Dlouholetý člen tajné služby a speciální jednotky vojenské policie Tomáš Keltner pochopil, proč jsou válečné konflikty stále dokola na konkrétních místech a ne jinde. Dnes píše knihy pro děti i dospělé a radí, jak se stát svobodnou a nikým neovládanou bytostí.  (Foto: Bára Prášilová) Holky zmizely, to vám asi přichystaly léčku,“ rozesměje se poblíž lesa nedaleko obce Dolní Bezděkov na Kladensku urostlý muž, když si všimnu, že se po jeho dvou dcerách slehla zem. Bývalý příslušník elitního vojenského útvaru Tomáš Keltner sedmiletou Valču a devítiletou Káju něžně oslovuje jako Amazonky a vypráví, že je zrovna učí stopování, maskování a taktice, protože je to moc baví.


I když strávil několik let v tajné službě, dělal bodyguarda zahraničním prezidentům a několika našim ministrům a prošel zeměmi s válečným konfliktem jako člen elitní jednotky SOG, kde získal i nejvyšší prověrku NBÚ a NATO, dnes píše knihy pro děti, jejich rodiče i všechny ostatní o tom, jak si začít věřit a stát se opravdu svobodnou, sebevědomou, nikým a ničím neovládanou bytostí. V nejvyšších patrech systému a vybaven informacemi, o kterých běžný smrtelník nemá ponětí, totiž pochopil, že „sovy nejsou tím, čím se zdají být“, a demokracie, svoboda a lidská práva bývají prázdnými pojmy, jež nemívají s realitou nic společného. „Existují tři zpravodajské moudrosti. První říká: Nikdy nikomu nevěř. Druhá: Nikdy nevíš všechno. A třetí: Všechno je jinak,“ usmívá se šestatřicetiletý řečník, spisovatel a učitel.

***

Mezitím si bolestně uvědomoval, že začíná sloužit něčemu, čemu nechce, a stále jasněji viděl, že je všechno „připravený a naplánovaný“. „Došlo mi, proč jsou válečné konflikty na těch konkrétních místech a ne jinde stále dokola po věky věků.“ Díky svým postojům se záhy dostal do pozice nechtěného. Před odchodem z jednotky byl označen za neřízenou střelu, kterou je třeba zneškodnit, protože by prý mohl zaútočit na politiky, které měl chránit. „To byl samozřejmě nesmysl,“ usmívá se dnes nad koncem jednoho válečníka.

Tehdy mu ale do smíchu nebylo. „My se tady můžeme bavit o tom, jestli volit levici nebo pravici, jestli nové strany, pak zda změnit volební systém. Ale když to celé projdete, nakonec zjistíte, že politici nevládnou. Nad nimi je další vrstva, další vrstva a další vrstva, kam se nedá dostat skrz nějakou demokracii – a to jsou ti, kteří vládnou, mezinárodní bankovní kruhy, vlastníci Fedu a podobně. Ale ti taky nejsou ti hlavní, o těch nejdůležitějších nikdy neuslyšíte. Málokdo chápe, že většina takzvaných konspiračních teorií má naprosto pravdivý základ, protože začal mluvit někdo zevnitř, kdo na to neměl žaludek. Často tyto takzvané teorie ale sám tvoří či dotváří systém, aby je mohl posléze zesměšnit a odvést pozornost.“ A dodává: „To, co říkám a píšu, tím jsem si jistý, protože jsem si to mnohokrát ověřil. Pak je mnohem víc věcí, které nemám odvahu říkat a psát, a to už o nich dávno nepochybuji, přestože to nemůžu dokázat a argumentovat. Prostě někde jste byl, něco jste viděl a víte, že nejste blázen.“

Celý článek si můžete přečíst  ZDE.