Vláda útočí na vynašeče Edwarda Snowdena tvrzením, že lže o rozsahu špehování Američanů od NSA. Nicméně dnes hlásí CNET: Agentura národní bezpečnosti (NSA) během nového utajeného briefingu uznala, že k odposlechu domácích telefonních hovorů nepotřebuje soudní povolení. Reprezentant Jerrold Nadler, Demokrat z New Yorku, tento týden vyzradil, že během tajného briefingu se členy Kongresu, mu řekli, že k obsahům telefonních hovorů lze přistupovat „prostě na základě rozhodnutí analytika.“
Pokud si chce NSA „poslechnout telefon“, je postačující rozhodnutí analytika bez potřeby jakékoliv další právní autorizace, řekl Nadler, že se tam dověděl. „Dost jsem žasnul,“ řekl Nadler, právník a kongresman, který slouží v Justiční komisi Sněmovny.
Nejenže tohle prozrazení vrhá více světla na to, jak doma funguje ta hrůzná odposlechová mašinérie NSA, rovněž to poukazuje, že ministerstvo spravedlnosti si potají interpretovalo federální zákon o dohledu tak, aby dovolil tisícům analytiků z nižší sorty se napichovat do mobilů.
Jelikož ty samé právní standardy, které se vztahují na telefonní hovory, se vztahují i na e-mailové zprávy, textové zprávy a instantní zprávy, tak Nadlerovo prozrazení naznačuje, že analytici NSA by rovněž mohli mít přístup k obsahu internetových komunikací, aniž by před tím museli k soudu a usilovat o schválení.
Tato vyzrazení zjevně potvrzují některé domněnky vznesené Edwardem Snowdenem, bývalým infrastrukturním analytikem NSA, který předal Guardian tajné dokumenty. Snowden ve video-interview řekl, že ač ne všichni analytici NSA mají tuto možnost, on mohl z Havaje „odposlouchávat kohokoliv, ať jsi to ty nebo tvůj účetní až po federálního soudce, nebo třeba i presidenta.“
***
Předchozí zprávy naznačovaly, že NSA má schopnost zaznamenávat téměř veškeré domácí a mezinárodní telefonní hovory – pro případ, že by se analytici potřebovali k záznamům dostat v budoucnu. Loňský článek v magazínu Wired vyzradil, že NSA zřídila „odposlechová místa“, která této agentuře umožňují sběr a procházení miliardami telefonních hovorů v ohromném datovém centru v Utahu, „ať už pochází zevnitř země nebo ze zámoří.“ Ty obsahují nikoliv jen metadata, ale rovněž i obsah komunikace.
***
Zákon z roku 2008 vyžaduje, že NSA „se nemůže svévolně zacílit na žádnou osobu, o níž je známo, že v čase záchytu se nachází uvnitř Spojených států.“ Někteří právní experti říkají, že možnou interpretací tohoto zákona je to, že tato agentura si může všechno domácí vyluxovat – na základě teoretického předpokladu, že necílené záchyty dat nejsou záměrně „zacíleny“ na nějakého určitého amerického občana.
***
I senátorka Dianne Feinstein (D-Calif.), šéfová Senátní zpravodajské komise tento týden odděleně přiznala, že analytici této agentury mají schopnost dostat se k „obsahu hovorů“. Ředitel Národního zpravodajství Michael McConnel během slyšení před Sněmovním zpravodajským výborem v roce 2007 naznačil, že proces dohledu NSA zahrnuje objem „miliard“ zachycených, analyzovaných a do databáze uložených komunikací.
***
Bývalý protiteroristický agent FBI Tim Clemente minulý měsíc CNN řekl, že při národně bezpečnostních vyšetřováních může tento úřad přistupovat k předtím pořízeným záznamům telefonních hovorů. „Všechno se to zachycuje, jak mluvíme, ať už to víme, anebo se nám to líbí, či ne,“ řekl. Clemente, když se objevil den poté, dodal, že díky „zpravodajské komunitě“ – což je zjevně odkaz na NSA – „existují způsoby, jak se podívat na digitální komunikaci v minulosti.“
Vzpomeňte si, že Snowden také odhalil, že NSA se napíchla na servery 9 velkých internetových společností. Dva vládní činitelé přiznali, že až 50 amerických společností teď NSA krmí uživatelskými daty v reálném čase. A my už jsme dokumentovali, že NSA poskytuje informace získané špehováním velkým korporacím.
Tisíce technologických, finančních a výrobních společností úzce spolupracuje s US národně bezpečnostními agenturami poskytováním citlivých informací a na oplátku je jim poskytován prospěch, k němuž patří i přístup k utajenému zpravodajství, řekli nám to čtyři lidé s tímto procesem obeznámení. (My jsme v úterý zadokumentovali, že vláda ilegálně špehuje všechny Američany… a pak ty informace dává gigantickým korporacím.)
