Národní výzkumná rada vydala prostřednictvím tiskového střediska Národní akademie zprávu, která shrnuje stav monitorování envinronmentálními satelity: Vědy o zemi a jejich aplikace z vesmíru: Mezivyhodnocení realizace dekádního přehledu NASA. USA Today hlásí, že: „Počet a schopnosti meteorologických satelitů obíhajících planetu ‚začíná prudce klesat‘ a utažení rozpočtu významně zpomalilo nebo i znemožnilo mise, jež je mají nahradit, uvádí analýza Národní výzkumné rady ze středy.“

Našel jsem tuto zprávu a obrázky, jež poskytuje.

OBRÁZEK S.1 Počet NASA a NOAA misí k pozorování Země, co jsou v provozu (2000-2011) a plánovaných (2012-2020) – ty jsou nalevo a přístroje napravo.

Je zjevné, že zájem o monitorování životního prostředí z kosmu už není prioritou a začíná to s ním jít z kopce, jelikož jak přístrojové platformy, tak i přístroje podléhají úbytku vyčerpáním životnosti (dobrým příkladem je selhání AMSRE ze systému AQUA, který býval využíván na mořský led). Zde je shrnutí celé zprávy od NRC:

Shrnutí

Pochopení komplexu měnící se planety, na níž žijeme, jak tato podporuje život a jak lidské aktivity ovlivňují její schopnost to činit v budoucnu, je jednou z největších intelektuálních výzev, jež stojí před lidstvem. A je to rovněž i jednou z nejdůležitějších výzev pro společnost při jejím úsilí o dosažení prosperity, zdraví a udržitelnosti. (1)

Zpráva Národní výzkumné rady z roku 2007 O vědách o Zemi a aplikacích z kosmu: Národní imperativy pro příští desetiletí a dále (o této zprávě se dále bude referovat jako o „dekádním přehledu 2007“ nebo „přehledu 2007“) volá po obnovení národního závazku k tomuto programu pozorování Země, v němž se pozornost věnuje zabezpečení praktických přínosů pro to, aby lidstvo hrálo přiměřenou roli ve snaze získat nové znalosti o systému Země. (2) Tento dekádní přehled doporučil vyvážený mezioborový program, který by pozoroval atmosféru, oceány, pozemskou biosféru i pevnou Zemi a interakce mezi těmito komponenty systému Země, aby se pokročilo s pochopením, jak tento systém funguje jak ve prospěch vědy, tak společnosti.

NASA na tento dekádní přehled a jeho doporučení odpověděla pozitivně a okamžitě začala realizovat většinu z nich, jakmile byl přehled vydán. Ač rozpočty nikdy nevyrostly na úrovně předpokládané v přehledu, Divize NASA pro vědy o Zemi (ESD) provedla velké investice do misí doporučených v přehledu a realizovala v důsledku toho důležitý technologický a vědecký pokrok. Několik misí z tohoto přehledu dosáhlo významných pokroků a operace a aplikace pro konečné uživatele jsou už lépe integrovány do týmů misí. Byl iniciován nový program konkurenčních nabídek v podniku Země s pěti leteckými misemi a v současnosti probíhá revize návrhů předložených v odpovědi na návrhy na osamocenou orbitální misi. Vědy o Zemi souběžně s tím dosáhly významných pokroků, v důsledku existující pozorovací schopnosti a ovoce z minulých investic spolu s pokroky v datových a informačních systémech, počítačových vědách a podpůrných technologiích. Před tímto dekádním přehledem už byly rozvinuty tři mise – Mise topografie povrchu oceánů (OSTM), Aquarius a Polárně-orbitální partnerství Suomi (NPP)3 – byly od té doby už úspěšně vystřeleny a slibují významné pokroky pro výzkum a aplikace. Potenciál pro vědeckou komunitu k využití dat z kosmických zařízení pro výzkum a aplikace nebyl nikdy větší.

Zjištění: NASA reagovala na dekádní přehled vstřícně a agresivně s lačným přijetím veškerých doporučení po pozorování Země, mise, technologické investice a priority pro vědu za tímto účelem. V důsledku toho vědecké a aplikační komunity dosáhly během uplynulých 5 let významných pokroků.

