Horniny z kráteru zasaženého meteoritem pravděpodobně obsahují ty nejlepší doklady o životě na Marsu. Prof. John Parnell (55) je spolu s Dr. Josephem Michalskim, planetárním geologem v Natural History Museum, autorem teorie, která naznačuje, že objevili nejlepší projevy života v ohromném McLaughlinově kráteru na povrchu Marsu. Článek vydaný v dnešním žurnálu Nature Geoscience popisuje, jak hodnotí tento kráter vyhloubený meteoritem narazivším do povrchu Marsu, který vyvrhl i horniny míle hluboko.

Tyto horniny zjevně sestávaly z jílů a minerálů, které přetvořila vody – podstatná substance podporující život.

Geochemik Prof. Parnell, který mluvil ze své laboratoře na University of Aberdeen, řekl: „Možná bychom mohli být velice blízko objevu, zda na Marsu je nebo byl život.“

„Z našich studií víme, že podstatná část veškerého života na Zemi se také nachází pod povrchem a při studiu McLaughlinova kráteru vidíme díky pozorováním hornin vynesených zásahem meteoritu podobné podmínky i pod povrchem Marsu.“

„Na povrchu Marsu nemůže být žádný život, protože se koupe v radiaci a je úplně zmrzlý. Ovšem pod povrchem by se před tím život mohl uchránit.“

„A neexistuje žádný důvod, proč by bakterie či jiní mikrobi nemohli kdysi nebo i dosud žít v malých puklinách dost pod povrchem Marsu.“

„Jednou z dalších věcí, o kterých jsme v našem článku diskutovali, je to, že tyto bakterie by nemohly žít z vodíku, což je přesně to samé, co dělají i mikrobi pod povrchem na Zemi.“

„Bohužel nenajdeme žádné doklady živočichů, jelikož ten nejsložitější život, který byste mohli najít pod povrchem, by byly houby.“

„Ale houby nejsou moc vzdálené od rostlina živočichů, takže si myslím, že můžeme říci, že život na Marsu by mohl být i složitý, ale malý.“

Prof. Parnell počítá, že ačkoliv příští mise na Mars bude vrtat, aby prozkoumala možnosti života pod povrchem Marsu, tak říká, že jeho nová studie navrhuje se dívat podél okraj kráterů, což by mohlo být snadnější a přínosnější.

Říká: „To, co opravdu děláme je, že zdůrazňujeme, že když budeme zkoumat život na Marsu, potřebujeme jít pod povrch. Takže potřebujeme najít přístup pod povrch.“

„Jedním z přístupů, jako to udělat,  by mohlo být vrtání a opravdu, příští evropská mise na Mars do něj bude vrtat, ale tím se dostanou jen asi dva metry hluboko.“

„A ačkoliv vrtat dva metry do země by bylo fantastickým technologickým úspěchem, je to ve skutečnosti jen škrábání na povrchu.“

„Takže alternativou je využití toho, co pro nás udělala příroda, a proto se zvláště zajímáme o McLaughlinův kráter, který jsme v našem článku zkoumali.“

„Protože, když dopadne meteor, vyhloubí velkou díru do země a vyvrhne horniny ze dna díry mimo kráter, kam si lze představit, že přijdeme a nevzorkujeme je.“

A ačkoliv kráter na Marsu by mohl odkrýt tajemství o možnosti podpory života na této planetě, tak Prof. Parnell rovněž odhaluje výsledky, které nám ukazují, jak mohl začít život na Zemi.

Říká: „Lze snadno najít paralelu mezi tím, jak vypadá Mars a jak mohla vypadat raná Země, protože horniny na Zemi, které tu vidíme teď, byly už hodně recyklovány způsoby, jimiž na Marsu recyklovány nebyly.“

„Mars neměl takové věci jako eroze a posuvy horských pásem ničící podstatné doklady o minulosti.“

„Takže studium meteoritických kráterů Marsu by nám opravdu docela dobře mohlo poskytnout náznaky toho, jak život na Zemi začínal.“

„Ač všichni žijeme na povrchu Země, život odsud nepochází, ale ve skutečnosti přišel z pod povrchu.“

„Teprve, když to život ovládl pod povrchem, tak postupně expandoval a vyšel na povrch.“

„Ve skutečnosti pod povrchem naší planety je tolika života, že jsme my ve skutečnosti takoví dost neobvyklí, když žijeme na povrchu nad ním.“

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: telegraph.co.uk

]]>