitě zareagovaly a během pár hodin byla Američany vycvičená a vybavená Gruzínská armáda rozdrcena a poražena. Gruzie byla opět v ruských rukou, kde se tato provincie nacházela během 19. a 20. století.
Putin měl americkou loutku Michaila Saakašviliho instalovanou za gruzínského presidenta Washingtonem podnícenou „Oranžovou revolucí“ pověsit a Gruzii do Ruské federace opět vtělit. Rusko místo toho ve strategické chybě své síly stáhlo a nechalo loutkový režim Washingtonu nedotčený, aby Rusku působil potíže i v budoucnu.
Washington tvrdě tlačí na začlenění Gruzie do NATO, a tudíž na přidání více amerických vojenských základen na ruské hranice. V té době si však Moskva myslela, že Evropa je na Washingtonu o něco nezávislejší, než je tomu ve skutečnosti, a spoléhala při zažehnání amerických základen v Gruzii na dobré vztahy s Evropou.
Teď už si už ruská vláda nedělá o schopnosti Evropy vést nezávislou zahraniční politiku žádné iluze. Ruský president Vladimir Putin veřejně prohlásil, že Rusko zjistilo, že diplomacie s Evropou nemá smysl, protože evropští politici představují washingtonské zájmy, nikoliv evropské. Ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno uznal, že status Evropských zajatých národů se už Rusku jasně ukázal na tom, že ruská gesta dobré vůle nemohou vytvořit žádné diplomatické výsledky.
S tím jak byla otřesena iluze Moskvy, že diplomacií se Západem lze vytvořit nějaké mírové řešení, tak tohle uvědomění reality ještě posílila démonizace Vladimira Putina ze strany Washingtonu a jeho vazalských států. Hillary Clinton nazvala Putina novým Hitlerem. Zatímco Washington vtěluje organické součásti ruského a sovětského impéria do svého vlastního impéria a bombarduje sedm zemí, tak Washington tvrdí, že Putin je vojensky agresivní a má v úmyslu obnovit Sovětskou říši. Washington vyzbrojuje neonacistický režim zřízený Obamou na Ukrajině, přičemž nesmyslně tvrdí, že Putin vpadl do ukrajinských provincií a anektoval je. Všechny tyhle nestoudné lži se opakovaně odráží u Západních presstitutek. To ani Hitler neměl tak ke všemu svolná média, jako má Washington.
Washington zablokoval veškeré diplomatické úsilí a uchyluje se k vyloženému hnusu. A tak bylo touto realitou Rusko nuceno aktualizovat svoji vojenskou doktrínu. Nová doktrína schválená 26. prosince uvádí, že USA a NATO představují hlavní vojenskou hrozbu existenci Ruska jako suverénní nezávislé země.
Ruské dokumenty citují washingtonskou válečnou doktrínu preventivního jaderného úderu, nasazení proti-raketových střel, posilování sil NATO a záměrů nasadit zbraně do kosmu jako jasné příznaky toho, že Washington připravuje útok na Rusko.
Washington rovněž proti Rusku vede ekonomickou a politickou válku s pokusy o destabilizaci jeho ekonomiky pomocí ekonomických sankcí a útoků na rubl. Ruský dokument uznává, že Rusko čelí hrozbě změny režimu Západem, jíž má být dosaženo „akcemi zaměřenými na násilnou změnu ruského ústavního pořádku, destabilizací politického a sociálního prostředí a dezorganizací funkcionality vládních orgánů, kriticky důležitých občanských a vojenských zařízení a informační infrastruktury Ruska.“ Ze zahraničí financované NGO a zahraničím vlastněná ruská média jsou nástrojem destabilizace Ruska ve washingtonských rukou.
Washingtonská bezuzdně agresivní politika vůči Rusku znovu vzkřísila závody v jaderném zbrojení. Rusko teď vyvíjí dva nové systémy mezikontinentálních raket ICBM a v roce 2016 nasadí zbraňový systém konstruovaný k vyřazení amerických anti-balistických raketových systémů. Krátce zlovolní váleční štváči, kteří ovládli Washington, nasměrovali svět na cestu k jadernému armageddonu.
Jak ruská, tak čínská vláda chápou, že jejich existenci ohrožují washingtonské hegemonické ambice. Larchmonter referuje, že ruská vláda s čínskou vládou, aby zhatily washingtonské plány na marginalizaci obou těchto zemí, tak se rozhodly spojit své ekonomiky do jedné a propojit svá vojenská velení. Rusko s Čínou tudíž přikročily k formování společné ekonomické a vojenské fronty.
Jednota Medvěda s Drakem srazí šílené neo-konzervativní sny o „Americkém století“ mezi dobrodružné nesmysly. Jak to formuluje Larchmonter: „USA a NATO budou k rusko-čínské porážce potřebovat Archanděla Michaela, ale podle všech příznaků je Archanděl Michael spolčen s Medvědem a s jeho pravoslavnou kulturou. Teď, když se z nich ‚v podstatě stala dvojice‘, neexistuje žádná myslitelná zbraň, žádná strategie, žádná taktika, která by v blízké budoucnosti mohla poškodit kteroukoliv z jejich rostoucích ekonomik.
