Spojené státy a Evropská unie rozpoutaly proti Rusku „válku sankcí“. Teď už mnozí o moudrosti této politiky začínají pochybovat. Světové trhy se potýkají s novým propadem do mizérie, jelikož začíná hrozit počátek nové ekonomické krize. Evropské centrální bance se nepodařilo nalézt dodatečné finanční pobídky, které by vytáhly evropskou ekonomiku z hospodářského propadu. Úsilí této banky zavést nouzová opatření narazilo na zátarasy na cestě, protože Německo této politice oponovalo. „Lidé jsou ekonomickou situací a zhoršením čísel o ekonomice, která jsme viděli, opravdu znepokojeni,“ řekl Walter Todd, hlavní investiční ředitel a výkonný ředitel z Greenwood Capital Associates LLC.
Mezinárodní měnový fond přišel se sníženou revizí výhledu světové ekonomiky. Vrcholný management amerického Federálního rezervního systému přiznal, že by to mohlo mít negativní účinek na růst národního HDP.„Nejspíš uvidíme větší turbulence,“ řekl Tim Schroeders, portfolio manažer, který dohlíží na $1 miliardu v kapitálových podílech u Pengana Capital Ltd. v Melbourne. „Jelikož růst nadále přináší zklamání, vznikají obavy z geopolitických rizik a z šíření viru Ebola.“
Tohle je pozadí scenérie, na které Washington s Bruselem od evropských zemí chtějí, aby suspendovaly mnohé ziskové společné projekty s Ruskem. Není tedy divu, že odpor proti takovýmto sankcím roste.
Jackson Diehl, místo-redaktor názorové stránky u Washington Post píše: „Zamysleme se nad Maďarskem, členem NATO, jehož ministerský předseda nedávno jmenoval Putinovo Rusko jako politický model, jehož příkladu by se mělo následovat. Nebo nad členem NATO Slovenskem, jehož levičácký ministerský předseda dával do souvislosti možné vyslání vojsk NATO do jeho země se sovětskou invazí v roce 1968. Nebo členem NATO Českou republikou, kde ministr obrany nejenže učinil podobná srovnání, ale kde se vláda připojila ke Slovensku a k Maďarsku v boji proti sankcím Evropské unie na Rusko.“ Autor poukazuje, že všechny tyhle v článku zmiňované země jsou členy NATO. Autor dále vyjádřil své obavy nad skutečností, že silné pro-ruské sentimenty panují i v Srbsku, tj. u kandidáta na vstup do EU. Jackson Diehl tedy přiznává, že mnozí členové NATO se potichoučku přiklání na stranu Moskvy.
Evropané jsou ve skutečnosti nuceni činit rozhodnutí, která nejsou připraveni akceptovat, a rádi by se jim vyhnuli.
Rozhodnutí USA uvalit sankce na některé maďarské politiky, byznysmeny a daňové úředníky vyvolalo v Budepešti šokovou reakci. Ani Evropská komise se ničeho takového neodvážila, i když maďarského ministerského předsedu mnohokrát obviňovala z porušování předpisů a norem EU. Není divu! V sázce je něco hodně důležitého – osud nejdůležitějšího podniku, do kterého se kdo kdy od Druhé světové války pustil. Cílem je použít sankcí a dalších prostředků nátlaku k podmanění Ruska k jeho přetvoření na slouhu životně důležitých zájmů Západu. A Maďarsko se ukázalo jako „slabý článek“ šiku Evropské unie.
Maďarsko ve skutečnosti vedlo skupinu národů uvnitř EU, které se zdráhají přidat se k anti-ruské politice Bruselu a Washingtonu.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó politiku sankcí EU proti Rusku kritizoval zpochybňováním její účinnosti při spuštění procesu de-eskalace na Ukrajině. „Tyhle sankce nám neposkytly výsledek, ve který jsme pro Ukrajinu doufali – ten konflikt se jasně ne-de-eskaluje. Evropská ekonomika při tom trpí a z toho nejvíce utrpěla střední Evropa,“ řekl. Maďarsko prozatím kvůli režimu sankcí ztrácí 50 milionů forintů každý den, jak tvrdí pan Szijjártó. „Rusko je naším třetím největším obchodním partnerem a my jsme bohužel zatím letos přišli o 12 procent našich exportů a CIS do Ruska,“ řekl.
Sousedé Maďarska – Česká republika a Slovensko – se drží v otázce sankcí toho samého postoje. I někteří z členů EU ze „starých časů“ jako např. Finsko, které už v důsledku „války sankcí“ utrpělo značné škody, se začíná na jejich stranu také přiklánět.
