Morálnost je nesmírně nepochopenou složkou lidské přirozenosti. Někteří lidé věří, že si mohou vytvořit morální vodítka jen tak z ničeho založená na jejich osobních zaujetích a předsudcích. Někteří lidé věří, že morálnost vyplývá ze síly byrokracie a vládních zákonů. A ještě další věří, že nic takového neexistuje; že morálnost je fasáda vytvořená lidmi, aby lépe promazala soukolí společnosti. Všechny tyto světové názory přehlíží mohutné vědecké a psychologické důkazy točící se kolem Přírodních zákonů – zákonů o tom, že lidské bytosti si ji vytváří vnitřně v důsledku vnitřního na podmínkách prostředí nezávislého svědomí. Když člověk nakonec uchopí tu vrozenou morálnost, tak celý svět vstoupí do jejího ohniska.
Skutečností je, že se nerodíme „dobří“ či „špatní“. Spíše jsme všichni zrozeni se schopností pro dobro A pro zlo, a tahle vnitřní bitva s námi zůstává až do konce našich dnů.
V každém bdělém okamžiku je nám dopřána volba, test naší svobodné vůle, aby byla ovládána touhou a strachem, nebo aby činila to, o čem z hloubi víme, že je správné. Když člověk umlčí svůj vnitřní hlas, může být pro něj a ty kolem výsledek strašný. Když celá kultura umlčí svůj vnitřní hlas, výsledky mohou být katastrofické. Takovýto posuv morálního kompasu společnosti se jen zřídka odehraje ve vakuu. Vždy je u toho falešný pastýř, zkorumpované vedení, které usiluje o vládu. Vládcovství je však těžké tváří v tvář uvědomělé populaci, která respektuje integritu a čest. A tak zločinci, aby převzali moc, musí přistoupit k určitým krokům.
Předstírejte počestnost: Nejdříve musí u veřejnosti udat myšlenku, že oni ctí přesně ty samé hodnoty přírodního zákona jako všichni ostatní. Veřejnost nejdříve musí uvěřit, že ti zločinní vůdci jsou ve své motivaci čistí a mají v srdci jen ten nejlepší zájem národa, i když tajně je tomu jinak.
Předstírejte vlastenectví: Despotové často vyhlašují neposkvrněnou lásku ke své vlasti a k hodnotám, na nichž byla založena. Avšak tím, o co opravdu usilují, je stát se sami žijícím symbolem vlasti. V první řadě trvají na tom, že to oni jsou ztělesněním národního odkazu a pak zkusí národní dědictví zcela změnit. Zkorumpované vlády využívají ideálů společnosti, aby se uchytily, ale jakmile získají dostatek kontroly, nadiktují této společnosti novou soustavu ideálů, které jsou v naprostém rozporu s originálem.
Nabídněte pomocnou ruku: Jakmile je obyvatelstvo zbaveno přežití na základě své vlastní sebezáchovy a je z větší části bezmocné, tak se přihrne zločinné vedení a nabídne „pomoc“ za využití zdanění a vytváření nových peněz, čímž pomalu přelije bohatství od střední třídy a zvedne ceny inflací. Nakonec si všichni budou „rovni“; budou stejně chudí, a v tom to je. Nakonec bude celý národ vidět vládcovství jako nepostradatelné, bez těch nahoře by přeci už ekonomika neexistovala a stihla by je tragédie.
Vytvořte zdroj strachu zvnějšku: Jakmile je zločinné vedení u kormidla, tak pro lidi vyčaruje nepřítele nebo mnoho nepřátel. Cílem tu je vytvořit katalyzátor masové hrůzy. Když je většina lidí vystrašená z vnější hrozby, tak se uchýlí k establishmentu jako k životně důležité obraně. Když společnost nabude přesvědčení, že se o sebe není schopna ekonomicky postarat, není třeba už moc dalšího mámení k jejich přesvědčení, že nejsou dost kompetentní, aby se postarali o svou vlastní obranu. Vláda nejenže se stane jediným opatrovníkem a chůvičkou, ale i strážcem. V tomto okamžiku má establishment volnou ruku, aby rozložil ty dlouho hýčkané svobody, zatímco masy jsou klamány mysteriózními hrozbami číhajícími někde za horizontem.
Vytvořte vnitřní zdroj strachu: Přemístí tu hrozbu zpoza horizontu veřejnosti přímo před hlavní dveře, nebo přímo k nim domů. Nepřítel už není cizinec. Teď je nepřítelem běžně vypadající chlap o dva baráky vedle nebo upřímný kamarád, nebo i odštěpenecký člen rodiny. Nepřátelé jsou všude kolem nich, tvrdí jim establishment. U veřejnosti se udává představa, oběti nezbytné k boji s takovou všudypřítomnou „hrozbou“ jsou nevyhnutelně vysoké.
