Úvod: Od roku 1980, od kdy předpovídá trendy, pan Gerald Celente, zakladatel a ředitel Institutu pro výzkum trendů, vydal bestsellery s velkým ohlasem – Sledování trendů a Trendy 2000 (Warner Books) – a stal se vydavatelem Trends Journal. Za využití svých unikátních pohledů na současné události formující budoucí trendy, vyvinul Gerald Clente metodiku Globalnomic®, které se využívá k identifikaci, sledování, předpovídání a zvládání trendů. Jeho včasné předpovědi trendů, působivý styl, artikulovaná poselství a živé veřejné prezentace z něj činí favorita předních médií. Institut pro výzkum trendů si vysloužil reputaci jako „to jméno, jehož dnešním trendům se musí věřit“ za své přesné a včasné předpovědi. Na geopolitické a ekonomické frontě jsou Celente a Institut pro výzkum trendů uznávaní za to, že předpověděli kolaps Sovětského svazu, obě dvě poslední ekonomické recese, rozsypání dot-com, Asijské měnové krize z roku 1997, krach akciových trhů v roce 1987, nárůst terorismu vůči Americe, „Křížové výpravy 2000“, šlamastyku v Iráku … ještě než ta válka začala a mnoha dalších.

Daily Bell: Řekněte nám o sobě něco a o tom, jak jste se dostal k současným úspěchům.

Gerald Celente: Bylo to se mnou tak, že po bakalářovi jsme vystudoval magistra Veřejné správy a začal jsem vést politické kampaně v obvodu Westchester v New Yorku, což je velice vlivná oblast. Byl jsem v tom velice úspěšný, a tak mě poslali do Albany, kde jsem se stal asistentem sekretáře newyorského státního senátu; Albany je samozřejmě hlavní město státu New York. A právě tam jsem se opravdu začal učit o politické hře. Byl to nejspíš ten nehorší job, co jsem kdy měl, protože jsem sledoval, jak dospělí muži celé dny podlézají a hrbí se, aby se dostali na vrchol.

No a od té doby jsem učil St. John’s University, a to byl první národní kurz Americké politické a kampaňové technologie – jak vést politickou kampaň. Odsud jsem se odstěhoval do Chicaga a byl jsem specialistou na vládní záležitosti pro chemický průmysl. Právě v době, kdy se začaly zakládat politické akční výbory, tak jsem je dával dohromady. Takže jsem měl najímat lid, co udělají tu práci, že se legislativa upraví nebo se zařídí, aby se schválila jiná legislativa. Takže jsem byl dost dlouho kolem politické scény, abych pro ni získal cit.

Pak koncem 70. let, to byl ten okamžik osvícení, a Jimmy Carter se právě vrátil z Iránu. Iránský konflikt se rozhoříval a je ironií, že se zrovna také rozhořívá, když si tu teď povídáme. Moc se toho nezměnilo; jen jména a hráči. Takže Carter se vrátil zpět poté, co strávil oslavu Nového roku se Šáhem a jeho manželkou a oznámil, že šáh je „Ostrovem stability“ na Středním východě. A v tomto okamžiku jsem se stal politickým ateistou. Sledoval jsem tu záležitost roky. Věděl jsem, jak vlády Spojených států a MI5 v Británii v roce 1953 svrhly v Iránu demokraticky zvolenou vládu Mossaddegha, protože měl NERVY na to, aby znárodnil ropná pole a vzal je anglo-iránské olejářské společnosti, která je dnes lépe známá pod jménem BP, a od Standard Oil, která je dnes lépe známa jako Exxon. Takže jsem také věděl, jaký byl šáh brutální diktátor a jak věznil, vraždil a mučil desetitisíce lidí. Takže když vypukla revoluce, věděl jsem, že je reálná, a věděl jsem, Carter americkému lidu a světu lhal.

