31. května 2010 vyslala izraelská pravicová vláda ozbrojené vojáky, aby se ilegálně v mezinárodních vodách vysadili na lodi s pomocí do Gazy ve Flotile svobody pro Gazu zorganizované Hnutím svobody pro Gazu a tureckou Nadací pro lidská práva a svobody a humanitární pomoc.  Izraelci chladnokrevně zavraždili 8 tureckých občanů a jednoho občana USA. Mnozí další byli silami „této jediné demokracie na Středním východě“ raněni. I přes vraždu svého občana Washington se okamžitě postavil na stranu šílené izraelské vlády. Turci přistoupili k jiné reakci. Turecký ministerský předseda Erdogan řekl, že příští lodě s pomocí budou pod ochranou Tureckého námořnictva. Ale Washington se chopil této své loutky a uplatil ho, aby držel klapačku. V dávných časech bývali Turci děsiví lidé. Dnes jsou ale loutkami Washingtonu.

V uplynulém týdnu jsme toho byli svědky. Turecká vláda dovoluje nesyrským islamistům organizovaným CIA a Izraelem, aby na Sýrii útočili z tureckého území. Při několika příležitostech podle novinových  zpráv, věříte-li jim, dopadly minometné granáty za hranici dovnitř Turecka. Turecké ozbrojené síly to využily jako záminku ke spuštění dělostřeleckého ostřelování Sýrie.

Lidé, kteří z dobrých důvodů už nevěří médiím USA a Západu, ani vládám USA a Západu, si myslí, že ty minometné granáty vystřelili USA či izraelští operativci nebo „rebelové“, které podporují, aby Turecku a NATO dali záminku k zahájení války se Sýrií. OSN sankcionovaná invaze NATO nebo nálety jako v Libyi zablokovali Rusové a Číňané. Ale vstoupí-li Sýrie s Tureckem do války, musí NATO přijít svému členovi Turecku na pomoc.

A opět vidíme muslimy, jak jim snadno dominují země Západu a masakrují si je, protože muslimské země nejsou schopny pomoci jedna druhé. Místo, aby podporovali jeden druhého, přijímají muslimské vlády úplatky, aby místo toho podporovaly křesťansko-sionistické síly západního bloku.

Washington to ví, což je jedním z důvodů, proč Washington začal svou snahu o hegemonii nad světem právě na muslimském Středním východě.

Na Západě ministerstva propagandy neustávají s povídáním o „syrské revoltě“. Není tam žádná revolta. To, k čemu došlo, je, že USA a Izrael zbraněmi vybavily a do Sýrie poslaly islamisty, kteří prahnou po svržení sekulární syrské vlády. Washington ví, že kdyby se povedlo zničit syrskou vládu, tak se země rozpadne do vzájemně válčících frakcí stejně jako Irák a Libye.

Loutkové státy Ameriky v Evropě spolu s Japonskem jsou samozřejmě součástí této operace Washingtonu. Ty si nebudou stěžovat. Ale proč je zbytek světa svolný s washingtonským vměšováním do suverénních záležitostí jiných národů až do té míry, že provádí invaze, posílá tam drony a vražedná komanda a vraždí velké počty občanů v sedmi zemích?

Znamená tohle podvolení, že svět přijal nárok Washingtonu, aby se stal nepostradatelnou zemí s právem vládnout světu?

Proč např. Rusko a Venezuela dovolují, aby americká vláda financovala jejich politickou opozici?

Americký stát s vedoucí úlohou jedné strany nemá žádnou politickou opozici. Ale představte si, že by ji měl. Toleroval by Washington financování své opozice Ruskem nebo Venezuelou? Zjevně ne. Ti, kdo by šli proti Americe za cizí peníze, by byli zatčeni a uvězněni, ve Venezuele a v Rusku k tomu nedochází, jsou to zjevně země, kde je zrada legální.

8. října Hugo Chavez porazil svého Amerikou financovaného oponenta Henrique Caprilese 54% ku 44%.

