Před tím jsme referovali o osobním vyprávění Michele Catalano, která vzpomínala, jak se jednoho dne ocitla tváří v tvář šesti agentům ze spojených teroristických úkolových sil. A důvod? „Ten se nám zdá nevinný, pokud není zvědavost pochybením, Googlení určitých věcí vytvořilo perfektní bouři profilu teroristy. Protože tam venku se na to někdo dívá. Kdosi, jehož job je skládat dohromady věci, co lidé na internetu dělají, aby rozsvítil červené výstražné světlo, když spatří historii našeho vyhledávání.“
Odpověď „kdo“ se dívá, by měla být po Snowdenových odhaleních z posledních dvou měsíců daleko jasnější. Ale místo abychom zas omílali tu starou historii o tom, jak NSA zachycuje a ukládá téměř všechny formy elektronické komunikace, která existuje, nebo se šťourali v tom, jaké filtry paní Catalano spouštěla, když to vedlo ke vskutku znepokojivému výsledku, tak je snad lepší otázka prostě na to, co ví Google o každém a o všech, co denně používají jeho interfaců, a to znamená v těchto dnech a v tomto věku všichni s počítači. A jak se ukáže, celkem všechno.
Zde je myšlenkový, ač ne tak „smyšlený“ experiment, který včera provedl Tom Gara z WSJ, ještě než přišel příběh paní Catalano, aby odkryl, jak prostě bohaté jsou ty informační tapiserie v depozitářích této firmy, která se před dávnými časy rétoricky zapřísahala, že „nebude zlem.“
[quote align="center" color="#999999"]
Proveďme si malý myšlenkový experiment.
Představte si, že někde existuje seznam, který obsahuje každou jednotlivou webovou stránku, co jste v posledních pěti letech navštívili. Je v tom rovněž všechno, co jste hledali, každá adresa, na kterou jste se dívali v Google GOOG +1.86% Maps, každý e-mail, co jste poslali, každý chatový vzkaz, každé video na YouTube, co jste shlédli. Každá položka je časově označená, takže je přesně na minuty jasné, kdy se všechno tohle odehrálo.
Teď si představte, že se to všechno dá prohledávat. A představte si, že je to na čisté, snadno použitelné webovce. Když si to všechno představíte, můžete se zamyslet nade všemi způsoby, jaké by proti vám mohl použít hacker, co by k tomu měl přístup?
A až si to všechno představíte, projděte si google.com/dashboard a podívejte se, jak se to stalo realitou.
Za účelem kompletace dnešního článku o Googlu a soukromí od Amira Efratiho z WSJ jsem se hluboce ponořil do Google Dashboard, což je něco na způsob Grandiózního centrálního termínu pro všechny informace, které o vás tato společnost zaznamenala. Je jich vskutku udivující množství, zvláště pokud jste jako já velký uživatel Gmailu od jeho spuštění v roce 2004. Potud, pokud jste přilogování k Gmailu či jinému účtu u Googlu, tak tato společnost vede evidenci toho, jak používáte svých vlastních služeb – všímá si každé stránky, kterou na webu navštívíte.[/quote]
Zde je snímek toho druhu dat, jaká jsme našli v mém Google Dashboard graficky shrnutých pro dnešní noviny. Do toho patří 64 019 hledání Googlu a 134 966 konverzací Gmailu:
Garovo čistě teoretické rozebírání pokračuje:
[quote align="center" color="#999999"]
Myšlenka, že všechna ta data existují v hromadách a v hlubinách serverových farem v Kalifornii, kde je studují nezaujatí roboti, aby posloužila lepším vyhledávacím výsledkům a cílenější inzerci, je cosi, co většina z nás už abstraktně strávila.
Avšak skutečnost, že je si to všechno možno právě teď kompletně prohlédnout na uživatelsky přítulné webové stránce pomocí své vlastní vyhledávací služby (ano, můžete si spustit na vyhledávání Googlem na svou vlastní webovou historii), to je cosi úplně jiného. Např. jsem hledal každou webovou stránku, co jsem navštívil, obsahující slovo „chobotnice“. A ano, výsledky byly obdivuhodné.
Samozřejmě, že kdyby se někomu jinému povedlo dostat se k mému Google Dashboard – šance, že k tomu dochází, jsou o dost vyšší než nula – tak by mohl hledat věci daleko méně nevinné než je mořská příšerka s osmi chapadly. Možnosti zneužití se jeví nekonečné počínaje digitálním vydíráním až po daleko skrytější formy krádeží identity.[/quote]
Nebo také šest agentů ze spojených teroristických úkolových sil, co se vám objeví před prahem, jen proto, že jste na Googlu hledali „papiňáky“.
Počkejte, to ale není všechno.
Protože to není jen NSA a její ponurá vnucující se chapadla, tak to otvírá přístup k takovému informačnímu celku pro Googl i s jeho krédem „nebýt zlem.“ Ale třeba i pro FBI.
Zase to sleduje WSJ:
[quote align="center" color="#999999"]
Činitelé vynucování zákona v USA ke sběru informací o podezřelých rozšiřují využívání nástrojů jinak běžně používaných počítačovými hackery, čímž přenáší zločinné odposlechy do kybernetického věku.
Federální agentury z větší části zůstávají o těchto schopnostech potichu, ale dokumenty od soudů a interview s lidmi zapojenými do těchto programů poskytují nové podrobnosti o těchto hackovacích nástrojích včetně špehovacího software – spyware – nasazovaného do počítačů a telefonů přes e-maily či webové odkazy – což jsou techniky běžněji spojované s útoky zločinců.
Lidé obeznámení s programy Federálního vyšetřovacího úřadu (FBI) říkají, že použití hackerských nástrojů na základě soudního příkazu je na vzestupu, jelikož agenti se snaží držet krok s podezřelými, kteří používají nových komunikačních technologií včetně určitých typů on-line chatů a šifrovacích nástrojů. Použití takovéto komunikace, do které se nelze napíchnout jako u telefonu, se mezi vynucovateli zákona nazývá „temný postup“.
Mluvčí FBI to odmítla komentovat.
FBI si vnitřně vyvíjí určité hackerské nástroje a jiné nakupuje od soukromého sektoru. Tento úřad může s touto technologií dálkově aktivovat mikrofony v telefonech běžících na software Android od Google Inc., aby zaznamenávaly konverzace, řekl jeden bývalý US činitel. A to samé může dělat s mikrofony u laptopů, aniž by to uživatel věděl, řekl tento člověk. Google to odmítl komentovat.[/quote]
Dalo by se o tom povídat více, ale podstata je jasná: všechny ty na první pohled směšné dohledové metody používané Jackem Baurem a nesčetnými dalšími smyšlenými postavami … se už staly až moc realitou.
Ve skutečnosti zrovna tak reálnou jako ten Velký bratr před tolika lety předpovídaný Georgem Orwellem. A zrovna tak reálnou jako moderní ekvivalent Místnosti 101, ač na to bude zapotřebí ještě dalšího Edwarda Snowdena, aby to odhalil.
Tyler Durden
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com