Ovšem komise pro vyhodnocení NASA programu věd o Zemi zjistila, že z různých důvodů byly vize z přehledu realizovány daleko nižším tempem, než jsme doporučovali.

NASA přijala a začala realizovat doporučení z přehledu, požadovaného rozpočtu předpokládaného v přehledu však dosaženo nebylo, což nesmírně zpomalilo realizaci doporučeného programu. Selhání startů, zpoždění, změny v rozsahu a nárůst odhadovaných nákladů dále tomuto programu kladly další překážky. Navíc Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) provedl významné redukce v rozsahu budoucích národních operací sérií environmentálních satelitů, čímž se vyhýbá předpokladům z dekádního přehledu, že NOAA bude součástí budoucí kapacity pro tato pozorování, a nezdařilo se jim realizovat tři nové mise doporučené přehledem pro NOAA k realizaci (Operaci mise pro rádiové zákryty GPS, rozšíření Mise pro oceánské vektorové větry a podíl NOAA na CLARREO).

Tudíž i přes nedávné pozoruhodné úspěchy, jako byly starty OSTM, Aquarius a Suomi NPP, začíná národní pozorovací kapacita pro pozorování Země uvadat, jelikož starší mise se už hroutí, aniž by byly s postačující kadencí nahrazovány tak, aby se zabránilo celkovému poklesu. Tato komise zjistila, že počet přístrojů k pozorování Země od NASA a NOAA v kosmu pravděpodobně bude do roku 2020 klesat až na pouhých 25 procent současného počtu (Obrázek S.1). (4) Tento strmý pokles v počtu pozorovacích aplikací věd o Zemi z kosmu podnikaných Spojenými státy ještě posiluje závěr v dekádním přehledu a v jeho předchůdci, mezihodnotící zprávě z roku 2005 (NRC, 2005), která vyhlásila, že systém USA satelitů životního prostředí je ohrožen kolapsem. Komise zjistila, že rychlý  pokles těchto schopností začíná už teď a že potřeby jak investovat, tak se i pečlivě starat o podniky USA k pozorování Země jsou teď daleko určitější a naléhavější, než byly před 5 lety.

Zjištění: Národní systém pozorování Země vstupuje do období rychlého poklesu svých schopností, jelikož dlouhodobé mise končí a nové klíčové mise jsou buď zpožděné, ztracené či zrušené.

Ztráta pozorovacích schopností podle těchto projekcí by mohla mít významně nežádoucí důsledky pro vědu a společnost. Ztráta pozorování klíčových systémových komponentů a procesů Země oslabí schopnost porozumět a předpovídat změny vznikající z interakcí a zpětných vazeb systému Země a omezí množství dat a informací dostupných uživatelům a tvůrcům rozhodnutí. K důsledkům bude pravděpodobně patřit i zpomalení roky dosahovaných postupných pokroků v přesnosti předpovědi počasí až obrácení tohoto vývoje,  v degradaci schopnosti vyhodnotit přírodní rizika a reagovat na ně a v měření a chápání změn zemského klimatu a systémů podpory života. Pokles v těchto schopnostech do roku 2020 bude mít rovněž dalekosáhlé důsledky pro vitalitu a životaschopnost národní základny průmyslu pozorování Země i akademické základny, což ohrozí i přítok studentů do oborů věd o Zemi a aerokosmického inženýrství, a tudíž i kondici budoucí pracovní síly.

1 From National Research Council, Earth Science and Applications from Space: Urgent Needs and Opportunities to Serve the Nation, The National Academies Press, Washington, D.C., 2005, p. 1. 2 National Research Council, Earth Science and Applications from Space: Urgent Needs and Opportunities to
Serve the Nation, The National Academies Press, Washington, D.C., 2005.
3 On January 24, 2012, NASA’s National Polar-orbiting Operational Environmental Satellite System Preparatory Project, launched on October 28, 2011, was renamed the Suomi National Polar-Orbiting Partnership in honor of the late Verner E. Suomi, a renowned meteorologist from the University of Wisconsin considered by many
to be “the father of satellite meteorology.” See http://www.nasa.gov/mission\\\_pages/NPP/news/suomi.html.


Zdroj: wattsupwiththat.com

]]>