Larchmonter v nové geopolitice vytvořené v součinnosti Ruska a Číny vidí naději. To já nezpochybňuji, ale jestli si arogantní neokonzervativci uvědomují, že to jejich hegemonická politika vytvořila nepřítele, nad nímž Washington nemůže získat převahu, tak budou tlačit na preventivní jaderný úder ještě před tím, než bude rusko-čínské sjednocené velení plně funkční. Aby se Rusko s Čínou vyhnuly záludnému přepadu, tak by měly postupovat za podmínek plné jaderné pohotovosti.
Americká ekonomika – a ve skutečnosti celá Západně orientovaná ekonomika od Japonska po Evropu – je domeček z karet. Od počátku ekonomického poklesu před sedmi lety je celá Západní ekonomická politika přesměrovaná na podporu hrstky přerostlých bank, vládního dluhu a amerického dolaru. V důsledku toho se jak ekonomika samotná, tak schopnost obyvatelstva si s ní poradit, jen zhoršuje.Finanční trhy vychází z manipulací, nikoliv z fundamentálních ekonomických ukazatelů. Ty manipulace jsou neudržitelné. Když exploduje předlužení, tak nedávají záporné úrokové sazby žádný smysl. Spolu s tím jak reálný příjem spotřebitelů i s jejich reálným zadlužením a reálnými penzemi stagnuje nebo dokonce klesá, probíhá zároveň akciová bublina. S tím, jak Rusko, Čína a další země zvolna upouští od používání dolaru k vyrovnání mezinárodních účtů, a jak Rusko vyvíjí alternativu k finanční síti SWIFT, tak BRICS vyvíjí alternativy k MMF a ke Světové bance a spolu s tím i ostatní části světa vyvíjí své vlastní systémy kreditních karet a Internetu, souběžně se však tisknou americké dolary spolu s japonskou a evropskou měnou, aby se podpořila směnná hodnota dolaru, ta by ale mohla zažít dramatický propad hodnoty, který by vyvolal nefunkčnost Západního na importech závislého světa.
Podle mého názoru to Rusům i Číňanům trvalo moc dlouho, než se uvědomili tu zlovolnost, která má teď kontrolu nad Washingtonem. Kvůli čemuž obě riskují jaderný útok ještě před tím, než budou mít plně funkční kapacity své společné obrany. Jelikož je Západní ekonomika domečkem z karet, tak by Rusko s Čínou mohly vyvolat kolaps Západní ekonomiky ještě před tím, než neokonzervativci stihnou svět dohnat do války. Jelikož je washingtonská agrese proti oběma těmto zemím už křišťálově jasná, tak mají Rusko s Čínou plné právo na následující obranná opatření.
Jelikož USA a EU vedou ekonomickou válku proti Rusku, tak to by mohlo klidně tvrdit, že Západ poškozením jeho ekonomiky Rusko zbavil schopnosti splácet dluhy Západním bankám. Pokud by tohle nestačilo ke krachu uboze kapitalizovaných bank EU, tak může Rusko oznámit, že když jsou teď země NATO oficiálně v ruské válečné doktríně uznány za nepřátele ruského státu, tak nebude Rusko už nadále podporovat agresi NATO proti Rusku prodejem zemního plynu členům NATO. Pokud by propad evropského průmyslu a rychle rostoucí nezaměstnanost a krachy bank nestačily k rozpadu NATO, a tudíž ke skoncování s touto hrozbou, tak mohou začít jednat Číňané.
Číňané drží ohromná množství v dolarech denominovaných finančních aktiv. Zrovna tak, jako jednali agenti Federálních rezerv, banky cihel drahých kovů, když během období slabé aktivity na trh masivně vrhaly papírové futures na drahé kovy, aby srazily ceny těchto kovů, tak by mohla provést Čína ekvivalent tohoto počínání se zbavením se amerických pokladničních poukázek v objemu mnoha roků kvantitativního uvolňování během několika minut. Pokud by Federální rezervy začaly rychle tisknout dolary, aby skoupily to ohromné množství poukázek, a zabránily tak sesypání toho domečku z karet, tak by se pak Číňané mohli začít zbavovat dolarů, které jim za tyhle dluhopisy dají, na měnových trzích. Ač Federální rezervy mohou natisknout dolary, za něž nakoupí ty státní dluhopisy, tak si Fed nemůže natisknout cizí měny, za něž by skoupil tyhle dolary.
Dolar by se zhroutil a s ním i moc hegemona. Válka by tak mohla být za námi bez jediného výstřelu či vypálené rakety.
Rusko s Čínou jsou podle mého názor vůči světu povinny zabránit jaderné válce, kterou neokonzervativci, kteří řídí politiku USA, zamýšlí, takže něco na způsob té washingtonské ekonomické války sehrají proti němu. Jsou to Rusko s Čínou, kdo drží v ruce všechny karty, ne Washington.
Rusko s Čínou by neměly vyslat žádná varování. Měly by prostě jednat. A dokonce místo aby postupovaly krok za krokem, měly by vylít celý sud najednou. S tím, že čtyři americké banky drží deriváty o celkové hodnotě mnohonásobku světového HDP, tak by z toho vyplývající exploze byla ekvivalentem té jaderné. USA by skončily a svět by byl zachráněn.
Larchmonter má pravdu, rok 2015 by mohl být velice dobrým rokem.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: strategic-culture.org, reformy.cz
