Vládní a armádní tajemství mohou působit děsivě, zábavně či zcela absurdně, všechna si však zaslouží naši pozornost. Zde je sedmero odhalených tajemství, mezi něž patří tajný projekt amerického letectva na sestrojení nadzvukového létajícího talíře či výzkumný program z 2. světové války, jehož výsledkem byla první atomová bomba.
Projekt 1794
[quote align="left" color="#999999"]
[/quote]
Na sklonku roku 2012 odtajnilo americké vojenské letectvo dokumenty, mezi kterými byly i záznamy o tajném programu na sestrojení létajícího taliře, který měl sestřelovat sovětské bombardéry. Tento ambiciózní program, nazvaný Projekt 1794, byl zahájen v 50. letech. Tým inženýrů dostal za úkol sestrojit letoun ve tvaru disku, schopný létat nadzvukovou rychlostí ve velkých výškách.
Z odtajněných dokumentů vyplývá, že tento letoun měl dosahovat maximální rychlosti Mach 4 (čtyřnásobek rychlosti zvuku) a výšky 100 000 stop (30 480 metrů). Odhadované náklady projektu přesahovaly 3 miliony dolarů, což by dnes činilo více než 26 milionů dolarů.
Projekt 1794 byl zrušen v prosinci roku 1961 poté, co testy prokázaly, že design létajícího talíře je aerodynamicky nestabilní a že by letoun byl pravděpodobně neovladatelný při vysokých rychlostech ( natož při rychlostech nadzvukových).
Projekt Iceworm
[quote align="right" color="#999999"]
[/quote]
V 60. letech zahájila americká armáda tajný projekt, v rámci kterého měla být vystavěna série mobilních základen pro nukleární střely pod grónským ledovcem. Smyslem projektu bylo umístit rakety středního doletu dostatečně blízko, aby mohly zasáhnout cíle na území Sovětského svazu.
Program byl nazván Projekt Iceworm, v rámci testu jeho proveditelnosti však armáda spustila v roce 1960 krycí projekt „Camp Century“. Pod touto rouškou inženýři vystavěli síť podzemních budov a tunelů, včetně obytných prostor, kuchyně, prostor pro zábavu, zdravotního střediska, laboratoří, skladišť, komunikačního centra a jaderné elektrárny.
Tato základna, která byla utajena před dánskou vládou, fungovala sedm let. Program byl zrušen v roce 1966, kdy posouvající se led vytvořil nestabilní podmínky. Dnes jsou pozůstatky Projektu Iceworm pohřbeny pod arktickým sněhem.
Projekt MK-ULTRA
[quote align="left" color="#999999"]
[/quote]
Během studené války spustila CIA Projek MK-ULTRA, tajný a ilegální výzkumný program, v rámci něhož byly zkoumány systémy potenciálního ovládání mysli. Experti se zabývali vlivy hypnózy, biologických látek a drog, jako jsou LSD či barbituráty, na lidské bytosti. Někteří historici tvrdí, že smyslem tohoto programu bylo vyvinout systém ovládání mysli, který by dokázal „programovat“ mysl potenciálních zabijáků.
V roce 1973 tehdejší šéf CIA Richard Helms nařídil, aby veškeré dokumenty Projektu MK-ULTRA byly zničeny, o několik let později však bylo zahájeno formální prošetření programu. Projekt se stal námětem několika filmů, například „Mandžuský kandidát“ nebo „Muži, co zírají na kozy“.
Oblast 51
[quote align="right" color="#999999"]
[/quote]
Téměř žádné jiné místo si nevysloužilo tolik pozornosti autorů konspiračních teorií a UFO-nadšenců jako Oblast 51, odlehlé pouštní území u jezera Groom v Nevadě, zhruba 83 mil (134 kilometrů) na severozápad od Las Vegas. Intenzivní utajování této základny provokovalo lidskou představivost a Oblast 51 byla běžně spojována s paranormálními aktivitami, včetně velmi rozšířených teorií, že v Oblasti 51 jsou ukrýváni mimozemšťané a UFO.
Letos v červenci odtajněné dokumenty CIA poprvé v historii potvrdily existenci Oblasti 51 a skutečnost, že toto super-tajné území bylo využíváno k testování špionážních letounů, včetně známého průzkumného letounu U-2.
Přestože Oblast 51, která slouží jako odloučená jednotka Edwardsovy letecké základny v sousední Kalifornii, nebyla nikdy označována jako tajná základna, výzkum, který zde byl prováděn, patřil k nejstřeženejším tajemstvím Spojených států.
Projekt Grudge
[quote align="left" color="#999999"]
[/quote]
Ačkoli Oblast 51 nebyla super-tajnou základnou určenou pro výzkum mimozemských bytostí, Letectvo USA zkoumalo existenci UFO. Projekt Grudge byl krátkodobým programem zahájeným v roce 1949, jehož náplní byl výzkum neidentifikovaných létajících objektů. Projekt byl pokračováním předchozího programu zvaného Projekt Sign, který v roce 1949 vyústil ve zprávu uvádějící, že některý UFO mohla být skutečnými letouny, nepodařilo se shromáždit dostatek dat, jež by určila jejich původ.
Kritici Projektu Grudge tvrdí, že pouze odhalil zprávy o UFO a že v rámci něj bylo provedeno jen velmi málo výzkumu. Edward J. Ruppelt, kapitán letectva a ředitel Projektu Grudge, ve své knize o tomto tématu napsal: „Není nutno příliš studovat staré dokumenty o UFO, abychom zjistili, že Projekt Grudge se příliš nedržel standardních zpravodajských procedur. Vše bylo vyhodnocováno na základě předpokladu, že UFO nemůže existovat. Bez ohledu na to, co vidíte či slyšíte, nevěřte tomu.“
Operace Paperclip
[quote align="right" color="#999999"]
[/quote]
V září roku 1946 prezident Harry Truman schválil program zvaný Operace Paperclip, který měl přilákat vědce z nacistického Německa do Spojených států. Představitelé Úřadu pro strategické služby (předchůdce CIA) najali německé vědce, aby cenné vědecké poznatky neskončily v Sovětském svazu či v rozděleném Východním a Západním Německu.
Nejznámějším najatým vědcem Operace Paperclip byl Wernher von Braun, který později šéfoval projektu Apollo organizace NASA.
Projekt Manhattan
[quote align="left" color="#999999"]
[/quote]
Jedním z nejznámějších tajných výzkumných programů je Projekt Manhattan, jehož produktem byla první atomová bomba. Projekt byl zahájen v roce 1939 a byl utajován, neboť fyzikové v rámci něj zkoumali potenciální účinky atomových zbraní. V letech 1942 až 1946 vedl Projekt Manhattan Leslie Groves.
První atomová bomba byla odpálena dne 16. července 1945 v 5.30 ráno, během tzv. testu Trinity na letecké základně Alamogordo, 120 mil (193 km) jižně od Albuquerque. Exploze vytvořila hřib vysoký 40 000 stop (12 200 metrů) a síla exploze přesáhla 15 000 tun TNT.
Měsíc po testu Trinity byly dvě atomové bomby svrženy na japonská města Hirošima a Nagasaki.
Překlad: Tomáš Piňos
Zdroj: livescience.com