Takže když jsem se přes to všechno dostal, tak jsem byl zvědav, jaké to všechno bude mít důsledky, a uvědomil jsem si, že současné události formují budoucí trendy, a to je základ mé práce. Díváte se na věci takovým způsobem, jaké opravdu jsou, ne tím způsobem, jak byste je chtěli mít. Není to o tom, co máte rádi, nemáte rádi, v co doufáte, co si přejete, v co věříte – to s tím nemá co dělat. Takže jaké to bude mít důsledky? A důsledky byly takové, že ceny zlata a ropy šly se zhoršováním této situace nahoru. Tak potom, aniž bych věděl, co to vlastně dělám, jsem začal na trhu hrát s futures na zlato a ropu. A vydělal jsem dost peněz, abych mohl praštit z prací (smích) a začít s Institutem pro výzkum trendů s pochopením, že když se na věci podíváte, jak k nim globálně dochází, a zkusíte vyhodnotit jejich důsledky, můžete si udělat docela dobrou představu, kam ty věci povedou.

Nikdo nemůže předvídat budoucnost – je v tom příliš mnoho divokých karet. Můžete ale získat dobrou představu, když se podíváte budoucnosti do tváře, stejně jako to děláte v tom, co děláte, a já to dělám, kvůli rozhodnutí, které jsem učinil. Takže tohle jsou základy mé práce. Ale to, co dělám odlišně, než všichni ostatní na tomto poli, je to, že náš proud uvědomění jde za hranice jediné kategorie informací. Např. ekonomové budou dále studovat ekonomii, co ale vědí o tom, co se děje sociálně, změny v rodinách, geopolitice, životním prostředí, zdravotní péči, zábavě? Dívají se snad na všechny ty další trendy integrovaně? Protože všechny ty věci jsou propojené. A to je to, co my děláme odlišně s pochopením, že příliš mnoho  lidí nahlíží na svět očima své profese. Já tomu říkám ‚stolový pohled‘ – nahlíží na svět zpoza svého stolu.

Takže náš koncept a náš ‚globalnomický‘ systém spočívá v tom, posbírat tolik informací, co můžeme na globální bázi, a vždy vytváříme vazby mezi různými poli. Věřím, že tohle je skutečně klíč k našemu úspěchu, stejně jako to, že jsme političtí ateisté; když do toho jdeme, tak při tom neneseme svou kůži na trh. Když si zapnete CNBC či CNN nebo kohokoliv jiného a posloucháte ty politické analytiky nebo finanční analytiky, tak ti buď něco prodávají nebo prodávají nějakou agendu. Mým mottem je to, co jsem se naučil od svého drahého otce, nechť tvá duše spočívá v klidu – mysli sám; neopakuj, co říkají všichni ostatní.

Daily Bell: Před tím jste uvedl, že se nazýváte politickým ateistou. Mohl byste to rozvést?

Gerald Celente: Nevěřím v ničí politické náboženství. Vyřazujete se z toho sami. Chcete věřit ve svou pohádku, to platí i pro mě, ale já jsem v tom neuvízl. Neříkejte mi, že musím věřit ve vaši politickou barvu, protože TO MĚ FAKT NAŠTVE! Kdo jste, abyste mi řekli, že musím věřit v ten šmejd, co je vaší politickou linií? Byli jste u toho? Víte, jak to vypadá? Já u toho byl.

Býval jsem stážistou uvnitř komor Senátu, nový kluk, co si během stáže povídal se svým kamarádem, a kecali jsme, jak si chlapi povídají. A náhle vešel senátor a on kolem něj začal úslužně poskakovat, otvíral tomu chlapovi dveře, aby mohl vejít. A tak mě tam můj zacvičovatel nechal a cupital za senátorem jako maličký pokojový psík a vytahoval mu křesla, aby si senátor mohl sednout. Pak se ke mně můj kamarád vrátil a řekl: „Co čumíš, chlape? Tenhle kocour si už neumí sednout sám. Potřebuje, aby mu někdo pomohl.“

To je všechno, o čem politika je. Víte, co jsou politici? Kdy lidé dospívají? Politici jsou ti samí Hujeři, které jste nenáviděli na střední škole a na vejšce, co chtěli být presidentem třídy a hlavounem studentské rady. Ti s hnědým nosem od lezení do zadku, podlejzavci, patologicky ambiciózní, neupřímní – a teď vám oni říkají, co dělat, a vy je posloucháte a vy se jim klaníte?

