Do Donbasu přichází další dobrovolníci, kteří chtějí bojovat s ‚Globální oligarchií‘. Tentokrát jsou to Francouzi. Proti Kyjevské juntě už bojují lidé ze Srbska, Španělska, Německa, Francie, Polska, Izraele, Spojeného království a Řecka. Dobrovolníci v poslední době vypadají mladší: nejdříve k milici chodili lidé nad čtyřicet, teď je většinou věk těch, co chtějí vstoupit do armády Doněcké lidové republiky (DLR) mezi 18 a 30. Více a více lidí nedůvěřuje korporátním médiím a vidí, co se ve světě děje. Kdybych nemluvil anglicky, tak bych se z médií v mé zemi (v Polsku) bohužel nikdy nedověděl, jaká je skutečně situace v Gaze, na Ukrajině a na Středním východě. ‚Jeden z francouzských dobrovolníků, kteří bojují v Donbasu, to formuloval dost naplno:
„Jsme francouzští dobrovolníci a první vlna celé skupiny se právě buď připravuje k odjezdu, nebo je už na cestě. Podporujeme geopolitickou představu o evropské jednotě. Jsme jak revolucionáři, tak tradicionalisté. Přijeli jsme do Donbasu, kde lidé z Kyjeva vraždí civilisty. Ti, kdo tyto teroristické operace v Donbasu provádí, jsou přisluhovači mezinárodní oligarchické mafie. Musíte pochopit, že máme co dělat s třetí světovou válkou. Ta začala v Libyi, pak se přesunula do Sýrie a teď do Donbasu. My vidíme, že Rusko je jednou z mála zemí, které globalismus zpochybňují a samy s ním bojují. Je to jistý druh Reconquisty. Jsme tu, abychom Rusku s tímto bojem pomohli. Nejsme tu proto, abychom si vydělali peníze, nedostáváme od nikoho žádné peníze. Ve skutečnosti jsme sami dost utratili, abychom se sem dostali.“
I přes americkou propagandu a ohromné výdaje Spojených států na prosazování ‚demokracie‘, v případě NGO na Ukrajině $5 miliard dolarů, se svět stejně začíná stavět na stranu Ruska. Zatímco tohle probíhá, tak i přes skutečnost, že média nepublikují spolehlivé informace o Rusku a Ukrajině, lidé po celém světě i tak své sympatie přesměrovávají na Rusko. Je paradoxní, že po kolapsu komunismu a odvrácení Ruska od jeho stalinistické historie se po celém světě, a to i v Rusku ‚vynořuje kult silného vůdce.‘ Ač by někteří lidé mohli vidět demokracii spíše v Dimitriji Medveděvovi.
Ale jak vypadá ‚demokracie‘ a la Brzezinski, to víme dost dobře ze Sýrie, Libye, Iráku atd., brzy i odjinud. Na tomto místě musím upozornit, že jsem nikdy nebyl sympatizantem ani Spojených států ani Ruska. Když pomýšlím na cestu do zahraničí, tak by bylo asi posledním místem, které bych si vybral, Rusko, které mi vždy připomínalo KGB, chudobu, korupci, banditismus, špínu, zimu a beznaději. Knihy, které jsem o tom četl od Poláků, to ještě více zdůrazňovaly. V mé zemi bylo Rusko prezentováno jako velká země, která je tak zaostalá, že je třeba, abyste na ni nahlíželi spíše jako na nějaké vzácné zvíře v zoo. Takovýto obraz Ruska funguje i v Polsku dneška. Zvláště v Kaliningradském regionu, kde jsem vyrostl. Ale ani Američané mě nikdy nelákali. Možná proto jsem to teď vzal jen jako ‚konec Ameriky‘ – této krypto-fašistické země s NSA, s Národní nadací pro demokracii a jejím sponzorstvím pro puče v jiných zemích, pro války a extremismus. Možná, že kdybych žil v Polsku v éře hlubokého komunismu, tak by mě nejspíš ‚Rusové‘ hůře přesvědčovali, a ve stylu – a la Radoslaw Sikorski – polský ministr zahraničních věcí – bych pěl jako on chválu na Spojené státy a na podporu NATO pro Evropu, která je přeci ‚ohrožená‘.
