Poslední den v květnu proběhlo bez přehánění historické zasedání "Kosovského parlamentu", v němž byla zařazena otázka "ústavních závazků" Prištiny – postarat se o práva Albánců na jihu středního Srbska. Tomuto území říkají Albánci Preševské údolí. Projekt rezoluce "kosovského parlamentu" představil poslanec Demokratického svazu Kosova, což je strana Hašima Thaciho. Projekt předpokládá svobodu přesunů v Kosovu, rušení poplatků za vjezd do Kosova a rozvoj vzdělávání v albánštině. Kvůli kontaktům Albánců z Preševského údolí je požadováno otevření kanceláře v Prištině a Gnilanu. Thaci rezoluci podpořil, ale poznamenal, že jedno takové opatření je pro Albánce Preševského údolí a širšího území nedostačující. Navrhl rozsáhlé změny v ústavě "Republiky Kosovo" pro obranu práv Albánců v Srbsku a na celém území bývalé Jugoslávie.


Priština považuje jih Srbska za filiálku Kosova. Albánci z jihu Srbska rovněž pracovali v parlamentě "Republiky Kosovo". Vláda Kosova podpořila iniciativu poslanců, kteří žádali "osvobození politických vězňů", včetně t.z. Gnilanské skupiny.

Členové organizované zločinecké skupiny (17 osob, součást Armády osvobození Kosova na území Preševa) byli v roce 2012 odsouzeni za zvláště odporné zločiny proti Srbům v roce 1999 v Gnilanu. Zavraždili 80 lidí a 230 jich zajali. Jednalo se sadistické vraždy. Vyhnaným Srbům, kteří se chtěli vrátit bylo vyhrožováno, že s nimi bude naloženo ještě hůře. Ti, kteří dosud zůstali byli upozorněni, že budou vysídleni. Velká část zločinecké skupiny, včetně pohlavárů, nebyla potrestána. Evropská mise EULEX nepomohla a zločinci zůstali mimo dosah srbské justice. Soud probíhal od roku 2009, část obviněných byla propuštěna na písemný slib, že neodejdou. Šest podezřelých bylo osvobozeno. Albánci vyhrožovali zástupci prokurátora pro válečné zločiny fyzickou odplatou dětmi a vnuky odsouzených. Kosovská vláda nazvala členy Gnilanské skupiny oběťmi zrežírovaného procesu.

Místopředseda kosovské vlády oznámil úmysl vlády vytvořit zvláštní národní úřad pro integraci pouze pro Albánce z Kosova a dalších území Srbska. Projekt zatím nebyl přijat pro malý počet usnášení schopných, ale může být přijat později. Ve velkoalbánských projektech se prolíná politika se zločinem. Bruselské jednání vede v dlouhodobé perspektivě k rekolonizaci Balkánu Albánci. Místopředsedkyně vlády Kosova je přesvědčena, že dosavadní dohody budou pro Albánce z Preševa pozitivní. ( ZDE)

Po zabrání Kosova a plánované etnické čistce srbského jihu budou Albánci drobit území dále. Pod značkou Kosovských bezpečnostních sil a Kosovské policie pracuje Kosovská osvobozenecká armáda – pod patronací NATO.

Kosovo představuje tranzit drog, čehož se účastní nejen místní kosovská vláda. Většina výnosů z obchodu s drogami se v Kosovu legalizuje prostřednictvím nemovitostí, různých prodejů, bank, kasin a obchodních společností. ( ZDE) Kosovský režim je postaven na organizovaném zločinu.

Kosovská vláda se štědře dělí se svými zahraničními ochránci na účet ukradeného ("privatizovaného") majetku Srbů. Telecom Kosovo byl ze 75% prodán Němcům, metalurgický gigant, kombinát Trepča s ohromnými zásobami cínu, zinku, stříbra, zlata a kovů vzácných zemin vlastní americká NGP. Na oplátku dostala kosovská mafie právo k záboru nových srbských území.

Zdroj:  fondsk.ru , Překlad:  outsidermedia.cz