Mojí linií je: „Konzervativci věří a liberálové lžou.“ (V USA se jako o konzervativcích a liberálech zpravidla mluví spíše nikoliv v tom politologicky definovaném smyslu, jako se těchto výrazů používá v Evropě, nýbrž se tím – v uvedeném pořadí – zpravidla myslí pravice a levice.)

Arci-pravičáčtí konzervativci, ti opravdu věří své linii plné blbostí. Říkají takové věci jako: „Jedinou věcí, jak zajisti, aby tato země byla bezpečná, je vyhubit všechny muslimy po celém světě.“ Oni tomu opravdu věří.

Na druhou stranu liberálové, když poukážete na jeden prohřešek proti svobodě za druhým, kterých se dopouští Obama, taka oni přijdou s neskutečně velkou hromadou výmluv. Intelektuálně jsou dost chytří, aby věděli, že lžou, nemají však dost odvahy či sebeúcty, aby to přiznali.

Např. když byl Obama zvolen, tak první den řekl: ‚Do roka zavřu Guantanamo.‘ Guantanamo je pořád v provozu. ‚No, víš, nedostává se mu spolupráce od Kongresu… No, podívej. Dělá jen to, co může.‘ Obama právě rozšířil válku v Afghánistánu, kam poslal o 100 000 vojáků více, než to udělal Bush. ‚No, víš, Obama víš,… vojáci jsou strašně silní a on dělá, co může.‘ Hele, koukej. Obama řekl, že nebude pokračovat v Bushových daňových úlevách, ze kterých mají prospěch jen ti velice bohatí. ‚No, víš, učinil určité dohody, aby se to hnulo.‘ Hele, počkej! Obama právě podepsal schválení Zákona o autorizaci k národní obraně, který si vytváří sám útočníky – myslím, že mě mohou obvinit, že jsem útočník, protože si myslím, že jsou banda, co si nezaslouží úctu. Můžu se dočkat toho, že si vojáci pro mě přijdou, vyrazí mi dveře, seberou si mě bez obvinění, bez soudce, bez poroty a bez soudu. Můžou mi vyrazit mozek nebo mě poslat do některé ze svých oblíbených zemí na mučení, nebo si mě mohou taky zmučit doma. Jak na to přišel? ‚No, víš, to Kongres.‘ Jinými slovy, už do toho emociálně investovali příliš mnoho, takže si nechtějí přiznat, že je napálili. A jsou intelektuálně natolik chytří, že ví, že si sami lžou, postrádají však dost sebeúcty a odvahy, aby si to přiznali.

Ve svém výzkumu jsem zjistil, že největšími pachateli vychvalování Obamy jsou ženy, protože ty mi všechny řekli: „Víš, mám ho ráda,“ zrovna tak jako měly rády Clintona, toho chlapa, co zaprodal vládu už před Obamou. Kdyby Bush vyváděl to, co vyvádí Obama, všichni ti liberálové by řvali: krvavý vrah. Ale při své slepé averzi k mizérii té písničky, na kterou tancují, ztrácí sami věrohodnost a s nimi všechno, v co věří. Podle mě jsou to oni, kdo brzdí pozitivní změny, protože sami sebe investovali do podfuku a lži.

Daily Bell: Řekněte nám o své firmě a její schopnosti předpovídat. Jaká je vaše metodika? Proč jste tak úspěšní?