Tak proč zrovna ‚ruský aparátčík KGB‘ a post-sovětský agent Putin, jak ho nazývají média, nabírá ve světě tolik na popularitě? Nevím, kolik Rusko utrácí na PR. Ale vím, kolik na to utrácí Spojené státy, a ta suma je opravdu obrovská. Ale i tak to stádo ovcí začíná více a více vidět, že něco je špatně. Začínají si uvědomovat, že Strýček Sam je už trochu moc provařený a v budoucnu bude ještě provařenější, a že ty americké povídačky o ‚teroristech‘ nic nezmění na tom, až vám pod okna vpadnou obrněné vozy a budou střílet žurnalisty, jako k tomu došlo ve Fergusonu. A vás vytáhnou bez soudu z baráku a na zbytek života strčí do žaláře CIA, např. třeba v Polsku. A tohle všechno je přeci v souladu s ‚demokratickými‘ právy, jako za časů NSDAP a požáru Reichstagu.
My víme, i jaký druh ‚demokracie‘ by Brzezinski rád v Rusku viděl. Demokracii a-la Obama nebo nějaká z loutek v zemích EU – v níž není nikdo, kdo by za něco odpovídal. Ale se spoustou lidí, které lze velice snadno podplácet, aby se přidali k té pro-Západní ‚demokracii‘. Netečné a stupidní Polsko, z něhož se teď stává cvičák USA, je jedním z příkladů. Takhle se to tu dělá. Doženeš zemi k ekonomickému zruinování a pak, až přestaneš být ministerským předsedou, dostaneš úřad v EU a shrábneš ještě větší apanáž. Úžasným příkladem takovéto aktivity může být náš ministerský předseda Donald Tusk, kterého většina Polského lidu nenávidí.
Amerika se stává fašistickou zemí, stejně jako jí v minulosti bylo Německo. To je fakt, který je pro většinu lidí nesmírně těžké pochopit. Ten ‚ráj na zemi‘ už skončil. Už i naprostí idioti začínají pod kůží cítit vážnost situace. Pořád se sice cpou hamburgery a dělají ‚selfie‘ na Facebooku, ale je to na konci svého cyklu, a nejspíš to už cítí všichni. Protože to už dávno není ‚regionální‘ konflikt v nějaké díře světa. Ta situace je globální. A i ti, kdo to cítit nechtějí, o tom budou přesvědčeni průběhem událostí. V tomto okamžiku už se neozývají žádné řeči o úniku k tzv. ‚normálnímu životu‘ a ponechání problémů za dveřmi. To, co se dnes ve světě děje, se tak, či onak, týká každého.
Globální ‚oligarchové‘, jak víme, nemají moc rádi svobodu informací. A zvláště ne informací na téma, že prohrávají s panem Putinem.
Putin, jelikož oponuje Brzezinskému a Západním ‚elitám‘, se těch médií nebojí a naopak toho využívá ve svůj vlastní prospěch. Je to divné, ale tahle post-stalinistická země teď hraje s kartou svobody slova a tisku. Příkladem je RT, která byla jedním z mála mediálních prostorů, který poskytl vyjádření i jiným pohledům na svět, než ta jediná kompetentní, veřejná a ‚demokratická‘ média. Putin využil toho strachu elit ze šíření politického uvědomění ve svůj prospěch. Tím, že přes RT uvedl do světa ‚multidimenzionální‘ obraz – tak tímto krokem inzeroval, že Rusko je svobodná země podporující rozvoj. I kdyby to byla součást Putinovy propagandy, jak to řekl John Kerry, tak to stejně světu předvádí to, co vám Západní média nikdy neukáží, protože to dloube do jejich zájmů. RT nám prostě ukazuje i druhou stranu mince.
Lidé celého světa začínají být čím dál více proti mezinárodní oligarchii a proti tomu pokrytectví politiků a médií. Putin jako jediný vůdce velké země chytil tuhle vlnu nenávisti k tomu 0,0001% nejbohatších lidí a těm loutkovým politikům. A jako jediný vládce velké země se rozhodl s touto kartou hrát, a tudíž získal v očích tzv. normálních lidí po celém světě nesmírnou podporu. Je velice důležité, že to není jen zase další loutka nějaké země z Evropské unie placená z Bruselu nebo z USA. Putin svým přístupem vychovává lidi po celém světě, když jim ukazuje, že lze vzdorovat velkým penězům, vlivu a mediální propagandě. A právě proto tolika dobrovolníků přichází na Ukrajinu a bojuje proti Kyjevské juntě.
