Vojenská kampaň NATO v Libyi je pozoruhodné mezi jinými z následujících dvou důvodů. Zaprvé – škody, které Libyi způsobily nálety západní anti-Kaddáfíhovské aliance, se odhadují na 7 násobek škod, které za 2. sv. války způsobilo Evropě bombardování nacistů. Zadruhé – Muammar Kaddáfí a jeho druhové měli celkem 150 miliard na bankovních účtech v různých částech světa. Po začátku Libyjské revoluce Západ tato konta zmrazil. Teď se ty peníze kamsi ztratily. Ruský expert na východní záležitosti Anatolij Jegorin zkusil analyzovat obě tyto záležitosti v nedávno vydané knize s názvem „Svržení Muammara Kaddáfího. Libyjský diář 2011-2012.“

Mluvíme-li o škodách, které západní bombardování způsobilo Libyi, může někdo nejspíš říci, že každá válka způsobuje škody. To je pravda, ale rozsah škod může být větší nebo menší. Lze pochybovat, že vyhnání Kaddáfího, ať mohl být jakkoliv tyranský, opravdu stálo za ty škody, které bomby NATO Libyi způsobily – a to neříkáme nic o skutečnosti, že zavést bezletovou zóny nad určitou zemí, a pak ji na to konto bombardovat, když to řekneme mírně, nejde úplně dohromady.

Ovšem ta suma, kterou měl Kaddáfí a jeho druhové na bankovních kontech, a kterou Západ ve skutečnosti ukradl – 150 miliard dolarů – by mohla postačovat k rekonstrukci libyjských infrastruktur po škodách způsobených bombardováním – když už ne plně, pak přinejmenším částečně. Nyní se ale ty peníze ztratily. Proč a kam? Tohle o tom uvádí Anatolij Jegorin:

„Západ se nejspíš rozhodl hned po samém začátku anti-Kaddáfíhovského povstání v Libyi udělat vše, co je možné, aby Kaddáfímu zabránil zůstat u moci. Bankovní konta jeho a jeho druhů byla okamžitě zmražena. Nebo asi bylo lépe oficiálně říci, že byla zmražena, ale ve skutečnosti byla ukradena. Nikdo nemůže s jistotou přesně říci, kdo ty peníze ukradl, a kde teď jsou. Existují pouze určité vágní informace, že je údajně shrábli sami bankéři a že tito bankéři údajně zkusili tyto peníze vyprat v zámořských oblastech. Nyní probíhají pokusy tyto peníze najít, ale pochybuji, že je kdo kdy dohledá.“

„Ovšem,“ pokračuje pan Jegorin, „bylo by chybou říci, že jen Západ ukradl tyto peníze bývalého libyjského režimu. Je známo, že ti lidé, kteří proti Kaddáfímu bojovali a kteří jsou teď v Libyi u moci, poslali spoustu náklaďáků doslova nacpaných penězi do zahraničí.“

Šéfová Mezinárodní asociace pro demokracii v Libyi Fatima abu an-Niran potvrzuje to, co pan Jegorin říká:

„Ta chaotická situace v Libyi umožnila, aby kdokoliv kradl cokoliv, co mu leželo v dosahu jeho žádostivosti. Západ si toho byl celkem vědom, ale nezkoušel to zastavit. Mohu svá slova podložit fakty a bývalý šéf Libyjské centrální banky to může také potvrdit.“

„Těch 150 miliard na bankovních kontech Kaddáfího a dalších libyjských vůdců nejsou pouze penězi, které byly ukradeny během období anarchie v Libyi,“ pokračuje paní an-Niran. „Spousta těch peněz byla odeslána do zahraničí samotnými libyjskými „revolucionáři“ a je pořád odesílána. Ve velké míře zůstává situace v Libyi pořád chaotická. Nové úřady jsou zjevně neschopné v mnohých provinciích situaci kontrolovat. Tyto provincie ve skutečnosti kontrolují skupiny banditů, kteří si s těmi, kdo jim zkusí odporovat, dělají, cokoliv se jim zachce.“

„Když Západ vrhal bomby na Libyi, říkali západní politici, že se to údajně děje, aby Libyjcům pomohli vyhnat tyrana a zřídit v jejich zemi demokracii,“ říká paní an-Niran. „Teď se ale ukázalo, že všechna ta slova byla jen čirou demagogií. Skutečným cílem Západu bylo zkusit ukrást libyjské bohatství.“

Pravdou je, že teď, když byl Kaddáfí svržen, tak to vypadá, že se Západ už vůbec nestará o to, co se v Libyi děje. Také to vypadá, že současní libyjští vůdci se zajímají více o to, zůstat na svých postech – nebo si zabrat ještě lepší místečko, když to jde – než o pokusy vrátit těch 150 miliard dolarů, které záhadně zmizely, zpět do své země, která se teď zoufale potřebuje zotavit z války.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca

]]>