Gerald Celente: Jak už jsme diskutovali, nazýváme trendy takovými, jaké jsou, místo abychom investovali do nějaké víry. Ptali jste se mě, proč jsem politickým ateistou; a to je ten důvod proč. Mně je jedno, jestli máte toho chlapa rádi. Mně je jedno, jestli s ním máte špatné vztahy a vytváříte si pro to výmluvy. Tohle jsou věci, na kterých lidé lpí. Ať už je to v ekonomice, ať už je to v politice, jestli je to v sociálním chování, je to, v co věří, co mají rádi, co chtějí, a to berou více než vyhodnocení důsledků.

Daily Bell: Jste vedoucím mluvčím toho, co nazýváme alternativními médii. Co vám dodává odvahu takto promlouvat?

Gerald Celente: No, to je velice jednoduché. Byl jsem 23 let ženatý. Nyní jsem rozvedený, od poloviny 90. let. Všichni, které mám rád, jsou mrtví. Moji rodiče, nechť odpočívají v pokoji, tety a strýci, všichni. Nemám žádné děti. A opět, nikomu neříkám, co si má myslet. Mým mottem je: „Mysli sám.“ Mou definicí pekla je vydechnout naposledy a vědět, že jste si sami nalhávali a že nejste tou osobou, za kterou se vydáváte. Takže pro mě, je to mluvit o tom, v co věřím, že jsem. Nenazývám to odvahou; nazývám to být k sobě poctivý.

Daily Bell: Mohl byste se s námi rozdělit o příklady svých předpovědí?

Gerald Celente: Myslím, že ta největší, k níž opravdu došlo, se odehrála v lednu 1987, kdy jsem poslal tiskové prohlášení s tvrzením, že v roce 1987 se zhroutí akciové trhy, a stalo se to.

Pak jsem měl spoustu menších předpovědí, avšak ne méně významných, které se vyjadřovaly k celé řadě rozdílných otázek, jako je alternativní zdravotní péče. Mluvil jsem o vitamínech a akupunktuře a chiroprakticích v době, kdy mluvit o nich bylo herezí. Ve skutečnosti se první kniha, na které jsem v roce 1986 pracoval, jmenovala Přirozené hojení od Dr. Jacka Sotanoffa. Tak jsem se začal učit o organické stravě a dietách a začal jsem v této oblasti dělat předpovědi. V těch dnech nebylo nic takového jako prodejny Whole Foods či velké obchody se zdravou stravou. A tak jsem přišel s organickými potravinami a s gurmánským kafem a začalo se mi dostávat více titulků v médiích hlavního proudu.

Potom jsem v jedné ze svých knih Trend Tracking, kterou jsem napsal koncem 80. let – předpověděl, že ve Spolených státech je sklon k vzestupu nové třetí strany, a zmínil jsem Ross Perota jako samotářského týpka. Teď si vzpomeňte, že to bylo v roce 88 a George Bush Sr. byl presidentem, a to s vysokými skóry popularity. Následné předpovědi mě pak po desítky let držely kus před pelotonem. (Nezávislý kandidát na počátku 90. let Ross Perot jedinkrát v historii USA opravdu skoro presidentství vyhrál.)

Tady je jedno z těch, které mě téměř zabilo a téměř mi zničilo kariéru, a můžete se na něj podívat. 14. prosince 2000 na titulní straně USA Today stálo: „Rok 2001 nebude naším rokem, říká sledovač trendů.“ A já varoval, že celý svět zachvacuje vlna anti-Amerikanismu, a že Američané nebudou v bezpečí ani doma ani v zahraničí. Mnoho let před tím v jedné z mých dalších knih Trends 2000 jsem přišel s termínem „Křižáci 2000“ a uvedl jsem tam, že ve Spojených státech opět dojde k velkým teroristickým útokům kvůli zahraniční politice a kvůli tomu, jak podporují po celém světě diktátory, kvůli těm monarchům a autokratům atd. v muslimském světě. Takže tato předpověď vyšla v prosinci 2000 a samozřejmě v září přišlo 11.9. Teď mě média zavalují: „Jak jste to mohl předpovědět? Jak jste mohl vědět, že se to stane?“ Říkám: „Děláte si ze mě legraci? Už jsem o tom psal. Má to co dělat se zahraniční politikou.“ A to byl polibek smrti! „NIKOLIV, TO NEMÁ! Došlo k tomu, protože nenávidí naši svobodu a volnost! Slyšel jsem to říkat i George Bushe,“ že to říkají. (Smích.)

