Síly sebeobrany Doněcké lidové republiky v první polovině července ohlásily eliminaci dvou nepřátelských bloků postavení. Podle jejich ministra obrany Igora Strelkova jedno z nich bránili lidé v NATO bojové výstroji, kteří byli držiteli cizích pasů. Není to jen najatý personál soukromých Západních vojenských dodavatelů, kteří zabíjením za peníze dělají jen svou práci. Jsou to i lidé, kteří na Ukrajinu odchází za potěšením a jsou ochotni za to zaplatit. Stan Patton, profesionální Blackwaterský voják se na svém Twitteru podělil zmínkami o tom, jaké jsou ceny: za vystřelení si z houfnice – $ 100, z tanku – $ 200, když je to výstřel do vesnice tak je oceněn USA $ 350…
Kyjevský režim přetvořil oblasti bitev v zábavní park – ve střelnici pro krvežíznivé zahraničí turisty a do reklamy pro tento byznys je zapojena i vláda. Klienti neskrývají svou lačnost po takovémto druhu povyražení a dokonce se s tím předvádí. Zde jich pár máme. Mikael Skillt je švédský sniper s několikaletou zkušeností ve Švédské armádě a Švédské národní gardě. Ten v současnosti bojuje s batalionem Azov, ozbrojenou skupinou pro-ukrajinských dobrovolníků na východní Ukrajině. Ten je známý svou nebezpečností pro rebely: na jeho hlavu je údajně vypsaná odměna $7 000 (5 150 euro). Don. Fracesco Fontana – jeden z několika stovek Západních dobrodruhů, kteří se přivalili na Ukrajinu, a na svém videu řekl, že vždy snil o tom, že bude mít šanci zabíjet si lidi, aniž by za to nesl odpovědnost.
Korespondent italského IL Giornale Fausto Biloslavo píše, že cizinci jsou vítáni, když vstoupí do batalionu Azov zřízeného ukrajinským homosexuálním poslancem parlamentu Olegem Ljaškem. Jsou v něm dobrovolníci z Itálie, Švédska, Finska, Norska, Francie a z Pobaltských států. Ta mezinárodní havěť se hrne na Ukrajinu díky dovednému verbíři – 46 letému Francouzi Gastonu Bessonovi. Ten inzeruje na Internetu nabídky na účast při krvavém „safari“ na Ukrajině. „Zveme tě, přidej se k batalionu Azov. Nic nemusíš platit. Jsme připraveni se s tebou sejít v Kyjevě. Potřebuji od tebe vědět informace o tvé rodině a sociální situaci. Dej nám vědět, jestli seš připraven sám se zúčastnit těchto bitev nebo budeš cvičit mladé vojáky. Při příjezdu do Kyjeva dostaneš kontaktní číslo našeho anglicky mluvícího zaměstnance. Nocleh, jídlo atd. – to je na naší základně na jihovýchodě,“ říká v inzerátu. Narozen je v Mexiku a sloužil u francouzských speciálních sil commandos v jihovýchodní Asii. Účastnil se třech pučů a dvou válek. Laos, Barma, Surinam… Ten samý žoldnéř v roce 1991 zabíjel v Chorvatsku Srby a pak v Bosně.
„Lidé přichází z mnoha různých zemí. Finsko, Norsko, Švédsko, Anglie, Francie, Itálie… Nebereme fanatiky a extrémisty. Potřebujeme lidi s vojenskou zkušeností, profesionály. Nejsme pro NATO nebo pro Evropskou unii; nemáme žádné zájmy v politice. Každý den dostávám asi 15 dopisů od těch, co chtějí jít bojovat na Ukrajinu. Všichni chápeme, že je válka a každý den můžeš být zraněn či zabit,“ říká Gaston Besson.
USA lákají tyto mistry špinavé práce ze všech horkých ohnisek – z Afghánistánu, Iráku a Sýrie. Přítomnost amerických poradců na Ukrajině doprovází objevování se zahraničních žoldnéřů na jihovýchodě této země.
Gaston říká, že on není žádný žoldnéř nebo ani tajný agent. Neskrývá se. Sám na sebe pohlíží jako na revolucionáře a idealistu, co prošel dvěma válkami a povstáními v Chorvatsku, Bosně, Barmě, Laosu a Surinamu. Byla to zkušenost z bývalé Jugoslávie, která byla důležitá. Ta poskytla vodítka, co se děje, a proč je to na Ukrajině. Jugoslávie se před dvaceti lety rozdělila.
Tehdy Sunday Mirror děla ty samé věci jako dnes jeho italští kolegové. Byly publikovány různé inzeráty turistických společností a opakovaly je neofašistické kanály a Internet. Pořádaly se lovecké túry britských žoldnéřů s bojovou zkušeností do Chorvatska. Ty údajně spustily pobočky v Mnichově a v Záhřebu, načež obchody jen kvetly.
Evropanům se nabízely hony na civilisty v Srbské Krajině a v Chorvatsku. Cena byla v roce 1995 $3000. Lovcům nabídli neprůstřelnou vestu, munici a pušky s optickými zaměřovači. Lovci – „mezinárodní brigády Chorvatské armády“ měly garantovanou bezpečnost. Znásilňování a rabování se nabízelo za zvláštní sazbu. Klienti byli převážně etničtí Chorvaté z Austrálie, Německa, Kanady, Švýcarska a Rakouska, stejně jako evropští krvežíznivci a neonacisté. Gaston Besson začal se svým businessem a s bojovou zkušeností v tom, v čem teď pokračuje na Ukrajině, a co miluje nejvíce.
Co tito váleční psi potřebují? Ani Chorvatská armáda ani Ukrajinská vojska je nezapsala na výplatní pásku. Ale v Chorvatsku se „bojovníci mezinárodních brigád“ dostávali ke kořisti, která mnohé z nich během krátké doby učinila velice bohatými. V roce 1994 tahle válka zuřila. Německá policie se zapojila do vyšetřování ve snaze zjistit, jak k tomu přišli ti, co před válkou nic neměli, že zčista jasna začali skupovat pozemky a akcie a zakládat podniky zaměstnávající evropské neofašisty. Bylo veřejným tajemstvím, že v tom bylo rabování, obchod se zbraněmi a prodej drog.
K čemu Chorvaté ty žoldnéře potřebovali? Ti jako bojovníci téměř ničím nepřispěli. Bylo jich ale třeba k té samé věci, k jaké je potřebuje teď ukrajinský režim. Zalovit si a zastřílet si přináší určitý zisk. To ale není hlavní věc. Oni chrání oficiální činitele před obviněním, že jsou zapojeni do genocidy. Vláda může říci, že regulérní ozbrojené síly se do rabování a vyhánění obyvatel nezapojily. Před 20 lety přišli evropští politici za bývalým chorvatským ministerským předsedou s požadavkem, aby zastavil etnické čistky a poskytl lidem příležitost vrátit se domů. On se tehdy usmál a řekl, že odpovědnost za to připadá na „soukromé“ osoby z Evropy, které nejsou příslušníky regulérní armády.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: strategic-culture.org
