Aparát policejního státu k potlačení informací a názorů údajně ohrožuje všechny formy nezávislého myšlení a zjevně se chystá k dalšímu zintenzivnění, jelikož „válka s terorem“ pokračuje. Protože se nedávno vynořily plány USA na indoktrinaci v převýchovných táborech, tak je skutečným nepřítelem západních vlád schopnost lidí projevovat kritické myšlení, aby za chodu intervenovali do proměnlivého politicko-ekonomického procesu.

Veřejné mínění – definované politickým myslitelem 19. století Williamem MacKinnonem jako „mínění o jakémkoliv daném předmětu, kterým se zabývají nejinformovanější, nejinteligentnější a nejmorálnější osoby v komunitě“ – to je ve fundamentálním protikladu s výsadami policejního státu, čehož byl rovněž příkladem nedávný dokument ministerstva domácí bezpečnosti (DHS).

Technokraticky naladěné agentury, jako je  DHS a Federální úřad pro vyšetřování (FBI), které dohlíží na federální, státní a místní politické procedury, usilují o zkratování a rozrušení disentu tím, že identifikují úchylné myšlenky, jež se vychylují od předpokládané normality, a pak je spojují s vnímanými hrozbami nebo násilnými činy proti státu. Ve freudovském stylu projekce moci projevené velkou vládou využívá DHS zapálených výrazů jako „terorista“ a „extrémista“, které jsou běžně využívány ke zdůraznění povahy a míry různých aktivistických skupin s údajně úchylnými ideologiemi. Pokračování této praxe probíhá i ve světle faktů, že téměř každý „teroristický“ akt uvnitř USA od 11.9. proběhl pod pečlivým vedením FBI nebo, jak tomu bylo s původním nositelem bomby „pod prádlem“, šlo o západní zpravodajské agentury nejspíš pracující v součinnosti.

Dokument z listopadu 2011 „Domácí terorismus a lexikon domácího násilného terorismu“ je od DHS poslední kodifikací termínů určených k instruování a pomoci vládním činitelům, aby rozpoznali „hrozbu terorismu proti Spojeným státům tím, že zprostředkují obecné pochopení výrazů a podmínek, které popisují teroristickou hrozbu pro Spojené státy.“

Pak ve stylu, který bude povědomý těm, co rozumí taktikám skupin typu Jižanské středisko chudinského zákona, je na jednu hromadu zlořečených naházeno celé politické spektrum – „anarchistických extrémistů“, „extrémistických bojovníků za práva zvířat“, „protipotratových extrémistů“, „extrémistů za práva životního prostředí“ , a ti jsou definováni do společného zařazení spolu s „rasistickými skinheadskými extrémisty,“ „domácími násilnými extrémisty“, s „radikalizací“ a s „terorismem“.

Jak už je to s tou falanx zákonů totalitního státu jako PATRIOT Act potenciálně vrhajícím vojenskou bezpečnost státu proti obyvatelstvu US přes záměrné nejednoznačnosti v definicích domácí bezpečnosti pro „terorismus“ a „radikalizaci“, tak se dostáváme nebezpečně blízko ke klasifikaci kritického myšlení a projevu, ať už je jakéhokoliv druhu, jako k terorismu.

„Terorismus“ je definován jako „jakýkoliv čin, který je nebezpečný lidskému životu, kritické infrastruktuře nebo klíčovým zdrojům … a je zjevně zamýšlen k zastrašení nebo k nátlaku na civilní populaci, k ovlivnění politiky vlády zastrašováním nebo nátlakem“. Podle této definice je i sociální protest – proslov chráněný podle Prvního dodatku – vlastně nepřípustný. Koneckonců jakýkoliv účinný protest různými způsoby usiluje o účinné vznesení žádosti autoritám, aby se zabývaly jinými naléhavostmi.

Kuriózní termín „radikalizace“ si zaslouží zvláštní zájem akademiků a žurnalistů schopných zapojit se do přezkoumání kontroverzních otázek a problémů, které u jejich studentů či čtenářů mohou rozpoutat dostatečné vášně, aby zvažovali nějaké následné akce. Podle DHS je osoba „zradikalizována“ přes indoktrinaci „z nenásilného systému osobního přesvědčení na systém přesvědčení, k němuž patří ochota aktivně obhajovat, zařizovat nebo i použít násilí jako metod k provedení společenských či politických změn.“

Spolu s vágní definicí terorismu od DHS a s širšími výsadami pro ideologii a praxi policejního státu může být „násilnost“ pojata četnými způsoby, jako je osoba s určitým rasovým vymezením, co poklidně sedí před segregovaným autobusem, nebo angažovaní občané okupující halu zombie banky.  (Banka  fakticky už zbankrotovaná, ale přesto pracující jako by nic.)

Ve skutečnosti jsou opravdovým cílem takových policejních metrik lidé z malého procenta populace, kteří nějak unikli z nuceného procesu „de-radikalizace“ těch, co jinými slovy pořád ještě mají schopnost myslet a jednat u smysluplných politických záležitostí kriticky.

A opravdu nepostrádá opodstatnění, poukážeme-li na to, že Amerika je jen jeden těžký teroristický útok nebo jedny masové občanské nepokoje od realizace politik k vážnému omezení nebo uzavření toku myšlenek, což se úřadům podaří ještě snadněji, bude-li internet v centralizované konfiguraci. Společnost bude pak ponechána napospas jen korporátním médiím a jejich zažité neschopnosti (nebo odmítavosti) k poctivému přezkoumávání a publikování zkorumpované povahy a praktik státu národní bezpečnosti.

S tím, jak mediální projevy pořád poskytují široké spektrum analýz a hledisek, v nichž je jen nepatrná demarkační linie mezi kritickým myšlením a terorismem, jsou tedy vládní předpisy pochopitelné. Mysli, jež nejsou plně regulované a v nebezpečí probuzení (radikalizace) přes intelektuální zjevení spuštěné různými profesory, žurnalisty či publicisty se sklony podněcovat myšlenkové zločiny, se mohou „zradikalizovat“ a provádět „teroristickou“ činnost. Mohou např. rozpoznat a kritizovat „válku s terorem“ jako extravagantní a monstrózní klam.

Navíc jedinci schopní mít a formulovat smysluplné myšlenky a jednat podle nich a smysluplných informací – vyjadřujících informované a z vlastního sebeurčení vycházející názory podporující jejich vlastní bezpečnost a blahobyt – nemají zapotřebí, aby je „ochraňoval“ policejní stát, což je tím, co s největší pravděpodobností činí kritické myšlení a veřejné mínění největšími nepřáteli nového světového řádu – New World Order.

James F. Tracy


Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca