K protestním akcím proti účasti polských vojáků a žoldnéřů v bojových akcích na Ukrajině došlo 4. října u budovy parlamentu ve Varšavě. Účastníci třímali vlajky Polska, Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Doněcké a Luhanské lidové republiky. Nesli plakáty se slogany: „Zastavte Banderu,“ „Zastavte podporu Banderovců. Na Volyň jsme nezapomněli!“, „Ne účasti polských vojáků ve vojenské operaci NATO na Ukrajině!“, „Polské úřady díky monopolu na média šíří anti-ruskou propagandu,“ jak tvrdí i jeden organizátor protestů, který představuje organizaci Tábor velkého Polska. Podle něj: „Nestoudně podporují Ukrajinskou juntu vyrůstající z kořenů Banderovské tradice.“
Účast Poláků v Ukrajinské krizi má mnohé aspekty včetně výcviků militantů, účasti žoldnéřů najatých soukromými polskými kontraktory v bojových akcích v Donbasu, dodávek zbraní ukrajinskému režimu a formování spojené polsko-litevsko-ukrajinské brigády – LITPOLUKRBRIG. Skutečnost zapojení do výcviku ukrajinských militantů uznalo i Polsko. Např. na podzim 2013 týdeník Nie vydal článek popisující výcvikový kurz 86 militantů Pravého sektoru (ultra-pravicové radikální ukrajinské organizace) ve varšavském policejním výcvikovém centru na účet polské vlády. K tomuto měsíc dlouhému kurzu patřila organizace masových protestů, taktika pouličních bojů a ostré střelby, včetně snajperského kurzu. „Teroristé vycvičení v Polsku pak zabíjeli lidi během událostí na Majdanu,“ řekl v polské televizi Janusz Korwin-Mikke, poslanec ze Slezska.
16. června bojovníci sebeobrany sestřelili letoun IL-76 Ukrajinského letectva. V tom našli spoustu spálených dokumentů v polštině, které patřily asi 40 žoldnéřům z Polska a Litvy, které spěšně přiváželi do Luhanska. 26. června u Saur-Mogila zabili polskou snajperku. Ta používala nejnovější americkou pušku ráže 12,5 mm. Pozdě v noci 12. července bylo zneškodněno ukrajinské kontrolní stanoviště u Ilovajska, kde někteří z mrtvých nesli polské insignie. 2. září úřadující ministr bezpečnosti Doněcké lidové republiky Leonid Baranov řekl, že síly sebeobrany zajaly skupinu polských žoldnéřů. Podle toho samého zdroje se polští militanti vzdali silám sebeobrany během bojů zuřících 3. září o Doněcké letiště. Podle svědků měli Američtí Poláci pověst nejbezcitnějších mezi polskými žoldnéři. „Role Polska byla od počátku událostí, které vedly k puči na Ukrajině, přezírána, a to z velice dobrého důvodu: byla nekalá,“ napsala Deana Stryker na své autorské stránce v červnovém vydání OpEdNews. Ta uvedla: „Jak zuří na jihovýchodě Ukrajiny boje, přichází stále více důkazů o zapojení Polska. Ač je nepřímé (tj. nejsou tam v poli oficiální polské jednotky), není o nic méně smrtonosné. Poláci nejenže byli komplici při výcviku městských teroristů v probíhajícím chaosu EuroMajdanu, ale žoldnéři byli vysláni i k potlačování proti-pučistických protestů na východě, a teď je tu i fotografický důkaz. Minulý týden byl vyfotografován Jerzy Dziewulski, bezpečnostní poradce bývalého polského presidenta Alexandra Kwasniewského spolu s bývalým dočasným ukrajinským presidentem Alexandrem Turčynovem ve Slavjansku.“
Dziewulski býval bezpečnostním poradcem někdejšího polského presidenta Alexandra Kwaśniewského, který je teď členem správní rady Burisma Holding – největšího soukromého producenta plynu na Ukrajině. V dubnu, než začala kárná operace v Donbasu, tak do správní rady této společnosti vstoupili i Robert Hunter Biden, syn US vicepresidenta, a Devon Archer, blízký přítel rodiny US ministra zahraničí Johna Kerryho. Burisma Holdings plánuje zahájit dodávky energií do Evropy z Dněprovsko-Doněcké pánve, tj. z regionu údajně se koupajícího v zásobách břidlicového plynu. Např. Juzovské pole břidličných plynů (o celkové výměře 7885 čtverečních km) se rozkládá přes oblasti Slavjansk, Kramatorsk, Krasnyj Luč a Svjatogorsk v Doněckém regionu stejně jako přes Balaklea a Isjum v Charkovském regionu. Kontrakt připadnul pro Royal Dutch Shell.
