Dobře si to jméno zapamatujte. Možná že tato společnost bude mít na váš život brzy stejný vliv jako na životy Američanů, které krmí rajčaty s genem ryb. Gilles-Éric Séralini je profesor biologie na univerzitě ve francouzském Caen a zakladatel ústavu pro nezávislý výzkum genetického inženýrství CRIIGEN. Loni v září publikoval výsledky studie s názvem „Dlouhodobá toxicita herbicidu Roundup a vůči němu odolné geneticky modifikované kukuřice“, jež způsobily celosvětový poprask. Séralini totiž prokázal, že krysy či potkani krmení geneticky modifikovanou kukuřicí NK603 či vodou obsahující herbicid Roundup, jejž stejně jako kukuřici vyvinula firma Monsanto, mají častěji rakovinu jater a ledvin provázenou obřími nádory, poškozené orgány a umírají dřív.
Monsanto je jednička trhu s biotechnologiemi, patentovaných má cca 90 % geneticky modifikovaných (GM) plodin a jen loni vydělalo 13,5 miliardy dolarů.
Prvnímu detailnímu výzkumu o dlouhodobém účinku geneticky upravených potravin se dostalo náležité pozornosti – mainstreamová média od New York Times po Daily Mail přinášela dramatické články o toxicitě GMO (geneticky modifikovaných organismů). Krátce nato ale 700 vědců podepsalo petici, v níž kolegu Séraliniho obviňují z neschopnosti a časopis Food and Chemical Toxicology, kde studie vyšla, ze selhání. Ve stejných médiích je nyní Francouz zdiskreditován, neboť prý použil špatné metody, výpočty i krysy.
[quote align="left" color="#999999"]
Na projektu semenářské banky na Špicberkách, která má oficiálně za cíl „uchránit genetickou rozmanitost ukrytou v semenech všech známých rostlin pro budoucnost“, se podílí kromě Rockefellerovy nadace i Bill Gates, Monsanto, Syngenta či Du Pont. Podle kritiků přílišného vlivu korporací je to stejné, jako kdyby lišky hlídaly kurník.[/quote]
Takové smršti mohl Séralini a sedm jeho spolupracovníků čelit jen stěží. V nebývale silné kampani proto téměř zanikla klíčová informace – studie byla provedena totožným způsobem, jakým firma Monsanto prokazovala, že je její GM kukuřice bezpečná. Rozdíl byl v tom, že Monsanto krmilo hlodavce 90 dní, zatímco vědci dva roky. Slyšet už nebylo ani pozdější posvěcení Séraliniho metodiky ze strany Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Slyšet nebyla ani Séraliniho námitka, že většina kritiků jsou přívrženci biotechnologického průmyslu nebo přímo korporátní vědci, kteří „nemají právo kvůli střetu zájmů hodnotit výsledky“.
Zatímco profesora Séraliniho stála studie geneticky modifikované kukuřice jen pověst, Arpád Pusztai, světoznámý expert na bílkoviny, který většinu kariéry strávil v Rowettově výzkumném institutu v Aberdeen ve Skotsku, přišel kvůli podobnému výzkumu rovnou o práci.
V roce 1998, kdy se Británie připravovala na vstup GM potravin na tamní trh a do země už mířily první náklady GM sóji, vedl výzkum geneticky upravovaných brambor. Brambory krysám napadly imunitní systém a začaly jim bujet buňky v žaludku, a tak překvapený Pusztai – do té doby nadšený příznivec genetického inženýrství – požadoval od ministerstva zemědělství peníze pro další výzkum. Když je nedostal, své poznatky zveřejnil v televizním rozhovoru, kde také řekl: „Považuji za mimořádně nevhodné a nečestné využívat občany naší země jako pokusné králíky.“ Dostal hodinovou výpověď, byla mu zabavena data a zničeny materiály. Po deseti letech se k této zkušenosti vrátil v dokumentárním filmu Svět podle společnosti Monsanto: „Tohle mi nemohli odpustit. Monsanto si uvědomovalo význam našich objevů. Věděli o tom ještě před odvysíláním rozhovoru, vždyť Skotský ústav pro výzkum plodin dostával od Monsanta veliké peníze a důsledky našeho výzkumu okamžitě pochopil.“
Těžko lze najít na světě firmu, jejíž název by méně korespondoval s její pověstí, než je Monsanto, volně přeloženo jako „můj svatý“. Když ji v roce 1901 obchodník ve farmacii John F. Queeney zakládal, nic nenasvědčovalo tomu, že se z chemicko-farmaceutického podniku jednou stane nejdůležitější zemědělská společnost světa.
