Největší ekonomický experiment posledních 5 let skončil katastrofou … Ekonomický příběh Británie byl během posledních pěti let temný. Od té doby už byly dvě recese. I tento týden jsme viděli zhoršení na trhu práce. Příští týden zjistíme, jestli Británie poprvé vstoupí do už třetího ponoru do recese. Projekce ekonomů pro třetí čtvrtletí předvídají nepatrný růst 0,1-0,2%. I kdyby se zemi povedlo maličko růst, tak je jasné, že ekonomika si vede zle. – Business Insider
Dominantní sociální téma: Když se provedou úsporná opatření správně, všichni z toho budou mít prospěch. (Poznámka: Dominantní sociální téma je u Daily Bell šířený propagandistický ideový element – mem v analogii ke genetickému informačnímu elementu, šířícímu se v populaci genu – kterým se nás elita snaží očkovat, a kterému se oni vysmívají.)
Analýza volného trhu: Už o tomto tématu píšeme a když podobnou reportáž poskytl kvazi-liberální Business Insider, tak je to potěšující i když melancholické.
To zbídačování, které se uplatňuje v Evropě, v Británii a v Americe, nefunguje.
No, to zní dobře, ale je to tak je proto, že ta reportáž nemá nic společného s tím, co se opravdu „v terénu“ děje.
Uskrovňování by hypoteticky mělo být, když se moudří muži z různých politických stran dají dohromady, aby prodebatovali a pak realizovali krácení výdajů sledujíc, jak vládou podnítit růst, zatímco dělají prořezávku nadbytečných výdajů.
V reálu je to „skrovňování“ zbídačováním, když Mezinárodní měnový fond formuluje důraz na vyšší daně a nevylučuje další regulace, přičemž se tvrdě zaměřuje na sociální dávky.
To má dva výsledky. Zaprvé, ekonomika je často téměř paralyzována ohromným útokem na „daňové úniky.“ Např. v Řecku jsme četli o satelitních snímcích používaných k počítání plaveckých bazénů v naději, že se povede identifikovat boháče, kteří by mohli platit svůj „spravedlivý podíl.“
Zadruhé, dodatečné regulace a krácení sociálních služeb má nepatřičný dopad na chudé lidi, což vede k destabilizaci občanského pořádku. Není divu, že tyto recepty na konfiskaci bohatství a sociální destabilizaci končí tím, že vyvolají přesně opačné trendy k těm, které jsou žádoucí.
Zde je z toho článku více:
[quote align="center" color="#999999"]
MMF snížil svoji předpověď růstu pro Británii na roky 2013 a 2014 o 0,3%. Nyní se předpokládá, že ekonomika bude v roce 2013 expandovat jen o 0,7% a příští rok o 1,5%.
Jelikož ekonomika Británie nadále klouže po hraně mezi růstem a recesí, ekonomové čím dál víc obviňují závazky současné vlády ke zbídačování, a dávají mu vinu za národní ekonomické útrapy, které začaly bankovní panikou s runem na banku Northern Rock v roce 2007. To byl první run na banku v Británii za 140 let…
Koncem roku 2008 Bank of England zkrátila úrokové sazby a oznámila plán částečně převzít hlavních britských bank za 50 miliard liber. Británie vstoupila do technické recese. Růst padal po šest následujících čtvrtletí a klopýtal v 1. kvartále 2009 až o 2,6%, než se ve 3. kvartále 2009 vynořil z recese s mírnými 0,2%.[/quote]
To přináší další bod tématu, kterým je samotná monetární politika. Když se uplatní volný monopol na monetární politiku v souběhu s „uskrovňováním“, jak jsme ho definovali, no … tak to pouze prodlouží utrpení. Ekonomika samotná, místo aby se rozběhla, je ponechána ve stavu věčného mrznutí v permafrostu s jen napůl funkčními finančními podniky, kterým se mělo dovolit zkrachovat.
V důsledku takové politiky zaměstnanost roste jen pomaličku a prosperitu společnosti je těžko přimět, aby se nějak vrátila. Kombinace agresivní fiskální (daňové) politiky, regulačního autoritářství, rozrušení monetární báze a osekání sociálních služeb je jedovatým lektvarem, ze kterého nemůže časem vzejít nic než čím dál větší neúspěch, zvláště když je to prováděno s velkou neochvějností, jak MMF často požaduje.
To, co je v takových případech zapotřebí, je uvolnění regulací a agresivní osekání daní v souběhu s nižšími výdaji a postupnou redukcí sociálních programů tak, aby ti, co počítají s těmito vládou poskytovanými zdroji, nebyli ponecháni bez nějakého druhu zabezpečení.
Zbídačování Řecka, Španělska a Británie mezi jinými zeměmi je něco na způsob toho, proti čemu se po roce 2000 bouřila Argentina. Je to zlomyslné, což znamená v duchu a směru nevyhnutelného krachu. Ve skutečnosti to zhoršuje přesně ty trendy, které by to mělo napravit. Dělají to špatně, takže člověk by si mohl myslet, že je to plánované, aby spíše by to prohloubilo sociopolitickou a ekonomickou krizi, než by to od ní pomáhalo.
Závěr: Je to taková myšlenka, od které „je lépe se držet dál.“
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: thedailybell.com
