Šéf spojených národů Ban Ki-moon a jeho vrcholní náměstci se loni tajně shromáždili, aby vytyčili kurz budoucnosti lidstva skrze „trvale udržitelný rozvoj“, tento kontroverzní koncept, který OSN dává na úroveň „záchraně planety“ tím, co by nakonec nastolilo radikální a úplnou transformaci lidské civilizace. Vrcholnou prioritou OSN je ale nastolení režimu tzv. „zelené ekonomiky“, jak ale odhalují poznámky, co z tohoto shromáždění unikly, tak i sám ten termín zůstává nedefinovaný. Sezení za zavřenými dveřmi proběhlo loni v říjnu na Long Islandu a zaměřovalo se převážně na využití nadcházející Konference OSN o trvale udržitelném rozvoji (UN CSD) v Rio de Janeiro k dramatickým změnám světa pod pláštíkem záchrany životního prostředí. A všichni ti vrcholní „zelení“ činitelé tohoto globálního orgánu se toho zúčastnili proto, aby pomohli tento plán formulovat.
Důvěrné poznámky z tohoto shromáždění získala a on-line vystavila minulý týden Fox News, a ty načrtávají cíle a agendy pro shromáždění ke globální trvalé udržitelnosti letos v červnu – nazývanému Rio+20 – které proběhne na 20. výročí Summitu Země z roku 1992. Za využití environmentalismu jako zdůvodnění tato konference položí základy pro globální úsilí, během něhož OSN doufá, že se rozšíří a posílí.
Avšak podle kritiků samotná OSN jakožto globální orgán a její spojenci po celém světě mají ambice postoupit dále za prostou ochranu prostředí. Ve skutečnosti, jak má obavy mnoho expertů – zvláště ve Spojených státech – tak OSN předjímá globální vládu, postupnou erozi práv k soukromému majetku a dokonce konec osobních svobod zakotvených v Ústavě USA. A vycházíme-li z dokumentů OSN pojednávajících o „trvalé udržitelnosti“ tak se ty obavy jeví jako opodstatněné.
Během toho tajného říjnového shromáždění o trvalé udržitelnosti, jehož se účastnil Řídící výkonný výbor pro koordinaci (CEB) Systému Spojených národů, generální tajemník Ban pronesl více než jen pár smělých tvrzení. Řekl např., že prosadit „trvale udržitelný vývoj“ je „tím největším imperativem pro vůdce současné generace i pro systém organizací OSN,“ jak vyplývá z těchto poznámek.
Činitel Rio+20 a generální podtajemník OSN Sha Zukang, který téměř čtyř desetiletí sloužíval jako vedoucí diplomat té brutální komunistické diktatuře vládnoucí na pevninské Číně, rovněž předestřel grandiózní agendu pro budoucnost světa. V posledních týdnech dokonce pronášel i veřejná prohlášení dožadující se „silných rozhodnutí“ a „silných akcí“ při účasti národních vlád na summitu Rio+20.
Podle poznámek z tohoto tajného shromáždění, Sha zdůrazňoval, že hlavním cílem konference bude posílit podporu od vlád celého světa pro globální úsilí o „trvale udržitelný rozvoj.“ To, jak poznamenal, bude vyžadovat vybudování „institucionálního rámce“ – jinými slovy globální vrchnostenské byrokracie s mandátem vyžadovat poslušnost od národních vlád a obyvatelstva celého světa.
Další vrcholnou prioritou bude přechod světa na tzv. „zelenou ekonomiku“, řekl. Tento nový ekonomický řád, který tento globální orgán předjímá, bude klást priority do toho, co OSN podsouvá jako „odstraňování chudoby,“ „rovnost“ a další. Avšak pro realizaci tohoto vysoce kontroverzního plánu „ Agenda 21“ je zapotřebí, aby se pokračovalo plnou parou vpřed, poznamenal Sha.
„Na téma zelené ekonomiky Sha uvedl, že Rio+20 by mělo být katalyzátorem k integraci ekonomických, sociálních a environmentálních pilířů trvale udržitelného rozvoje, energetizovat realizaci agend trvalé udržitelnosti a vést ke koherentním politikám a programům na všech úrovních – integrace, implementace a koherence,“ vysvětloval v uniklém souhrnu z tohoto shromáždění.
I když uznával, že existuje značný nesoulad názorů na to, co vlastně „zelená ekonomika“ znamená, tak Sha i ostatní na shromáždění navrhovali využít UN CSD v Riu k rozhodnutí o tom, co ještě rozhodnuto nebylo. Tohle, řekl, by nám mohlo pomoci definovat, „co by to mohlo být.“
„Zelená ekonomika by měla přeorientovat veřejné i soukromé rozhodování tak, aby odráželo respekt k přírodnímu kapitálu, synergii růstu s ochranou prostředí a začlenit mezi poživatele prospěchu a hlavní účastníky budování takovéto zelené ekonomiky i chudé,“ vysvětloval podle poznámek ze shromáždění Sha, i když přiznával, že pro tohle nejsou žádné skutečné či akceptované definice.