Daily Bell: OK. Je tu pár dalších otázek kolem trendů… některé náměty, bez nějakého zvláštního pořádku. Poskytněte nám prosím nějakou zpětnou vazbu ohledně trendů. Jinými slovy, uveďte je pro naše čtenáře v ekonomickém a sociopolitickém kontextu. Ten první, Západ – kam to směřujeme?

Gerald Celente: Západ zamířil k diktatuře. Už se to děje. Fúze státní a korporátní moci naplňuje definici toho, co se nazývá fašismus. Už jsem zmínil Zákon o zmocnění k obraně. Ještě před tím jsme tu už měli zrušení Ústavy za Bushe s jeho zákonem Patriot Act, který Obama znovu uvedl do praxe, podepsáním tohoto zákona jej ještě přitvrdil. Když říkám fúze moci státu a korporací, podívejte se na těch 16,1 bilionu dolarů, které Federální rezervy nalily do kšeftů po celém světě. Co se to stalo s tou věcí, co nazýváme kapitalismus? Tohle není žádný kapitalismus; to je fašismus! Čím více společností se hroutí,  tak ti největší, co to shora zmršili, o to více dupou po těch dole. Vidíte to po celém světě; a nazývají to úspornými opatřeními. A co to takhle nazvat zotročením?

Daily Bell: Evropská unie a euro…

Gerald Celente: To je to samé… Je to fašismus. Přišli s ohromným malým slůvkem – nazývají je Technokraty. A co takhle bankéři? Bankéři si zabrali Itálii. Bankéři zabrali Řecko. Možná jste mě už slyšeli, že to říkám, ale já to budu říkat a nadále v tomto tvrzení budu pokračovat.

Teď jsme tu zrovna měli období svátků, oslavy Ježíše Krista. Je to více o návštěvách Walmartu nebo o vyražení dveří na Černý pátek, aby se sebralo ztracené vůdcovství či o nákupu hromady krámů, které nepotřebujete, aby se daly pod umělý vánoční stromeček. Když jsme vzpomněli toho Prince míru, kdy došlo k jedinému okamžiku, kdy se uchýlil k násilí? Bylo to tehdy, když se chopil biče a vyhnal z chrámu směnárníky? Směnárníci převzali totiž chrámy – chrámy v Aténách, chrámy v Římě, chrámy v Berlíně i v Londýnské City. Zabrali celý Washington. Zabrali si každé hlavní město světa. Tak kam směřují? Je velice snadné spatřit kam to povede. Nazývá se to třídní boj.

Daily Bell: Čínský zázrak…

Gerald Celente: Čína dělá to samé co Evropa a co dělají Spojené státy. Kam se hne USA a Evropa, tak se hne Čína. Kam se hne Čína, se hne i Austrálie, Brazílie, Chile a další země produkující přírodní zdroje. Čína má 1,3 miliardy lidí a milion problémů. Už tam mají lidové rebelie – znečištěn… Když nemáte pro lidi práci. Jak si tak spousta lidí povídá o Čínském zázraku, tak jejich příjem na hlavu je asi takový jako v Iráku. Takže lidé tam nevydělají moc peněz. Je tam další obrovská propast mezi bohatými a chudými. Když máte 500 milionů, kterým se vede dobře, a miliardu, co opravdu dřou bídu, tak tu máte třídní boj a spoustu problémů s vládnutím.

