Vědci dostali další svědectví existence tzv. temné hmoty. Podle teorie zabírá tato záhadná substance 80% celkové hmotnosti Vesmíru a hraje úlohu „kostry“, na níž se drží obyčejná hmota – hvězdy a galaxie. Tyto optimistické závěry byly učiněny po shrnutí výsledků práce na ISS alfa-magnetického spektrometru. Přístroj byl dopraven na ISS v r. 2011. Je instalován na vnějším povrchu stanice, má velikost autobusu a váží 7 tun. Jeho účelem je zachycování a analýza částic letících u hlubin vesmíru.


Podle verze fyziků se částice postupně hromadí uvnitř hvězd. Když je jich příliš mnoho, za obrovských teplot navzájem reagují. Dochází k mikroexplozi a rozpadu. V důsledku toho vzniká pár z elektronu a pozitronu – antičástice elektronu. Toto nám řekl vedoucí Astrokosmického centra Fyzikálního ústavu RAV akademik Nikolaj Kardašev :

[quote align="center" color="#999999"]

Výsledky ukázaly existenci velkého množství pozitronů. Může to svědčit o tom, že existuje určitý typ temné hmoty. Na straně druhé, jsou zdroji pozitronů také exploze supernových hvězd, z nichž vznikají neutronové hvězdy a pulsary. Ty také mohou vylučovat pozitrony.[/quote]

Aby nebyly nově vznikající pozitrony spleteny s částicemi pocházejícími z neutronových hvězd a pulsarů, je třeba určit, kde je jejich zdroj. Alfa-magnetický spektrometr to udělat nemůže, vysvětlil vedoucí oddělení teoretické astrofyziky Astrokosmického centra Fyzikálního ústavu RAV Vladimir Lukaš:

[quote align="center" color="#999999"]

Je možno udělat detektory založené na jiné zásadě, které určí směr. Můžeme tímto detektorem otáčet a dívat se, odkud částice přišly. A pak pochopit, co je to za zdroj. Bude-li v centru galaxie, dostane hypotéza temné hmoty další potvrzení. Když ale ne, bude to jednoznačná odpověď, že zdroji těchto částic jsou pulsary a žádná temná hmota.[/quote]

Obrovský soubor údajů získaných z ISS budou fyzici zkoumat několik měsíců. Hypotéz, co je to temná hmota, je také dost. Předpokládají se dokonce takové její druhy, které vůbec nedávají pozitrony. Takže debaty kolem výsledků práce alfa-magnetického spektrometru budou ještě dlouho pokračovat.

Vědci budou mezitím čekat na nové údaje z tohoto nejdražšího ve světě vědeckého přístroje. Jeho rozpracování stále 2 miliardy dolarů. Projektování se zúčastnilo 56 vědeckých týmů z 16 zemí včetně Ruska. Alfa-magnetický spektrometr bude fungovat na palubě ISS až do r. 2020. Projektanti nepochybují o tom, že ty největší objevy ještě máme před sebou.

Zdroj:  czech.ruvr.ru