Před asi rokem jsme diskutovali o “příští průmyslové revoluci” a zda by se mohla vynořit z 3D tiskáren, což se objevilo ve vizích mezi vrcholnými průlomovými tématy Goldmana počátkem letoška a jak uvádí UBS, 3D tisk – neboli aditivní výroba – uchvacuje v posledních měsících představivost investorů. Někteří komentátoři naznačili, že tato technologie má potenciál doslova transformovat světovou ekonomiku a rozvrátit globální dodavatelské řetězce; zatímco UBS poukazuje, že i jiní naznačili, že tato technologie se nafukuje a slibuje jen málo mimo pár produkčních výklenků ve výrobní oblasti. Pravda, věří Andrew Cates, leží nejspíš někde mezi tím, nicméně ale projevuje více sympatií k těm, kteří sází na průlomové – až revoluční – kvality této technologie.


Od Andrew Catese z UBS:

Pro ty čtenáře, kteří ještě této technologii nepropadli, začneme stručným vysvětlením. Technika aditivní výroby (additive manufacturing – AM) čili 3D tisk vytváří 3D objekty přímo z počítačových modelů, kdy se vyžaduje nanášení materiálu a vytváření výrobků vrstvu po vrstvě za využití soustavy různých materiálů (např. polymerů, keramiky, skla a i kovů).

To stojí v protikladu ke konvenčním odebíracím výrobním technikám, které zahrnují odběr bloků materiálu, jeho odřezáváním do správného tvaru a montáží takových kusů do složitých výrobků. Je nutno přiznat, že tato technologie je pořád ještě v plenkách a v současnosti trpí řadou omezení. Myslíme si však, že optimisté, kteří argumentují, že tato technologie bude revoluční, mají silnou naději. Jak prohodil jeden publicista:

[quote align="center" color="#999999"]

„Tohle není třetí (průmyslová revoluce), ani druhá, ale spíše první reálná revoluce v tom, jak věci děláme už od doby, kdy pre-historický člověk sebral dva kameny a začal je otloukat jeden o druhý ve snaze je vytvarovat do něčeho užitečného“ (Dr. Alexander Elder)[/quote]

Tato technologie však ještě nevytvořila větší dopad na světovou ekonomiku. Např. nedávná zpráva z analýzy UBS uvedla, že trh AM (2,2 miliard USD) obnášel jen 0,02% globálního výrobního sektoru. Ovšem, jak ta analýzy spolu s tím uvádí, tato technologie se začíná rozsáhle šířit, jak v určitých sektorech, tak v zemích na určité úrovni. Nedávná zpráva z Wohlers Associates např. odhaluje, že AM se teď využívají v četných různých ekonomických sektorech se spotřebním zbožím a elektronikou v hlavních průmyslových oblastech. I sektory motorových vozidel a aerokosmický jsou nadšenými uživateli, zatímco v posledních několika letech se etablovaly zdravotní a dentální profese se jako v AM silný sektor (viz graf 1 níže).

Tato technologie je v současnosti zvláště výhodná na trzích s malým až středním objemem (např. aerokosmickém), který běžně nefunguje na ekonomice úspor z rozsahu.

Co se týče určité úrovně zemí, tak data z té samé zprávy od Wohlers odhalují, že USA jsou s velkým náskokem vůdčím uživatelem. Japonsko, Německo a Čína zaujímají druhé, třetí a čtvrté místo v toto pořadí v celosvětově instalované základně těchto systémů (viz graf 2 níže).

Existuje řada důvodů, proč tato technologie dosud neměla větší dopad. K problémům patří rychlost výroby, dostupnost materiálu, přesnost a kontrola. I otázky týkající se právní odpovědnosti jsou problematické. Ale i tak, jak prozkoumáme níže, pobídky k překonání těchto problémů jsou jasným lákadlem, protože potenciální výhody této technologie otvírají možnosti. A záležitosti se v současnosti mohou už hnout daleko rychleji, než by si mnozí pesimisté mohli představit. Např. použití nanotechnologií by mohlo znamenat to, že plastický 3D tisk by se brzy mohl i v konvenčnějších výrobách stát rivalem v pevnosti kovům.

Mezi tím se aktivně zkoumají tisky lidských ledvin, domů, hamburgerů (a dalších potravinářských produktů) a – ve vzdálené budoucnosti – i letadel a některé z těchto věcí (např. domy a hamburgery) už natištěny byly.

Důvody, proč má tato technologie tak velký potenciál, jsou následující:

[quote align="center" color="#999999"]

Snižuje to energetickou náročnost úsporami energie, odstraňováním výrobních kroků, umožněním nové použitelnosti vedlejších produktů k výrobě lehčích produktů a odbouráním potřeby dopravy. Z těchto důvodů je to zjevně i ohleduplné k prostředí.

Techniky AM vytváří méně odpadu. Americké ministerstvo energetiky odhaduje, že budováním objektů vrstvu po vrstvě místo tradičních obráběcích procesů, které materiál odřezávají, by mohly procesy AM snížit potřebu a náklady na materiál až o 90%.

Zvyšuje to pobídky k inovacím odstraněním tradičních omezení pro konstrukci. Umožňuje to např. vytvoření součástek před tím považovaných za přílišně tvarované a urychlit konstrukci konečných výrobků. Schopnost vylepšit výkonnost a funkčnost – doslovné šití výrobků na míru, aby vyhověly potřebám jednotlivých zákazníků – by mělo otevřít nové trhy a vylepšit ziskovost.

Poskytuje větší flexibilitu ve výrobním procesu umožněním rychlé reakce na trh a nové produkční možnosti mimo výrobní továrny. Např. lze vyrábět náhradní díly na požádání, čímž se omezí potřeba zásob a složitých dodavatelských řetězců.[/quote]

Krátce, tato technologie obohacuje kapitálovou bázi a vylepšuje ekonomičnost rozsahu tak, že lze dosahovat rychlejšího růstu kapitálu – celkově znásobit růst produktivity. Její průlomové schopnosti se vynořují z nadcházejícího propadu její relativní ceny a z rozšiřujícího se dosahu jejího potenciálu. Údajně je z hlediska výhod nejdůležitější potenciál této technologie přinášet globální prospěch snižováním bariér vstupu do výrobního odvětví a umožněním, aby se téměř každý stal podnikatelem.

Jak jsme v posledních týdnech prozkoumali v podrobných výzkumech, existuje velký počet technologií, které se v současnosti vynořují ve světové ekonomice, a které se ukazují jako ohromně slibné. AM by údajně v izolaci nemělo být tak silné, pokud by nedošlo k těmto dalším inovacím, které budou fungovat spolu s ním. Nejlepší ilustrací je asi manželství nanotechnologií s technikami AM. Ale ta čím dál propojenější světová ekonomika přes zvyšující se využití mobilní a cloudové technologie a ta snadnost, s níž lze teď přenášet digitální konstrukci po celé planetě zřejmě rovněž pomůže přiživit přijímání a nasazování technik AM.

Předběžně jsme odhadli, že účinné nasazení těchto nových technologií v informačním a komunikačním sektoru, ve výrobě (včetně AM) a v energiích by mohlo v nadcházejících letech zvednout potenciální tempo růstu světové ekonomiky až o 0,5 procentního bodu. Vítězové této potenciální transformace však budou nejspíš ty ekonomiky, sektory, společnosti a spotřebitelé, kteří jsou aktivními uživateli těchto nových technologií a nikoliv nezbytně jejich aktivní výrobci.

Tyler Durden

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  zerohedge.com