„Myslím, že jsme to my, kdo jsme na té správné straně historie, když se stavíme do jedné linie s aspiracemi lidu po svobodě, demokracii a univerzálních lidských právech,“ vyhlásila státní sekretářka USA Hillary Clinton v nedávném interview s magazínem Economist. Když popisovala roli Washingtonu, tak dodala, že „povstali jsme a říkáme, my jsme pro všechny tyto univerzální hodnoty, které jsou v souznění s americkými hodnotami.“ Takováto koncepce, že rolí USA ve světě je podporovat svobodu a exportovat „Americké hodnoty“, které jsou ve skutečnosti „univerzálními hodnotami“, není ničím novým.
Všechno začíná už s příchodem amerického imperialismu a se Španělsko-americkou válkou na konci 19. století. Tehdy jako dnes posloužily jako defaultní ideologická zástěrka pro vedení dobyvačných válek, vojenských převratů a represí v zájmu finančního kapitálu USA.
Jak v roce 1924 sarkasticky poznamenal ruský revolucionář Leon Trockij: „Amerika vždy někoho osvobozuje. Je to její profese.“
Minulý týden Obamova administrativa invokovala „lidská práva“ jako záminku pro rozdmychávání občanské války v Sýrii zacílené na změnu režimu jakožto základu pro přípravu k válce proti Iránu a jako ospravedlnění k tlaku na vyšší vojenské napětí se Severní Koreou a s Čínou.
Když se vláda USA staví jako šampión univerzálních lidských práv, je to patentový podvod. Jejich vyhlašované pobouření kvůli porušování svobody a demokracie v té či oné zemi je prodchnuté pokrytectvím.
Uvažme případ Sýrie. Ve své štvanici za vyhnání Assáda a za instalaci poddajnějšího, anti-Iránského režimu v Damašku Washington úzce spolupracuje s Tureckem. Podle pondělní zprávy v New York Times tyto dvě vlády koordinují opatření pro „nesmrtící“ pomoc ozbrojeným skupinám „rebelů“, které v této zemi provedly série teroristických útoků.
Zatímco se Turecko předvádí jako ochránce lidských práv v Sýrii, je zároveň zapleteno do krvavé represivní kampaně proti tureckým Kurdům, menšině, která tvoří více než 20 procent jejich populace. Turecké bojové tryskáče provedly opakovaná bombardování podezřelých táborů kurdských separatistických skupin PKK, přičemž často zabíjí civilisty. Masové demonstrace z minulého týdne značily zahájení Nového kurského roku, ty se však setkaly s drsným rozdrcením policií nasazující vodní děla, slzný plyn a obušky. Od roku 1984 v tomto konfliktu přišlo o život asi 40 000 lidí, ale Washington neprojevil žádnou zvláštní obavu o osud těchto Kurdů.
Dalším hlavním spojencem USA v křížové výpravě za lidská práva v Sýrii je Saúdská Arábie, která spolu s Katarem poskytuje peníze a zbraně spolkům jako Armáda svobodné Sýrie a Syrská národní rada. Zatímco odsuzují represe v Sýrii, tak se Saúdská absolutistická monarchie, klíčový strategický spojenec a největší producent ropy na světě, zapojuje do bezohledné kampaně k rozdrcení nepokojů ve svém převážně šiítském východním regionu. Saúdský muftí, šéf mocného náboženského establišmentu, vydal nedávnou fatwu volající po stětí každého, kdo oponuje režimu. Před tím navrhl, aby šiítští rebelové byli ukřižováni.
V sousedním Bahrainu, domovině páté flotily USA, Saúdský režim podporovaný Washingtonem nadále podporuje násilné potlačení masového hnutí zpochybňujícího diktaturu sunitské monarchie, která vládne proti drsně diskriminované šiítské většině v této zemi. Netřeba ani říkat, že americké „univerzální“ hodnoty tu neplatí.
