Svoboda tisku ve světě neroste. Naopak se rok od roku zhoršuje. Vyplývá to z Mezinárodního žebříčku svobody tisku 2013, který zveřejnila organizace Reportéři bez hranic. Propad zaznamenala i Česká republika. Evropa je region s nejširší svobodou tisku. Ukazuje to hodnocení organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle prestižního žebříčku, který pravidelně RSF začátkem nového roku zveřejňuje, se evropští novináři mohou věnovat své profesi mnohem svobodněji, než v Americe, Asii nebo Africe.

Naopak, jak tvrdí organizace, nejvíce je svoboda tisku narušována v zemích bývalého Sovětského svazu, na Blízkém východě a v severní Africe. Přesto v zemích, kde proběhlo tak zvané arabské jaro, došlo údajně k zlepšení stavu.

Egypt se na žebříčku posunul o osm míst na 158. pozici. Libye dokonce o celých 23 míst na 131. příčku. Zlepšení situace se svobodou tisku zaznamenal, překvapivě, Bahrajn. Před dvěma roky zemi zasáhly protivládní nepokoje, které místní bezpečnostní síly krvavě potlačily. Podle RSF si však ostrovní království, ležící v Perském zálivu, polepšilo o 8 míst. Nyní zaujímá 165. pozici.

Naopak některé západní země se mohou „pochlubit“ výrazným propadem. Největší zhoršení v dodržování svobody tisku oproti předchozímu hodnocenému období zaznamenalo například Japonsko (z 22. na 53. místo), Maďarsko (z 40. na 56. místo) a Izrael (z 92. na 112. místo).

Naopak některé západní země se mohou „pochlubit“ výrazným propadem. Největší zhoršení v dodržování svobody tisku oproti předchozímu hodnocenému období zaznamenalo například Japonsko (z 22. na 53. místo), Maďarsko (z 40. na 56. místo) a Izrael (z 92. na 112. místo).

Jak uvádí mezinárodní organizace na svých internetových stránkách, při hodnocení byla zohledněna řada kritérií, především míra násilí a represí vůči novinářům a právní podmínky pro jejich práci.

„Domnívám se, že žebříček je k nám ještě příliš milosrdný, takže si lze položit otázku, na základě kterých faktorů ho Reportéři bez hranic sestavují. V každém případě svoboda médií v České republice je podle mého názoru pouhá iluze. Každé periodikum (a platí to jak o elektronických, tištěných, tak známějších internetových), které je dělané na profesionální úrovni, tj. není čistě soukromou záležitostí nějakého nadšence, je závislé na svém vydavateli a jeho prioritách, resp. na tom, kdo za oním vydavatelem stojí,“ sdělil Hlasu Ruska redaktor oddělení zahraničního zpravodajství Roman Janouch.

Podle slov českého novináře objektivním podáváním informací se nemohou pochlubit ani veřejnoprávní média. Novinářská etika je prý v Česku porušována prakticky na všech frontách a případná kritika je odmítána s tím, že tak média fungují i na Západě.

„Dokladem stále se zmenšující svobody médií byly prezidentské volby v ČR. Na 90 procent masmédií zcela nepokrytě preferovalo kandidáta s číslem 9, místopředsedu vlády a ministra zahraničí, předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga. Tento kandidát byl doslova zbožšťován a bylo prakticky vyloučené hledat na něm v tisku, rozhlase či televizi (o internetu ani nemluvě) jakékoli mouchy. Naopak na jeho protikandidátovi pro druhé kolo, později navzdory této mediální masáži zvolenému expremiérovi ing. Miloši Zemanovi, se musely hledat jen nedostatky, a pokud už bylo těžké je najít, tak se prostě pospojovávaly věci spolu přímo nesouvisející a nasazovala se mu psí hlava alespoň přes jeho někdejší kontroverzní spolupracovníky,“ podotýká Janouch.

Jak zároveň uvádí, česká média nekriticky nepodporují pravicové strany pouze během předvolebního boje, ale prakticky neustále. Třeba tím, že vytváří mediální nátlak vůči politikům a stranám, kteří neodpovídají jejich politickému klíči.

„Většina masmédií jde na ruku pravicovým stranám dlouhodobě, i mimo předvolební klání – a to je jasný důkaz toho, že se svobodou médií jsme v ČR téměř stejně na štíru, jako tomu bylo před listopadem 1989. Samotná možnost diskutovat pod příspěvky, blogy či jiné soukromé iniciativy na internetu a sociálních sítích, to příliš nezachrání,“ uzavírá český novinář.

Zdroj: czech.ruvr.ru

]]>