Produkční dohody (podle článku 37,2 této smlouvy) předpokládají, že kyjevské úřady tyhle pozemky, v případě, že je Shell bude chtít využít za účelem těžby, odeberou jejich legálním vlastníkům. A do dobrodružných pletich tohoto typu je tu Jerzy Dziewulski zapleten. Tento člověk vede „Polskou žoldnéřskou legii bojující proti lidu Donbasu.“ V červnu Shell potvrdil, že tyto plány společnosti zůstávají nezměněné a těžba začne, jakmile se konflikt de-eskaluje a situace stabilizuje. Celkem plánují vyvrtat 80-140 studní na území, které vyčistí od obyvatel. S tím je nevyhnutelně spojen vznik naléhavých ekologických problémů vyvolaných frackovacími technikami (s vodou už nepoužitelnou jako pitná, se zhoršením kvality ovzduší a s toxickými látkami vháněnými do podzemí). Tohle jsou věci, o kterých raději nemluví. Americké společnosti u nich doma těží břidlicový plyn jen v pouštích. A právě na něco takového by se velké části Donbasu mohly brzy změnit, pokud bude Burisma Holdings pokračovat se svými plány. Místní černozem pak bude k nepotřebě. Ukrajina představuje více než 26% rezerv černozemě planety. A ta se má podle plánů rozprodat do zahraničí.
Fotka nalevo pořízená v ústředním velitelství ukrajinské „antiteroristické operace“. Jerzy Dziewulski (nalevo) a Alexander Turčinov (uprostřed). Dziewulski je chlubí, že má k dispozici tým snajprů cvičených podle technik používaných GROM (polské jednotky speciálních operací cvičené k vedení subversivních akcí). Fotka vedle: Polský president a člen správní rady Burisma Holdings Alexander Kwasniewski a jeho bezpečnostní poradce Jerzy Dziewulski.
Existuje ještě jedna zpráva o polské účasti na této události na Ukrajině, k níž došlo v srpnu: „Význačné polské organizace – Federace polských organizací na Ukrajině a Asociace Ukrajinců v Polsku – zaníceně obhajují územní celistvost země proti pro-ruským separatistům.“ Polské skupiny se začaly chápat této své role už dávno před tím, než bojové akce v Donbasu začaly. Používaly v Polsku vybraných peněz pro kyjevský Majdan k opatřování neprůstřelných vest a munice pro militanty Pravého sektoru. Svědkové v internetových příspěvcích tvrdí, že na Majdanu viděli bedny s polským označením a s insigniemi jednotek sebeobrany Majdanu, které se pak staly základem Ukrajinské národní gardy. I letáky a další tištěné materiály, noviny a dost často i ukrajinský špek pocházely z Polska.
Polská média jásala, jak jsou šťastná z faktu, že se polské zbraně v Kyjevě osvědčily. Do konce léta Kyjev formálně Polsko požádal, aby zahájilo dodávky zbraní, ale informace o zásilkách zbraní uskutečněných fakticky už před tím unikaly už dávno. Při spěšné operaci probíhající 16. června v Oděse vykládaly lodi 12 samohybných samonabíjecích houfnic ráže 152 mm VZ-77 Dana vyrobených v České republice pocházejících z polského inventáře spolu s vojenskými autobusy a náklaďáky. Vojenské vybavení a vojenské uniformy s polskými vlajkami a insigniemi poukazovaly na 1. dělostřeleckou brigádu Mazur z Polska. Ty houfnice, autobusy a podpůrná vozidla byly převezeny na železniční terminál Razdělnaja k naložení. 13. září spatřili lidé na Západní Ukrajině na vlastní oči 34 německých tanků Leopard přijíždějících na ukrajinské území z Polska a pak pokračujících na východ.
19. září 2014 ve Varšavě Litva, Polsko a Ukrajina podepsaly dohodu o zformování spojené brigády. Tato LITPOLUKRBRIG o několika tisících vojácích bude mít ústředí ve východopolském městě Lublin. Při jejím zformování sehraje Polsko hlavní roli. Polská média ji nazývají mini-NATO proti Rusku (Mini NATO przeciwko Rosji). Tato brigáda slouží jako zástěrka pro legalizaci aktivit polských žoldnéřů bojujících proti ozbrojeným silám Doněcké a Luhanské lidové republiky. Spolu s tím to má připravit půdu pro to, aby byli lidé z Maloruska (tj. z administrativně teritoriální jednotky (gubernije) někdejšího Ruského impéria, která zahrnovala většinu moderní Severovýchodní Ukrajiny) přivedeni zpět pod polsko-litevskou nadvládu.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: strategic-culture.org, reformy.cz