Je ironií, že to není žádný ‚demokratický‘ uhlazený diplomat z nějaké liberální země, který inspiruje rostoucí globální opozici, nýbrž bývalý agent KGB, který vládne velké mocnosti. Ten je teď příkladem příležitosti změnit Západní status quo, což je naděje pro ty, co nemají co ztratit. A více a více jich upadá do progresivní ekonomické deprese.
Proč k tomu dochází? Odpověď je dost jednoduchá. Na pozadí těch válečných kampaní rozehraných Washingtonem toho každý normální člověk s jasnou hlavou rozezná hodně. Netřeba, abyste byli nějak výjimeční. Svět už má dost války, teroristů, ‚zbraní hromadného ničení,‘ vnucované chudoby a všech těch ‚pomůcek‘, kterými nás zpoza oceánu zaplavuje ministerstvo smrti. A nad to všechno férová ‚liberální demokracie z EU, která vlivným skupinám umožňuje rabovat jednu zemi za druhou, protože v těch zemích nikdo neodpovídá za nic. To znamená ‚demokracie‘ podle Brzezinského. A pokud někomu na jeho zemi záleží příliš – tak se z něj může hodně rychle stát politická mrtvola.
V médiích a v politických podmínkách předkládaných Spojenými státy není třeba provádět nějakou důmyslnou kampaň. Stačí se jen podívat, co Západní mediální služby nechtějí ukázat, a všechno se začíná rozpadat. Všude po světě se začínají formovat nezávislé kanály. Ty rostou jak houby po dešti. Lidé začínají pracovat spolu a těšit se ze skutečnosti, že se zvedají z kolen pod sankcemi, daňovými záseky a ekonomickým kolapsem. Začínají vidět, co se děje, a kdo je do toho dostal, zatímco Putin, jde s těmito lidmi ruku v ruce a tohoto trendu využívá. Nemá z toho strach a na žádné úrovni to nepotlačuje, jako to dělají Západní média a Západní ‚elity‘.
Teď jsou na straně Putina celé série událostí. To, z čeho roste jeho popularita ve světě, se i přes obrovitou propagandu, osvědčuje. Lidé chtějí žít, chtějí jednoduše ‚být‘, chtějí chodit do práce, vyrůstat a mít perspektivu. A USA jim v tomto okamžiku nedávají žádnou alternativu; nic než boj s ‚terorismem‘, s ekonomickou depresí, ‚boj za lidská práva‘ a tahle pokrytectví Západních médií. Ekonomická naděje je v této době s blokem Čína, Rusko, Írán, Německo. Protože je to tady, a ne v další válce s ‚teroristy‘, kde se klube naděje na mír a prosperitu. Když si zvolíte tuhle alternativu, tak nehledáte údajné „zbraně hromadného ničení“ v Iráku, z čehož je svět už tak unavený, a má v to čím dál menší důvěru. Myslím, že dříve nebo později to pochopí i jiné země. Německo při pohledu na tu zkázu a smrt přinášenou Spojenými státy obrátí kurz tohoto bloku, a tak se stejně jako jiné země začne konsolidovat.
Čím dál více lidí a zemí vidí tu zkázonosnou politiku Spojených států, která poškozuje zájmy evropských zemí. Máme tu např. předsedu opoziční strany v Řecku, který říká, že bychom se měli odtrhnout od anti-Putinovské koalice. Slovenského ministerského předsedu, co také kritizoval sankce jako důvod rozvratu dodávek plynu. Kypr, Rakousko, Lucembursko, Slovinsko, Itálie, Francie, Bulharsko. Všechny tyto státy nevidí v těch sankcích žádný smysl. 41% německé ekonomiky spoléhá na export a je tomu tak, že ten včetně pokročilých technologií absorbuje spíše vynořující se čínský trh a nikoliv kolabující Západní trh.
