Ta loupež za bílého dne na Kypru se stane strašákem Evropské měnové unie (EMU)… Jednou z prvních reflexivních reakcí na to je zalapání po dechu nad pitomostí politických elit EU, pravdou ale je, že většina činitelů EU řešících krizi EU naprosto dobře věděla, že jejich panstvo právě položilo k sudu s prachem pomalou zápalnou šňůru – a oni se mohou jen modlit, aby byla pomalá. Rozhodnutí vyvlastnit kyperské střadatele – i ty nejchudší – uvalilo Německo, Holandsko, Finsko, Rakousko a Slovensko, jejichž jedinou starostí je v současné fázi utišit domácí únavu z těch dluhových výkupů a vyhnout se své vlastní politické krizi. – UK Telegraph


Dominantní sociální téma: Tahle kyperská záležitost byla strašlivá chyba. (Poznámka: Dominantní sociální téma je u Daily Bell šířený propagandistický ideový element – mem v analogii ke genetickému informačnímu elementu, šířícímu se v populaci genu – kterým se nás elita snaží očkovat, a kterému se oni vysmívají.)

Analýza volného trhu: Přepočítali se Eurokrati? Tohle je poselství, které nyní vysílá spousta renomovaných fejetonistů mainstreamu, ale ji žurnalistů alternativ.

Něco pravdy na tom snad i je. Ambrose Evans-Pritchard – z jehož článku je výše uvedený výňatek – poukazuje, že německá kancléřka Angela Merkel se potýká jak s únavou z těch výkupů z dluhů doma, tak s blížícími se národními volbami.

Politici řídící další severoevropské země jsou zrovna tak ustaraní jako Merkelová, když žádají své volební obvody, aby platily za výkupy těch Jižních PIGS z dluhů. A tak padlo rozhodnutí požadující, aby se Kypr vyplatil sám.

Takhle to Evans-Pritchard formuloval:

[quote align="center" color="#999999"]

Je jasné, že Angela Merkel nebude riskovat porážku v zářijových volbách tím, že by přepustila byť i jediný hlas Sociálním demokratům rozhodnutým grilovat ji za dluhový výkup „Ruských oligarchů, vypíračů peněz a daňových únikářů“ na Kypru nebo předat hlasy nové anti-evropské straně Alternativy pro Německo. Stará se o své vlastní politické zájmy a všechno ostatní je už jen humbuk.

Ten příběh se ale vyvíjí rychle. Kyperský parlament možná tu dohodu odmítne. Může být předělána tak, aby střadatelé pod 100 000 dolarů platili méně než 6,75% odsouhlaseného tributu a ti, co mají více by pak platili 9,9%.

Věřitelské mocnosti si zjevně myslí, že to riziko nákazy je teď zvládnutelné, když má ECB už v provozu svůj mechanismus záchrany státních dluhopisů pro Španělsko a Itálii. Přijali ale tyhle předpoklady, i když uvalili zkrácení i na kavalerii soukromých investorů v Řecku, jen aby zklidnili plný úder krize ve Středomořském klubu. A nezapomeňte, že důvodem, proč teď Kypr plave břichem nahoru je dominový efekt řeckého zkrácení na kyperské banky.[/quote]

Takže podle mainstreamového žurnalisty Evans-Pritcharda byl kyperský návrh „chybou“. A opravdu to tak jistě vypadá vzhledem k tomu, že kyperský parlament prozatím (přinejmenším podle toho, co se píše) odmítl evropské podmínky a jeho činitele místo toho létají do Moskvy a zpátky.

To vyvolává zajímavý aspekt. Rusko nejenže může Kypru poskytnou peníze, ale když bude EU namítat, může ruský vůdce Vladimír Putin pohrozit zadržením nezbytných dodávek ropy a zemního plynu Evropě. To, co kyperští činitelé prohlásili za „vydírání“, má dvojí účinek.

Jak hrozná je ta škoda? Evans-Pritchard píše to, co jsme psali i my, že euro a dokonce i EU čekají těžké časy, aby napravily svůj špatný odhad.