Tyto programy, jejichž účastníci jsou známi jako věrohodní partneři, mají dosah daleko větší než ten, co odhalil Edward Snowden…
Výrobci hardware a software, banky, poskytovatelé internetové bezpečnosti, společnosti satelitní komunikace a mnoho dalších společností se rovněž vládních programů účastní. V některých případech mohou ty sebrané informace použít ne jen pro obranu národa, ale i k tomu, aby jim pomohly s infiltrací do počítačů jejich protivníků.
Spolu s NSA, Centrální zpravodajskou službou (CIA), Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) a určitými útvary US ozbrojených sil mají dohody s takovýmito společnostmi, aby sbíraly data, která by mohla vypadat nevinně, mohla by však být velice užitečná v rukou US jednotek zpravodajství či kybernetického válčení, jak tvrdí tito lidé, kteří buď pro vládu pracovali, či jsou v těch společnostech, které mají tyto dohody.
***
Microsoft a další softwarové společnosti či ty, co dělají internetovou bezpečnost, jsou si vědomy těchto typů včasných výstrah, které US umožňují, aby těžily ze slabých míst software prodávaného cizím vládám, jak tvrdí dva US činitelé. Microsoft se neptá a nešlo by mu říct, jak vláda využívá těchto tipů od něj, říkají tito činitelé, kteří požádali, aby nebyli identifikováni z důvodů důvěrnosti.
***
Některé z US telekomunikačních společností zpravodajským agenturám poskytují dobrovolně přístup k zařízením a datům v zámoří, k čemuž by se vyžadoval příkaz soudu, kdyby to bylo provedeno v US.
***
Většina těchto úmluv je tak citlivá, že o nich ve společnosti ví jen hrstka lidí, a ti jsou občas přímými zprostředkovateli mezi generálními řediteli a šéfy hlavních US zpravodajských agentur, říkají lidé obeznámení s těmito programy.
Michael Hayden, který kdysi řediteloval Agentuře národní bezpečnosti (NSA) a CIA, popsal pozornost věnovanou důležitým partnerským společnostem: „Když jsem byl ředitelem a měl jsem vztah se společností, která dělala věci, které se neřídily přímo zákonem, byly ale cenné pro obranu Republiky, našel jsem si způsob, jak jim poděkovat a dát jim pocítit, proč je to nezbytné a užitečné.“
***
Intelovská jednotka McAfee, která vyrábí software pro internetovou bezpečnost, pravidelně spolupracuje např. s NSA, FBI a CIA…
***
Výměnou za to je vedení společností zaplaveno pozorností a informacemi od agentur, aby jim pomohly udržet tyto vztahy, řekla tato osoba.
***
Po útoku na jeho společnost od čínských hackerů v roce 2010 dostal spoluzakladatel Googlu Sergey Brin vysoce citlivé vládní zpravodajské odkazy k tomuto útoku na určité jednotky Lidové osvobozenecké armády čili čínské ozbrojené síly, jak říká jeden z lidí, který je obeznámený s tímto vládním vyšetřováním. Brin dostal dočasné prověření pro tajné, aby mohl zasedat na tomto briefingu, řekla tato osoba. Podle informací poskytnutých Snowdenem, byl v tomto okamžiku Google, vlastník nejpopulárnějšího vyhledávacího enginu na světě, účastníkem Prism už déle než rok.
***
Ty informace poskytnuté Snowdenem rovněž odhalily tajný program NSA známý jako Blarney. Jak byl tento program popsán ve Washington Post (WPO), tak tato agentura shromažďuje metadata z počítačů a zařízení, která jsou používána k odesílání e-mailů nebo k brouzdání po Internetu přes hlavní datové trasy známé jako páteře.
K těmto metadatům patří i, která verze operačního systému, prohlížeče a Javy se používá na milionech zařízení po celém světě, což je informace, kterou US špionážní agentury mohou využít k infiltraci do těchto počítačů nebo telefonů a ke špehování jejich uživatelů.
„ Tohle jsou velice útočné informace,“ řekl Glenn Chisholm, bývalý ředitel informatiky u Telstar Corp (TLS), jedné z největších telekomunikačních společností, která v kontrastu k tomuto využívá obranných informací k ochraně počítačů místo, aby do nich infiltrovala.
Podle Snowdenových informací je účelem Blarneye „získávat přístup a těžit zahraniční zpravodajské poznatky,“ uvedl Post.
***
Zákonodárci, kteří dohlíží na US zpravodajské agentury, možná nechápou význam některých metadat, která se sbírají, řekl Jacob Olcott, bývalý asistent senátora John D. Rockefellera IV. pro kyberbezpečnost ze Západní Virginie, demokratického předsedy Senátní obchodní komise.
„A to činí ze záležitosti dohledu takový problém,“ řekl Olcott, nyní šéf Good Harbor Security Risk Management ve Washingtonu. „Máte tu situaci, kdy technologie a technická politika už daleko utekla chápavosti a odbornosti většiny volených členů Kongresu a jejich personálu.“
Zatímco společnostem nabídnou mocné pobídky, aby spolupracovaly s US zpravodajstvím, jsou mnozí ředitelé motivováni patriotismem či pocitem, že brání národní bezpečnost, říkají lidé obeznámení s programem věrohodných partnerů.