Udejte u lidí ctnosti morálního relativismu: Teď, když je obyvatelstvo kvůli bezpečnosti svolné opustit určité svobody, tak už jsou dostatečně vyměklí, aby se začalo s přeprogramováním. Establishment lidem řekne, že ty principy, které pro ně bývaly tak drahé, jsou ve skutečnosti slabostmi, které je činí zranitelnými vůči nepříteli. Aby byl poražen nepřítel tak monstrózní, tvrdí, musíme se stát monstrózními sami. Musíme být ochotni ke VŠEMU, bez ohledu na to, jak je to ohavné či přírodnímu zákonu se příčící, jen abychom zvítězili.
Poctivost se musí nahradit klamem. Disent se musí nahradit mlčením. Mír se musí nahradit násilím. Nezávislost by se měla považovat za podezřelou. S upřímnými se musí jednat s opovržením. Ženy a děti už nejsou lidé, co se mají chránit, nýbrž cíle k eliminaci. Smrt nevinných je vedlejší škodou. Z nevinných žijících se stanou informátoři, co se mají mučit a vytěžit. Dobří muži se označkují za zbabělce, protože odmítnou „dělat to, co je nezbytné,“ zatímco zlí muži, se označkují za hrdiny za to, že měli tu „silnou vůli“ opustit svědomí.
A tak zločinné vedení učiní z kdysi ctihodných občanů spolupachatele ve zločinu. Čím ohavnější zločin, tím budou mít lidé větší sklony ho obhajovat, a nejen ten zločin, ale i ten systém obecně, prostě jednoduše proto, že už prošli tou temnou ceremonií morální nejednoznačnosti.
Akce státu se stanou akcemi celé společnosti. Cílevědomě se zrodila kolektivistická kultura taková, ve které je každý člověk maličkým kouskem větší mašinérie. A tím, čím je vina ta mašinérie, je vinen i každý člověk. A tudíž se pro každého člověka stane konečným a absurdním cílem POPÍRAT tu zločinnost, popírat vinu a zajistit, aby funkčnost té mašinérie přetrvala i do následující generace.
My jsme však už prošli většinou výše uvedených stadií. Američané však pořád ještě nejsou zcela indoktrinací dohnáni až do hájemství morálního relativismu. To se ale svižně mění.
Současná přesvědčovací argumentace
Jen se podívejme na přístup Obamovy administrativy a médií mainstreamu k Edwardu Snowdenovi a jeho nedávno Ruskem schválenému azylu.
Bílý dům, místo aby přiznal svou podporou masového mimosoudního dohledu NSA nad americkými občany, nebo zkoušel popírat existenci programu PRISM, tak teď naopak zkouší prosazovat špehování NSA jako kriticky důležité pro náš blahobyt, přičemž hanlivě ukazují prstem na Snowdena a ruskou vládu za to, že jim poškodili domácí šmírovací síť. Obama lamentoval nad Ruskem a prohlásil jejich smýšlení za „zaostalé“.
Ušlo mi v tom snad něco? Nejsem fandou ruské oligarchie, ale neměl by Obama a většina NSA (natožpak všechny ty další federální abecední agentury) sedět někde v temné díře a čekat na soud za pošlapání Ústavy na téměř každé úrovni? Od nás se však místo toho snad očekává, že budeme opovrhovat Snowdenem za odhalení zločinu, jakého se dopustili a nedůvěřovat každé zemi, která mu náhodou poskytne útočiště?
Obama kvůli pobouření veřejnosti zkusil pacifikovat kritiku tím, že oznámil plány na to, že učiní masový dohled NSA „transparentnější“. Předně bych rád poukázal, že NENABÍDL, že mimosoudní špehování Američanů přes NSA ukončí, což by jakýkoliv prezident s alespoň uncí integrity udělal. Zadruhé Obamovo volání po transparentnosti přišlo přesně v tom okamžiku, kdy NSA oznamuje své plány odstranit 90 procent svých systémových administrátorů, aby zajistila, že nedojde k dalšímu „Snowdenovu incidentu“.
Nakonec, když veřejnost volá po vyšetřování NSA a ředitel národního zpravodajství se potýká se Snowdenovou aférou a programem PRISM, tak Bílý dům nejmenoval nikoho jiného než Jamese Clappera, ředitele národního zpravodajství, jako součást týmu, který bude jakákoliv pochybní „vyšetřovat“. Obamova administrativa trvá na tom, že Clapper, zadokumentovaný lhář, který Kongresu řekl, že NSA se do masového domácího špehování nezapojovala, nebude „hlavou“ panelu vyšetřovatelů, ač memorandum Bílého domu konkrétně Clappera jmenuje jako muže, který zformuje tzv. „nezávislou skupinu“. Bílý dům už přiznává, že Clapper bude do tohoto procesu zapojen.