[quote align="center" color="#999999"]

Věřitelské státy EU jednou ranou zabily dvě mouchy porušením principu, že pojištěné bankovní vklady v EU do 100 000 dolarů budou garantované, a když to činí, tak rovnou i více méně vrhají Portugalsko přes palubu.

Zjevně se tak nachystali uchmátnout i obrovské sumy ruským bankám – jen od samotné státem vlastněné VTB €1,3 miliardy, tedy vlastně od Kremlu – čímž vyvolali spravedlivou protireakci Vladimíra Putina, že tato akce je „nespravedlivá, neprofesionální a nebezpečná.“

Demonstrovali, že ta rétorika solidarity EMU je jen mlácením prázdné slámy, že oni nebudou nutit své vlastní daňové poplatníky, aby sdíleli jediný cent k vyčištění účtů za ten jejich velikánský společný podnik monetární unie – v němž jsou spolupachateli severní banky, pojistitelé, penzijní fondy a opravdu i vlády.

Jejich odmítnutí platit je v jistém smyslu úplně pochopitelné – a kdybych byl německým daňovým poplatníkem, tak by mě nezajímalo, co si vyžerou tito nešikové – ale pak ti vůdci těch věřitelských zemí těžko mohou očekávat, že svět uvěří, že opravdu udělají, co je třeba, aby udrželi EMU pohromadě. Zcela zjevně to neudělají.

Čím dříve se to vyjasní, tím lépe. Čím dříve naberou ten správný kurz vycouvání z EMU a zorganizují zrušení eura tím nejméně ničivým způsobem, tím dříve se může Evropa zotavit.

Už jsme párkrát viděli, jak už maska solidarity EU spadla, přinejmenším při opakovaných ústupcích kolem Řecka a opět, když Německem vedené kvarteto vycouvalo z dohody loňského summitu, aby se dovolilo fondu na výkup z dluhů eurovalu ESM, aby ulehčil rekapitalizaci bank sejmutím části tohoto břemene z irského a španělského státu.[/quote]

Evans-Pritchard volá po – opravdu ho i předpovídá – krachu eura. A dokonce ne jen po Grexitu (řeckém odchodu z eura). To, v čem se odchylujeme od analýzy Evans-Pritcharda, má co dělat se svévolností toho kyperského gambitu.

Napsat ale jednoduše, že se přepočítali, je rána vedle. Jak už jsme dlouhodobě poukazovali, globalistická elita Evropy má všechny důvody chtít, aby se evropská krize PROHLUBOVALA.

Jedním z důvodů je to, že Východ a Západ jsou nuceně vyrovnávány do ekonomické rovnováhy. Východ a Afrika na jedné straně a Západ na druhé straně. Na Středním východě země s nezávislými centrálními bankami a jsou konfrontovány s nepřátelstvím povstalců, které je zjevně koordinováno Západem.

Tahle cesta je stanovena pro nové alternativní měny a větší regionalizaci. Za tím vším číhá světová měna a snad i jednotný kovový standard.

Evans-Pritchard ve svém článku předpovídá, že Brusel nedomyslel způsob, jak si poradit s šířící se panikou vyvolanou „špatnou“ kalkulací u Kypru, takže všechny „rašící výhonky“ evropského zotavení budou uťaty a důvěra v euro dokonce i v EU samotnou silně upadne.

Evanse-Pritcharda nenapadlo, přinejmenším ne veřejně, že ten pokračující úpadek evropské ekonomiky – přinejmenším na místní úrovni – je tou žádoucí volbou pro ty, kdo usilují o čím dál víc celo-globální sociopolitický systém a čím dál ochočenější a všechno snášející voličstvo.

Závěr: Je-li to opravdu inteligentní strategie, to se teprve uvidí. Věříme, že máme-li ve své analýze pravdu, tak by to lépe fungovalo ve 20. století než v 21., kdy je si už více lidí vědomo těchto grandiózních manipulací.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: thedailybell.com