Dnes má do Kyjeva přijít vysoká komisařka EU pro zahraniční politiku a bezpečnost Catherine Ashtonová a rovněž speciální delegace z 12 europoslanců, informují média. Europoslanci, kteří zůstanou v Kyjevě do 30. ledna, plánují schůzky s představiteli mocenských orgánů, opozice a účastníky protestních akcí s cílem nalezení východiska z politické krize. Zatím prohlásil bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili v interview pro americké novináře, že v Kyjevě začala první geopolitická revoluce XXI století.“ Podle jeho mínění jde o nadnárodní událost.


Tři bývalí ukrajinští prezidenti Leonid Kravčuk, Leonid Kučma a Viktor Juščenko se dnes zúčastní mimořádného zasedání ukrajinského parlamentu, na kterém se mají hledat cesty překonání politické krize v zemi.

Iniciátorem uspořádání zasedání se stal první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk. Právě on má, jak se předpokládá, promluvit k poslancům a informovat je o rozhodnutích kulatého stolu týkajících se mírového vyřešení konfliktu.

Dnes rovněž předseda parlamentu Vladimir Rybak prohlásil, že ukrajinský parlament nebude projednávat otázku vyhlášení výjimečného stavu.

[quote align="center" color="#999999"]

Zahájily Maďarsko a Rumunsko rozdělení Západní Ukrajiny?

Ukrajinská krize může mít vážné geopolitické následky. Zatímco místní radikálové a nacionalisté usilují o svržení legitimně zvolené moci v čele s prezidentem Viktorem Janukovyčem, stoupá v Maďarsku a Rumunsku zájem o strategicky významné oblasti Západní Ukrajiny.

V maďarských a rumunských médiích se objevily publikace, jež se dají těžko zhodnotit jinak než vytvoření propagačního základu pro rozdělení Ukrajiny. Nakolik reálná je hrozba pro celistvost země? Tady je mínění profesora Středoevropské univerzity v Budapešti Rubena Mnacakanjana:

V Zakarpatí existuje odedávna maďarská diaspora. Svého času vydávalo Maďarsko těmto ukrajinským občanům pasy etnických Maďarů. Jeho majitelé mají možnost bez překážek vycestovat do Maďarska a získat tam práci. V Zakarpatí byl vytvořen plný cyklus vzdělání v maďarštině, od mateřských škol do univerzity. Avšak jak bude reagovat Budapešť na ten či jiný vývoj událostí na Ukrajině, nedá se zatím dost dobře odhadnout.

Všechno bude záležet na míře radikalizace ukrajinských protestů. Poteče-li krev, půjde o jugoslávský scénář a bude prostě třeba bránit se před fyzickým násilím. V tomto případě může dojít k nasazení cizí armády. Bude-li se všechno rozvíjet v politicko-ekonomickém rámci, je podobný scénář vyloučen.

Hodně bude záviset na opatrnosti Evropské unie. Vždyť právě vytrvalá snaha EU co možná nejdřív zavázat Kyjev dvoustrannými smlouvami byla katalyzátorem nynější nestability na Ukrajině. A přece jen se Evropské unii svého času podařilo sehrát pozitivní úlohu ve východoevropském regionu, poznamenal politolog Nikolaj Kavešnikov:

Velká zásluha právě Evropské unie spočívá v tom, že se celá postsovětská Evropa nepřeměnila svého času v zónu velkého konfliktu podle jugoslávského scénáře. EU nejen otevřela bránu pro východoevropské státy, ale současně je povzbuzovala k stabilizaci vzájemných vztahů.

Nyní je tato stabilizace ohrožena. Nacionalistický džin z lahve, kterého vypustili na svobodu Ukrajinci, zjevně nepospíchá s návratem zpátky.[/quote]

Zdroj: czech.ruvr.ru