Mezitím, jak egyptská vojenská junta pokračuje s brutálním potlačováním, tak státní sekretářka Clinton invokuje zájmy národní bezpečnosti USA, aby se upustilo od podmínky Kongresu pro vojenskou pomoc, která vyžaduje, aby Egypt předvedl pokrok směrem k demokracii. To znamená, že se uvolní 1,3 miliardy dolarů US pomoci represivnímu aparátu této země. Činitelé administrativy sladce připouští, že zisky korporací jako General Dynamics a Lockheed Martin, do jejichž peněženek tato pomoc nakonec přiteče, snadno převáží nad „univerzálními“ hodnotami.
Kdyby byla tato oddanost lidským právům opravdu univerzální, člověk by očekával, že si najde silný projev poblíž domova. Ovšem případ Hondurasu poskytuje vypovídající projevy Washingtonského opovržení základními právy i tam, kde to bývalo považováno za jeho „vlastní zadní dvorek.“
Poté, co poskytla tichou podporu vojenskému převratu, který svrhl zvolenou vládu presidenta Manuela Telata v roce 2009, tak Obamova administrativa zavřela oči nad tím, jak tento režim pokračuje ve vraždách, mučení, nezákonném zadržování a násilných útocích vedených proti chudým rolníků, žurnalistům, aktivistům lidských práv a dělníkům. Počátkem tohoto měsíce byl do Tegucigalpy vyslán vicepresident Joseph Biden, aby ujistil vládu presidenta Porfirio Lobose, který přišel k moci nezákonnými volbami pod dohledem pučistického režimu, neochvějnou US podporou. Washington dramaticky zvětšil výdaje na vojenské kontrakty v Hondurasu a vojenskou pomoc této zemi, která hostí největší základnu Pentagonu v regionu.
A musím říci, že tyto údajně univerzální americké hodnoty invokované k ospravedlnění válek a destabilzujících operací v zahraničí neplatí ani uvnitř samotných USA. Obamova administrativa si nárokuje právo odsuzovat občany USA k vojenskému zadržení bez omezení a bez soudu a třebas je i vraždit na základě pouhého presidentova prohlášení, že tito jsou „podezřelí z terorismu“. Domácí špehování se prudce zintenzivnilo a ilegální vězeňský tábor na Guantanamo Bay na Kubě zůstává otevřený. Demonstrace Okupace Wall Street ukázaly, že veřejné zpochybňování vlády finanční oligarchie se střetne s policejním násilím.
Unavení z nikdy nekončících útoků z Washintovnu kvůli „lidským právům“ přistoupili Číňané k vydávání své vlastní výroční kritiky lidských práv ve Spojených státech, v níž poukazují na jejich 2,3 milionovou vězeňskou populaci, tj. nejvyšší podíl uvězněných na celkové populaci na světě, každodenní policejní zabíjení a brutalitu a odpírání základních sociálních a ekonomických práv na zaměstnání, bydlení a zdravotní péči pro miliony Američanů.
„Spojené státy ignorují své vlastní těžké problémy s lidskými právy, lačně ale prosazují tzv. ‚diplomacii lidských práv‘, aby využily lidských práv jako politického nástroje k očerňování imidže jiných národů a k protlačování svých vlastních strategických zájmů,“ konstatuje poslední vydání této pekingské zprávy. „Tato fakta plně odhalují jejich pokrytectví uplatňování dvojích standardů o lidských právech a jejich zlovolné konstrukce k prosazování hegemonie pod záminkou lidských práv.“
Toto neomalené zneužívání „lidských práv“ jako pláštíku pro dravčí imperialistické zájmy USA nepřipomíná tolik nic jiného než tvrzení, která jsme mohli ve 30. letech slyšet od Adolfa Hitlera, že jedná, jen aby zastavil to pustošení německého obyvatelstva, či od Mussoliniho, že vede válku v Etiopii proti „divošskému režimu“.
Je to dnes úplně stejný případ, jakým to bylo tehdy, když se pokrytecké a selektivní invokace lidských práv směřovaly nikoliv, aby se dodržovala přirozená práva a zájmy pracujících lidí v Sýrii, Iránu nebo kdekoliv jinde na planetě, nýbrž spíše k přípravě nových válek, které ohrozí životy a blahobyt milionů.
Bill Van Auken
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: www.globalresearch.ca