Německá kancléřka Angela Merkel uprostřed obav z ruské odvety odporuje NATO volajícímu po trvalém nasazení spojeneckých vojsk v zemích bývalého sovětského bloku. Během včerejší návštěvy generálního tajemníka NATO Anders Fogh Rasmussena v Berlíně Merkelová uznala, že mnohé státy sovětského bloku se necítí v bezpečí kvůli vývoji na Ukrajině, ale podle Euractiv Germany řekla: „Není pochyb, že by NATO-ruský akt měl zůstat v platnosti.“ NATO-ruský akt v roce 1997 formálně ukončil rivalitu mezi Ruskem a NATO. Moskva trvala na slibu Západu, že nebude zřizovat vojenské základny v zemích bývalého Východního bloku, které se po pádu Sovětského svazu připojily k NATO.
Zřizování základen NATO v zemích bývalého Sovětského bloku bylo také důležitou otázkou při vyjednáváních v roce 1990 o znovusjednocení Německa, kterému britská ministerská předsedkyně Margaret Thatchar oponovala.Konkrétně tehdejší president Sovětského svazu Michail Gorbačov souhlasil, že Německo by se mohlo připojit k NATO, ale jedině pokud žádná vojska ani jaderné zbraně NATO nebudou mít základny v bývalém Východním Německu.
V průzkumu veřejného mínění ve středu se ukázalo, že téměř tři čtvrtiny Němců by byly proti, aby NATO mělo trvalé vojenské základny ve východní Evropě, a to i přes požadavky Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska, které se bojí pokusů Ruska o prosazení své bývalé Sovětské moci.
Zvláště Polsko od počátku Ukrajinské krize usilovalo o trvalé základny NATO, říkal Rasmussen Merkelové. Rusko před tím varovalo.
Podle zprávy Reuters NATO ztrojnásobilo počet tryskových bitevníků umístěných v Pobaltí. Nejvyšší vojenský velitel NATO generál US Air Force Philip Breedlove minulý měsíc řekl, že NATO by mělo uvažovat o trvalém umístění vojsk ve východní Evropě. V zemích, které se cítí být ohroženy, byly zvýšeny manévry NATO.
Ruský trvalý zástupce při NATO Alexander Gruško NATO obvinil ze zneužívání situace na Ukrajině k tomu, aby vdechli do aliance, jejíž účel je „nejasný“, zase „nový život“.
Gruško v interview s ruskou tiskovou agenturou Itar-Tass řekl: „Článek 5 Severoatlantické smlouvy byl za 20 let použit jen jednou, to bylo v roce 2001 po událostech z 11. září, a účel této aliance v novém bezpečnostním prostředí je nejasný.“
„Naše hodnocení toho, co NATO kolem ruských hranic dělá, je dobře známé.“ NATO hry na válku kolem ruských hranic mohou pouze vyvolat „napětí, destabilizovat situaci v určitých regionech a destabilizovat situaci na Ukrajině.“
„Nikdo země NATO neohrožuje.“
„Když mluvíme o podstatě toho procesu, k němuž v NATO dochází, tak jsme si jisti, že se některé členské země Severoatlantického bloku různými způsoby chytají situace na Ukrajině, aby vdechly nový život do této aliance. NATO ve skutečnosti zažívá těžkou systémovou krizi.“
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: breitbart.com