Interview s více než tuctem současných a bývalých vládních a technologických činitelů a expertů z vnějšku ukazují, že ač teď přilákal tolik pozornosti Prism, je tento program ve skutečnosti jen relativně malou částí daleko expanzivnějšího a vtíravějšího odposlechového úsilí.
Američané, kteří nesouhlasí, aby jim vláda četla e-maily, mají proč být ještě znepokojenější z jiného a většího úsilí NSA, které odchytává data, když prochází světlovodnými kabely, které tvoří páteř Internetu. Tento program … kopíruje internetov ý provoz, jak vstupuje do Spojených států, a jak z nich odchází, a pak to směřuje k NSA k analýzám.
***
Hluboko v oceáně přenáší stovky kabelů většinu světového telefonního a internetového provozu. Přinejmenším od počátku 70. let NSA napichuje cizí kabely. K tomu nepotřebuje povolení. To je jejich job.
Ale internetová data nezajímají hranice. Když pošlete e-mail z Pákistánu do Afghánistánu, tak to může procházet mailovým serverem ve Spojených státech, přes ten samý počítač, který zpracovává zprávy k Američanům a od Američanů. NSA má zakázáno špehovat Američany nebo kohokoliv uvnitř Spojených států. To je job FBI a ten vyžaduje soudní příkaz.
I přes tento zákaz krátce po teroristických útocích z 11. září president George W. Bush tajně NSA zmocnil, aby se napojila do světlovodných kabelů, které vstupují do Spojených států a vychází z nich, neboť věděl, že to vládě poskytne bezprecedentní přístup k soukromým konverzacím Američanů i bez soudního příkazu.
Napíchnutí se na tyto kabely NSA umožňuje přístup k monitorování e-mailů, telefonních volání, video-chatů, i k webovkám, k bankovním transakcím a k dalším. Vyžaduje to výkonné počítače, aby rozšifrovaly, ukládaly a analyzovaly všechny tyto informace, ale ty tam všude jsou a poletují rychlostí světla.
„Musíte předpokládat, že VŠECHNO se sbírá,“ řekl Bruce Schneider, který studuje kryptografii a computerovou bezpečnost už dvě desetiletí a píše o ní.
***
New York Times odhalil existenci tohoto úsilí už v roce 2005. V roce 2006 bývalý technik AT&T Mark Klein odhalil, že tato společnost dovolila NSA instalovat počítač do ústředny v San Francisco, na místě, kde světlovodné kabely vstupují do US.
***
Osobní e-maily Američanů mohou sice přebývat ve vládních počítačích, ale analytici k nim nemají přístup, aby je četli či poslouchali, dokud se ty e-maily nestanou relevantní pro národně bezpečnostní vyšetřování.
Vláda tato data automaticky nevymaže, říkají tito činitelé, protože e-mailová či telefonní konverzace, která dnes vypadá nevinně, by mohla být za pár let významná.
***
Za dvacet let ode dneška by vláda mohla hrabat v e-mailech Američanů a v záznamech jejich telefonů, když spadnou do vyšetřování čehokoliv, co Kongres vyhlásí za hrozbu národní bezpečnosti.
***
Ve slidu zveřejněném v novinách povzbuzovali analytiky NSA, aby využívali dat přicházejících jak z Prism, tak ze světlovodných kabelů. Prism, jak naznačuje už jeho název, pomáhá ten datový tok zúžit a zaměřit.
Když odposlouchávači hledají podezřelé e-maily mezi proudy dat tekoucích do Spojených států, mohou analytici využít informací od internetových společností, aby se na takového uživatele zacílili.
S Prismem dostane vláda celou uživatelovu e-mailovou schránku. Každý e-mail, včetně kontaktů s americkými občany se stává majetkem vlády.
Jakmile má NSA schránku, může prolézat své obrovité archivy informací o komkoliv, s nímž ten cíl komunikuje. Pak mohou být vyšetřováni i všichni takoví lidé.
To je jeden z příkladů toho, jak si mohou během nějakého lovu prolézat e-maily patřící Američanům.
Svým způsobem pomáhá Prism jen ospravedlnit potenciální osobní hledání. Je to ale širší operace ve světlovodných kabelech, které ve skutečnosti ta data odchytávají, shodují se experti.
„Jsem daleko vyděšenější a ustaranější ohledně monitorování v reálném čase na internetové páteři,“ řekl Wolf Ruzicka, CEO z EastBank Technologies, z Washingtonské softwarové společnosti. „Nedovedu si představit nic z konverzací tváří v tvář, co tam probíhají, k čemu by nemohli dostat přístup.“
***
Schneider, autor a bezpečnostní expert, řekl, že ve skutečnosti nezáleží na tom, jak Prism technicky funguje. Stačí jen předpokládat, že vláda sbírá všechno, řekl.
Řekl, že stejně nezáleží na tom, co vláda a společnosti říkají, … „Nikdo neříká pravdu.“
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: globalresearch.ca