Tohle by bylo vítězství s úžas budícím rozdílem, být to v prezidentských volbách v USA. Ovšem při svém předchozím znovuzvolení zvítězil Chavez o 27%. Washingtonské peníze a propagandistické aktivity amerických financovaných nevládních organizací uspěly se získáním náklonnosti Venezuelců a snížily Chavezovi vítězný rozdíl na 10%. Vměšování Washingtonu je pro vůdcovství v jiných zemích ohromnou bariérou. Dohromady 44% lidí ve Venezuele má tak vymyté mozky či jsou příliš hloupí, aby volili kandidáta své vlastní země a místo toho volili kandidáta Washingtonu.

Je zvláštní, že 44% venezuelských voličů hlasovalo, aby se stali loutkovým státem Ameriky jako Turecko, Anglie, Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Irsko, Portugalsko, Slovensko, Česká republika, Polsko, Baltické republiky, Skandinávie, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Mexiko, Belgie, Tai-wan, Kolumbie, Pákistán, Jemen, Nejspíš jsem jich pár vynechal.

Jak mi jednou řekl jeden vysoký vládní činitel: „Impérium nás stojí ohromné množství peněz.“

Washington musí platit svým loutkám, aby reprezentovaly Washington místo svých vlastních lidí.

Washington ve své bohorovnosti zapomíná, že je to vláda koupených a nikoliv milovaných. Washingtonské loutky prodaly integritou svou i svých zemí za špinavé prachy. Až ty prachy dojdou, dojede i impérium.

Až dosud byl ale i Americký lid zrovna tak zkorumpovaný jako cizí „vůdci“. Ve svém přehledu Spojené státy a mučení zpracovaném Mojorie Cohn (New York University Press, 2011) a v Nezávislém přehledu z podzimu 2012 píše Anthony Gregory:

„V Reaganově Americe bylo společným tématem rétoriky studené války, že Sověti mučí lidi a zadržují je bez příčiny, vytloukají z nich falešná přiznání krutým násilím a činí těm zadrženým, kteří jsou bezmocní proti celé té bezcitné váze bolševického státu nevyslovitelné věci. Jako žádné jiné zlo, právě mučení činí rozdíl mezi zlými hochy, komouši, a dobrými hochy, Americkým lidem a jeho vládou. Ať si je US systém jakkoliv nedokonalý, mají civilizované standardy, které nepřítel odmítá.“

Do roku 2005, rok poté, kdy unikly fotky z Abú Ghraibu, ukázaly průzkumy mínění Američanů, že 38% už podlehlo propagandě, že mučení je za určitých okolností ospravedlnitelné. Za další čtyři roky neokonzervativní obhajoby mučení, průzkum od Associated Press v roce 2009 hlásil, že 52% Američanů už s mučením souhlasí.

Mučení bylo zjevně nástrojem americké politicky studené války. Mučení se vyučovalo pro latinskoamerické ozbrojené síly v americké škole pro Ameriky, která fungovala v Panamě a následně ve Fort Benning v Georgii. Tohle ovšem byla tajná operace. Čekalo to až na neokonzervativní  režim Bushe, aby prokurátoři amerického ministerstva spravedlnosti graduovaní na nejlepších právnických fakultách sepsali právní memorandum ospravedlňující mučení i přes americké statutární i mezinárodní právo mučení zakazující, a aby jak prezident, tak i viceprezident Spojených států otevřeně přiznali a ospravedlňovali mučení. Někteří ze zločinců, kteří sepsali tato memoranda, teď učí na prestižních právnických fakultách. Jeden z nich byl jmenován do federálního soudního sboru a zasedá jako soudce odsuzující za jejich prohřešky jiné.

Můžeme spolu s Anthony Gregorym dospět k závěru, že to nejsou jen zahraniční politické režimy, co jsou zkorumpované zlem z Washingtonu, nýbrž že jsou to i samotní Američané. „Nic nepředvádí morální degeneraci americké politické kultury lépe než americký mučitelský stát.“

Washington se pořád ještě ale maskuje bílým kloboukem a většina zbytku světa je placena za to, že se k té maškarádě přidává.

Paul Craig Roberts

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: paulcraigroberts.org

]]>