Pokračování článku ZDE.
[quote align="center" color="#999999"]
Potravní řetězec? Nebo spíš chemická rovnice?
Semena – drtivou většinu GM semen si patentovala společnost Monsanto. Pěstitel, který pěstuje GM plodiny, nesmí podle smlouvy uchovávat semena pro další roky, tak jak tomu bylo vždy. Jinak se s ním Monsanto, jež má i svoji „genovou policii“, soudí. Firma navíc pomocí technologie Terminator činí semena sterilními, takže farmáři musejí nakupovat nová. GM semeny se postupně kontaminují i pole pěstitelů, kteří je odmítají. Ti pak musejí často u soudu prokazovat, že neporušili patent.
Kukuřice – z GM semen vyroste nejčastěji kukuřice a sója. Přes 90 procent kukuřice v USA je geneticky modifikované – má v sobě zabudovaný insekticid, který hubí například zavíječe kukuřičného. Zavíječ si už ale umí vyrobit rezistenci, a tak vznikají «superčervi», což vyžaduje víc chemie. Druhým způsobem GM je odolnost vůči vyšším koncentracím herbicidu. Jelikož se ale plodiny stávají odolnými, vzniká „superplevel“. A tak je třeba silnější jed.
Rajče – v ČR je povolené pouze pěstování GM kukuřice, v USA už se ale upravují i rajčata. Přidávají se do nich kvůli trvanlivosti rybí geny, do oleje zase geny z krys. V USA se GMO nemusí označovat, navíc dochází k úmyslné i neúmyslné kontaminaci normálních plodin, a tím i snížení jejich «plodnosti». EU zatím nátlaku amerického státu a korporací jakžtakž odolává, ČR je ale hned po Španělsku vůči GMO nejvstřícnější.
Kráva – ani tak se ale GMO nevyhneme. GMO se totiž krmí zvířata, a to nikde na etiketě nenajdete. Pokud jíte masné a mléčné výrobky, je třeba sledovat, kde a kým jsou zvířata chována.
Kečup, plínky, Coca-Cola, sýry, chipsy, sušenky…
…to vše se vyrábí z kukuřice. Pozor tedy na výrobky hlavně z USA či Asie, čtěte pečlivě etikety. Hlavním argumentem pro používání GM plodin byla nižší spotřeba pesticidů. Realita je přesně opačná.
Nejprodávanějším herbicidem na světě je Roundup od Monsanta, který ve větší koncentraci zabije všechno živé kromě GM plodiny a používá se běžně i u normálních rostlin. Obsahuje nebezpečný glyfosát, který ničí střevní bakterie, jež se podílejí na trávení a imunitě. Glyfosát má podle průzkumu v 18 evropských zemích včetně ČR v moči 6 z 10 lidí.
V ČR musejí být označeny potraviny, které obsahují více než 0,9 % geneticky modifikovaných organismů. Z GM kukuřice se ale vyrábí i aspartam, stabilizátory, aditiva a další přísady, proto je důležité jíst co nejvíc čerstvé, lokální a sezonní potraviny. Jen tak máte (téměř) jistotu. [/quote]
Zdejší články k tématu ZDE.