Ti všichni říkají, že ta propagandistická povídačka o evropské „jednotě“ nebo Evropě sjednocené za anti-ruskými slogany už dávno neplatí. Plány amerického presidenta Obamy na izolaci Ruska váznou. Spojené státy vypadají, že jsou tím čím dál více samy izolované. Země Střední a Východní Evropy, které byly vždy nápomocné při realizaci politik zaměřených na dosahování amerických geopolitických cílů, najednou vyjadřují neochotu. Washington Post má pravdu, když říká, že president Obama si nevšiml, jak už ve Východní Evropě „rusofobové vyklidili pozice politikům, kteří už nejsou připraveni obětovat národní ekonomické zájmy zpřetrháním vztahů s Ruskem, aby posloužili cílům stanoveným NATO.“
Teď jsou před námi nové politické události, konkrétně schůze Komise trvalých zástupců EU určená na 28. října. Podle zdrojů z Bruselu do této agendy patří „revize situace na Ukrajině, aby se identifikovaly možnosti revize sankcí proti Rusku.“ Na tomto fóru se mohou oponenti sankcí spojit dohromady a vrhnout pochybnosti na politiku anti-ruských sankcí iniciovanou Washingtonem a Bruselem.
Washington se tedy chce „udržet jeden krok napřed.“ Spojené státy nemohou otevřeně říci, že zákaz vstupu maďarských občanů je aktem trestajícím Budapešť za neposlušnost v zahraničně politických otázkách a varovným signálem dalším evropským státům. Oficiálně uvedené ospravedlnění této černé listiny jsou daňové nepatřičnosti uplatněné na US společnosti. Ten daňový problém byl součástí agendy už mnoho měsíců, ale načasování okamžiku této reakce je vypovídající. Maďarská média žasnou. USA říkají, že jsou znepokojené maďarským daňovým systémem. Tak proč do toho zákazu patří šéf mozkového trustu a výzkumného centra Century Economic Research Inc. (maďarsky Századvég Gazdaságkutató)? Tento mozkový trust je spojován s Fidesz, tj. s maďarskou vládnoucí stranou. I někteří podnikatelé jsou na černé listině. Internetové zprávy blogu Hungarian Voice tvrdí, že skutečným důvodem tohoto zákazu není nespokojenost vyprovokovaná prohlášeními maďarských vůdců, nýbrž spíše obecný trend k „sbližování mezi Ruskem a Maďarskem.“
Ekonomická krize v Evropě přiměla maďarskou vládu, aby opustila mnohé kroky před tím přijaté Bruselem. Politika sankcí uvalená Spojenými státy a Evropskou unií Budapešť přiměla jedině k tomu, aby začala více spoléhat na nezávislou zahraniční politiku. Samozřejmě, že členství v NATO a v EU předpokládá výrazné restrikce samostatnosti, ale obecný posuv k sebeurčení je už zjevný. To u Washingtonu vyvolává nelibost, nikoliv problémy se systémem vybírání daní, které překáží aktivitám amerických společností v Maďarsku.
Maďarsko se střetává s problémy i u Evropské unie. Tibor Navracsics, kandidát na člena Evropské komise byl shledán jako nevhodný pro místo Komisaře pro vzdělání, kulturu, mládež a občanství. Kompetentní parlamentní komise měly dvě hlasování o každém kandidátovi – jedno o jeho kompetenci a jedno o tom, zda je na takový post vhodný. Při tomto postupu byl tento bývalý ministr zahraničí Maďarska prověřen jako kompetentní, aby se stal Komisařem, avšak na takovýto post nevhodný. Tato kandidatura byla zamítnuta úplně stejnou většinou, která požadovala zpřetrhání vztahů s Ruskem.
Mezi jiným mu nemohli zapomenout, co řekl v interview Die Welt. Ještě ve funkci maďarského ministra zahraničí řekl těmto německým novinám, že zavedení sankcí pouze Rusko Evropě ještě více vzdálí. První projevy toho se už objevují. Čína a další státy Moskvě poskytují to, co už od Západu nedostává. Rusko teď přesměrovává své energetické dodávky do těchto zemí. Sankce Evropské unie pouze Rusko přimějí, aby se od Evropy odvrátilo, což starý kontinent jedině oslabí. Podle něj maďarský ministerský předseda Victor Orban nejenže je politikem, který to tak vidí, ale je i tím, kdo to nejjasněji říká.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: strategic.org, reformy.cz