Tento bývalý zástupce vražedného pekingského režimu rovněž řekl, že konference Rio+20 by měla vytvořit seznam „cílů trvale udržitelného rozvoje“ pro tvůrce politik na národní, regionální i globální úrovni, aby se jim pomohlo s realizací politik, o něž se usiluje. Mezi tím by úřady mohly potřebovat trvalé směřování k regionálním a globálním orgánům, jelikož lokální a národní vlády jsou „integrovány“ do celosvětového systému. Věda a vzdělávání se mezi tím musí „orientovat na službu trvalé udržitelnosti.“
Mezi vrcholné priority citované Sha patří „boj proti chudobě“ přes tvorbu tzv. zelených jobů, „trvale udržitelné zemědělství,“ prosazování „obnovitelných“ energií, „management oceánů“ a další. A ačkoliv většina z těchto cílů vypadá na první pohled nevinně, kritici varují, že za touto nevinně vyhlížející terminologií číhají nepředvídatelné hrozby.
Na seznamu přání od Sha v poznámkách bylo i určení toho, co je „trvale udržitelné lidské osídlení.“ Zvláště tento koncept přilákal salvy kritiky – obzvlášť v Americe – od širokého spektra expertů s obavami o individuální svobody, o práva k majetku a o národní suverenitu.
Podle kritiků, kteří zakládají svůj odpor k těmto plánům na základě obsahu dokumentů OSN, by k tzv. „trvale udržitelnému“ osídlení patřilo i nahuštění lidí do souvislých „lidských sídlištních zón.“ Většinu světa by měli lidé zakázanou. Ty malé oblasti, jež by smělo lidstvo užívat, by se mezi tím velice striktně regulovaly. A veškerá konzumace by byla striktně omezena.
I další klíčové body z tohoto shromáždění obsahovaly myšlenky na způsob vytvoření „Planetárního státu“, jež by se měly každoročně aktualizovat. V této agendě je také: „Potřeba vyprávět o odpovědnosti k planetě a o roli OSN,“ vysvětlují tyto poznámky.
Organizátor summitu Top Rio+20 Brice Lalonde, socialistický aktivista a bývalý vůdce Strany Zelených, který sloužil jako ministr životního prostředí Francie, navrhl, že tato konference a OSN by se měly veřejnosti prodávat jako „hlas planety a jejího lidu.“ A tento lid musí začít myslet jinak: „Je zapotřebí konceptuálního posunu směrem k daleko většímu přerozdělování a daleko větší rovnosti po celém světě, jakožto Jednotné planetě,“ řekl Lalonde účastníkům, jak je shrnuto v uniklém dokumentu.
Ty poznámky rovněž uvádí, že některé vlády panující v rozvojových zemích – převážně zkorumpované diktatury, jejichž existenci umožňuje cizí pomoc z OSN a od bohatých zemí – jsou pořád ještě k agendám „trvale udržitelného rozvoje“ podezíravé. To by ale neměl být podle souhrnného dokumentu problém, protože dostanou spoustu „rozvojové pomoci“, aby se zajistilo, že prospěch z podpory těchto plánů bude plně pochopen.
Jeden účastník na tomto uzavřeném shromáždění, šéf Mezinárodní organizace práce Juan Somavia, formuloval návrh na spiknutí, jež by OSN pomohlo dosáhnout těchto cílů na konferenci 2015. Přišel s nápadem zřídit „Summit lidu“, který, jak poznámky vysvětlují, by „stanovil základní shodu, která by se projednala předem“ – aby zajistilo, že obyvatelstvo začne zažívat pocit „vlastnictví“. Pak by OSN mělo mnohem důrazněji společnosti a národy dotlačit ke svolnosti, uvádí se v poznámkách.
Na tomto shromáždění se rovněž diskutovala globální ekonomická krize a to, jak by jí šlo využít k pokroku s širší agendou OSN. Vedoucí člen štábu CEB a člověk z vnitřku Mezinárodního měnového fondu Elliot Harris, údajně v Německu vzdělaný ekonom, účastníkům řekl, že aby bylo dosaženo cílů OSN, je zapotřebí více centrálního plánování.
Citujíc zprávu připravovanou pro CEB Harris vysvětlil, že krize OSN a dalším světovým institucím nabízí šanci pohnout s globalizací za využití „obnoveného uznání role státu“ a „ocenění hodnoty kolektivních a koordinovaných akcí na globální úrovni.“ A kvůli globalizaci je třeba, jak tvrdí, volat po planetárně „koherentním ekonomickém systému“ a globálních politikách. Centralizované světové kontroly všeho, počínaje vzděláním a zdravotnictvím, přes ekonomickou politiku a ochranu prostředí – a to vše založeno na hodnotách, s nimiž OSN vynutí svolnost – bude rovněž zapotřebí, vysvětlil s citacemi ze zprávy. Mnoho účastníků shromáždění s ním z hloubi srdce souhlasilo.
Šéf Programu ochrany životního prostředí OSN Achim Steiner, který velkou část tohoto shromáždění moderoval, apeloval na účastníky, aby přistoupili k akcím a poskytli této zprávě zpětnou vazbu, aby „systémově pomohli pohnout s agendami, které zaručí budoucnost OSN.“ Rovněž uvedl, že dokument a komentáře účastníků nejsou určeny ke zveřejnění.
Generální tajemník pak dospěl k závěru, že se nabízí „historická příležitost“ dovést svět k cílům OSN s tvrzením, že je třeba překonat nedostatek důvěry veřejnosti ve vládu. Účastníci by se měli chopit této „unikátní příležitosti“ přetvořit svět, řekl – nejen požívat si výhod jeho dědictví, nýbrž přivést celé OSN a všechny jeho slouhy ke grandióznosti. Na druhou stranu američtí kritici doufají, že všechny tyto machinace OSN lidé prohlédnou a budou požadovat, aby se USA úplně stáhly z OSN jako z nebezpečného globalistického orgánu a z jeho neustále se rozrůstajících chapadel.
Alex Newman