Většina plynu použitého v Německu pochází z Ruska. Největším projektem realizovaným společnostmi z Německa je budování moderní trans-ruské železnice od východní hranice EU k většině území Ruska a Číny. Tahle železniční trasa má převážet zboží z Číny do Evropy za daleko kratší dobu než námořní trasy. V tomto okamžiku jsou Rusko s Čínou ztělesněním rozvoje. Tohle nemůžeme skrývat. Lidé to instinktivně vnímají a lnou k tomu, ať mají jakkoliv vymyté mozky. Putin vede taktiku ‚žádné agrese‘ a nepodléhá provokacím Spojených států. Ale okamžitě se vrhá na podstatu problému a zkouší sekat hlavu, jakmile ji ta hydra (neboli promiňte mi USA) vystrčí. Tohle velice dobře rozpoznal Putinův spolupracovník Sergej Glazin;
Tyto aktivity by se měly zaměřit na podvracení americké vojenské a politické moci, jejíž základy spočívají na vydávání dolaru jako globální měny. Ze všeho nejdřív by takováto opatření měla obsahovat odepření použití dolarů ve vzájemném obchodě a odmítnutí investovat do rezerv zahraničních měn denominovaných v dolarových cenných papírech. Dolarové instrumenty by se měly považovat za extrémně riskantní a jejich používání bychom se měli vyhýbat.
Spolu s těmito opatřeními k podvracení amerického potenciálu financovat nárůst vojenských výdajů je potřebné úsilí za formování široké koalice proti válce s cílem odsuzování americké agrese a odhalování jejích organizátorů ve Washingtonu a Bruselu. Politická mobilizace evropských podniků je obzvláště důležitá, jelikož rozpoutání nové války v Evropě nepřinese nic dobrého. A samozřejmě tím nejdůležitějším úkolem je osvobodit Ukrajinu od nacionalisticko-revolucionářského režimu dosazeného Spojenými státy.
Právě kvůli téhle politice se Rusko nebude snažit odvracet válku, protože problém je někde jinde.
Více a více lidí tíhne k Rusku a podporují jej. Co mohou ztratit? Na jedné straně jsou tu USA a EU, kde jsou sankce, válka, nezaměstnanost, daně, loutkoví politici a nemožnost ekonomického zabezpečení? Jen na straně Číny a Ruska je růst, který přináší ovoce. To ovoce, které je straně Spojených států, už dávno shnilo.
A tak se teď lidé dožadují velmi silného, rozhodného vůdce, který si vezme na starost jejich národní zájmy – Bože odpusť, ale už ne žádného dalšího ‚liberálního demokrata‘, ani technokrata ve službách lidí v zákulisí. Všichni zažíváme jejich ‚liberální‘ politiku na vlastní kůži. Svět už má dost uhlazených loutek z EU ve službách zazobanců od velkých prachů, kteří šátrají svýma prackami po jedné zemi za druhou. Oddané loutky, které zaprodají vše, co mohou, a obyčejné lidi zavlékají k naprostému zruinování. Stačí se jen podívat na míry nezaměstnanosti v Evropě a na hlavní politiky v Evropské unii spolčené s Goldmanem Sachsem.
Proto také Putin i se svou minulostí u KGB v současnosti slouží jako ‚diktátor‘ poslední instance, avšak diktátor jevící se jako čím dál ‚pozitivnější‘. Protože dokonce už ani takováto diktatura není nic v porovnání s ‚pro-demokratickými‘ vládami Bushe, Obamy, Blaira, Chenneyho a dalších ‚pro-demokratů‘. Co je to teď ta demokracie a co je to Amerika dobře ilustruje tento americký šéf-stratég:
Svět je čím dále více jako kopie vzorů pocházejících z Ameriky, což pro americkou hegemonii vytváří příznivé podmínky, aby se prosazovala nepřímo a jevila se jako založená na demokracii a konsensu. A stejně jako v případě amerického politického života, je existence nadřazenosti důsledkem složité struktury vzájemně provázaných institucí a procedur konstruovaných, jen aby zamlžily rozdíly názorů a zamaskovaly asymetrii moci a vlivu. Americká nadřazenost je založená na komplikovaném systému aliancí a koalicí, který pokrývá doslova celý svět. Zbigniew Brzezinski
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: journal-neo.org