Tak to jen shrňme, lidé, kteří se dopustili trestného činu mimosoudního dohledu nad stovkami milionů Američanů, a které nachytali s rukama od krve, jak o tom lžou, jsou teď jmenováni, aby vyšetřovali své vlastní zločiny.
Zní to snad jako vláda, která plánuje, že se stane „transparentnější“?
Zeptejte se sami, volal by Obama po JAKÉKOLIV transparentnosti u NSA, kdyby Snowden nikdy nevystoupil? Samozřejmě, že ne! Odhalení tohoto zločinu vedlo jen ke lžím prázdnému chlácholení, ale k ničemu jinému.
Mezi tím se na mediální stezku vydali různé další politické kreatury a vedou kampaň za NSA stejně jako za další dohledové metody, a vyřvávají všude kolem o absolutní nezbytnosti programů domácího špehování. Před patnácti lety by vláda zkusila všechno zamést pod koberec. Dnes nás zkouší aklimatizovat na nevyhnutelnost tohoto zločinu s tvrzením, že pro nás bude lepší, když si na to zvykneme.
A jejich stanovisko? Že tím, co Snowden vynesl, ohrozil Ameriku. Moje otázka zní, jak? Jak Snowdenovo odhalení protiústavního a od základu ilegálního programu dohledu používaného proti stovkám milionů nevinných Američanů naši zemi poškodilo? Je snad stanoviskem Bílého domu to, že pravda je nebezpečná, a klam je bezpečný?
Mám podezření, že to je případ i u nedávného posuzování vojenského vynašeče Bradley Manninga, který byl některými obviněn, že svými akcemi „ pomohl Al-Káidě s rekrutováním“. Jak to Manning udělal? Tím, že odhalil informace včetně videí z bojiště, která byla skryta před veřejností, a ta obsahovala důkazy o amerických válečných zločinech v Iráku a v Afghánistánu.
Jsem prostě jen tradicionalista a nedržím krok se strategií moderní diplomacie, ale myslel bych si, že když nechci být obviňován z válečných zločinů, tak bych nejspíš neměl válečné zločiny páchat. A když nechcete, aby nepřítel získal nové rekruty, tak byste se nejspíš měli vyhnout zabíjení nevinných civilistů a kašláním na jejich rodiny (existuje spousta dokladů naznačujících, že CIA způsobila daleko více úmyslného rekrutování k Al-Káidě, než by mohl kdy náhodně dosáhnout Bradley Manning). Jen se zamyslete.
Jen abychom se udrželi ve stopě – americká vláda financuje a cvičí Al-Káidu, ale ona je dobrák. Americká vláda se dopouští válečných zločinů, ale je to dobrák. Americká vláda před Americkým lidem ukrývá pravdu, ale je to dobrák. Bradley Manning odhaluje válečné zločiny, a on je zloduch. Morální relativismus v nejčistší podobě. Pojďme dále…
K tomuto posuvu k morálnímu bankrotu došlo i ve finančním světě. Investoři, spekulativní fondy i hlavní banky se teď vrhají do akciových trhů pokaždé, když soukromé Federální rezervy naznačí, že by mohly pokračovat ve stimulech natištěnými penězi. Když udeří špatné zprávy, tak mainstream krmí lidi, co hrají v tom Dow kasinu (akciovém trhu), škodolibým jásáním právě proto, že špatné ekonomické zprávy znamenají více QE (tištění peněz) Fedem. Oni vědí, že Fed uměle tyto trhy podpoří. Fed otevřeně přiznává, že to dělá. A oni vědí, že náš fiskální systém visí na vlásku. A vy víte, jak málo je u nich takových, kterým to není jedno.
Fed vytvořil kolaps snadnými penězi a manipulacemi úrokových sazeb a teď jsou někteří lidé z něj oslavováni jako hrdinové americké finanční struktury.
Americký příběh se rychle mění. Uvnitř naší vlády už byla dlouho zločinnost a degenerace (jak u Demokratů, tak u Republikánů) a i uvnitř korporátních kartelů, které to obklopují, věřím ale, že to, čeho jsme dnes svědky, je závěrečným krokem této metamorfózy, a tím je už totalitarismus. Poslední stadium se urychluje, pokud průměrný občan, nejenže je komplicem skutků ďáblů, nýbrž když se stává sám ďáblem. Pokud budou Američané radostně jásat a podupávat si vzrušením při karnevalu smrti a považovat pravdu za jed, tak bude ta transformace dokonána.
Brandon Smith
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: alt-market.com
