Místo aby skončil s těma dvěma válkami, tak Obama a jeho zahraničně politický tým do jedné z nich zabředl na neurčito a udělal by to samé i v Iráku, kdyby už natolik neštval hostitelskou zemi, že její vůdci to už dále nebyli schopni snášet. Obama se navíc nadšeně zúčastnil i agrese svých evropských spojenců z NATO, kterou spustili proti Libyi, což přimělo Hillary Clinton, aby brečela radostí při poslechu zpráv o vraždě Muammara Kaddáfího. V pátek vydal Washington Post interview s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton, v němž nastínila své plány pro čas po příští inauguraci Baracka Obamy (předpokládá totiž, že ten ve volbách z 6. listopadu zvítězí).

Podle Postu ministryně zahraničí Hillary Rodham Clinton řekla prezidentovi Baracku Obamovi, že v úřadě zůstane, dokud nebude potvrzen její nástupce, ale v interview řekla, že „tohle není záležitost časového rámce s otevřeným koncem.“

„Mým cílem je odejít krátce po inauguraci; to je můj plán. Nebyla jsem ale zatím ještě schopná sednout si a vyříkat si to s prezidentem, protože teď zkouší vyhrát volby… A pak teprve spolu probereme, jak provést ten přechod,“ řekla paní Hillary.

Vypadá to, že záležitost, o které se diskutovalo už roky – už od doby, kdy paní Hillary (než ještě byla sokem Baracka Obamy v soutěži o demokratickou nominaci na prezidenta) přijala jeho nabídku přidat se k jeho týmu jako ministryně zahraničí. Někteří analytici ale ještě v roce 2009 poukazovali na to, že tato nabídka ve skutečnosti fungovala i opačně – byla to nabídka, učiněná Baracku Obamovi, kterou nebyl schopen odmítnout.

V každém případě zahraniční politika byla jedním z nejpochybnějších podniků současné administrativy, i oproti pozadí domácích problémů. V roce 2008 během volební kampaně učinil Obama dva hlavní sliby – že skončí válku v Iráku a ukončí válku v Afghánistánu. Válka v Iráku skončila se 40 000 americkými „instruktory“, kteří tam zůstávali, dokud je irácká vláda nevykopala.

Válka v Afghánistánu i přes hodně publikované plány na stažení vojsk do konce roku 2014 zdaleka ještě není u konce. Pořád ještě zůstává nejasné, zda americká vojska v Afghánistánu zůstanou i potom. Nebo je spíše jasné, že zůstanou, zůstávají ale otázky ohledně jejich počtu a přesné mise.

Takže místo aby ty dvě války ukončil, tak Obama a jeho zahraničně politický a bezpečnostní tým do jedné z nich zabředl naneurčito a to samé by se stalo i v Iráku, kdyby natolik neštvali hostitelskou zemi, že její vůdci už to dále nebyli schopni snášet.

Obama se navíc nadšeně zúčastnil agrese svých evropských spojenců z NATO spuštěné proti Libyi, což přimělo Hillary Clinton, aby brečela radostí, když slyšela zprávy o vraždě Muammara Kaddáfího.

K tomu lze ještě přidat celou tu záležitost s harašením zbraněmi kolem Sýrie a Iránu, které prezident Obama provádí spolu se svou ministryní zahraničí i se zbytkem zahraničně politického a bezpečnostního týmu.

Tak proč paní Hillary oznamuje svůj odchod na odpočinek po inauguraci?

Odpověď je jednoduchá. V případě úspěšného prezidentství se vždy hodí být členem prezidentova týmu až do konce jeho druhého období. To obvykle dodává přirozenou výhodu tomu zkušenému držiteli úřadu, který má oproti nováčkovi až o 20 procent navíc.

Paní Hillary se určitě nevzdala svých nadějí, které jí v roce 2008 Barack Obama zmařil. Formálně není třetí prezidentské období něčím, co by americká ústava podporovala. Ale nominálním prezidentem v roce 1993 – 2001 nebyla Hillary Rodham, byl to ten hráč na saxofon, sukničkář a milý chlapík Bill Clinton. Takže čistě právně, Hillary nic nebrání, aby se přinejmenším zase jednou zkusila vrátit do Bílého domu.

Ale opět prezidentství Baracka Obamy má daleko k úspěchu. Jeho znovuzvolení 6. listopadu, které vypadá, že přichází, by nikoho nemělo mást – v každém případě to nebude Obama, kdo zvítězí, bude to jeho sok, kdo prohraje.

Ale v roce 2016 republikáni přijdou s daleko přitažlivějším kandidátem a účastnit se prezidentského týmu už nebude pro změnu výhodou, bude to jasně překážkou. Paní Hillary je dostatečně moudrá, aby si to uvědomila, a tudíž se rozhodla odejít z Obamova týmu, pokud není příliš pozdě.

Boris Volchonsky je vedoucí výzkumný člen Ruského Institutu strategických studií.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca

]]>