Daily Bell: Spojené státy a dolar…

Gerald Celente: Na dolar se dočasně nahlíží jako na bezpečné útočiště. Podle mě je nahlížet na dolar jako na bezpečné útočiště jako vyskočit z Titanicu a hledat jako bezpečné útočiště Lusitanii. Není to dobrý nápad. Dlouhodobě, patřím k býkům zlata; mé úspory jsou primárně ve zlatě a trochu ve stříbře. A dělají to i všechny vlády – ať už je to čínská vláda nebo USA vláda, všechno, co od paniky v roce 08 dělají je tisk digitálních peněz, nemá to ani cenu toho papíru, na který to tisknou, aby udrželi v chodu tu Pyramidovou hru. A to je všechno, o čem to je – jedna velká Pyramidová hra.

Daily Bell: Nadcházející presidentské volby v USA…

Gerald Celente: No, jak to zatím je – a už jsme takovou předpověď před několika měsíci učinili – je to Obama. A pak je tu černý kůň, jak víte, je to Ron Paul. Podíváte-li se na Rona Paula a to, za čím jde, tak by pro něj měl hlasovat každý liberál, oni ale poukazují na věci, s nimiž nesouhlasí, a zdůrazňují je, takže je to samozřejmě velká otázka.

Daily Bell: Myslíte si, že Ron Paul může zvítězit?

Gerald Celente: Bylo by to velice těžké, zvláště kvůli médiím. Když čtete ta slova – a není to můj jazyk; je to jazyk tzv. renomovaného listu – New York Times. Nazývají ve svém úvodníku to, co říká: „Kecy!“ Kecy? Co jste zač? Tohle mi neříkejte! Já totiž jeho myšlenkám věřím, ať jsou si to kecy, já nevěřím tomu svinstvu od vás. Když slyšíte arogantního blba jako Newt Gingrich, jak říká, že žádný slušný Američan by nemohl podporovat zahraniční politiku Rona Paula – tak pojď za mnou, tlouštíku, a nazvi mě neslušným Američanem. Řekni mi to do očí – ukaž se mi, jaký si tvrďák. A pak tu máme nějakého chlapa, co vede Manchester Union, Joa McQuaida. Ten řekl, že jediní lidé, co podporují Rona Paula, jsou potrhlí vyvrhelové. Hej, McQuaide! Neříkej mi, potrhlý vyvrheli; já tvým svinským kecům nevěřím. Můžeš se s tím vyrovnat? To nás zavádí zpět na začátek našeho rozhovoru o tom, v co lidé ve svém politickém vyznání věří, a pak dávají každému, kdo nevěří ve stejnou víru, nadávky.

Daily Bell: Jsou média hlavního proudu kontrolována? Kým?

Gerald Celente: Korporacemi. Myslím, kdo vlastní ABC? Kdo vlastní NBC? Kdo vlastní CBS, CNN a FOX? A opět, fúze státní a korporátní moci se nazývá fašismus. Byl jsem v mainstreamových médiích téměř v každé show a jestli se podívali do zpravodajské části mých trendů, tak jsem tam oznámil, že už tam nepůjdu. Odmítl jsem na nový rok požadavky na interview. Nesnáším styk s těmito lidmi. Nevěřím tomu, čím jsou, a nechci poskytovat podporu tomu, co dělají, takže za nimi nebudu chodit. To se ovšem vracíme k vaší otázce o odvaze, nerad si lžu. Proč to nebudu dělat – abych si vydělal peníze? Nestojí mi to za to. Pokud chtějí přijít za mnou a udělat interview u mě, můžeme se začít bavit.

Daily Bell: Mohou za současný systém korporace a korporativismus?

Gerald Celente: Ne, jsou to všichni – odshora až dolů – od pachatelů korporátních tunelů až po podvodníčka se sociálními dávkami. Je to osůbka z byrokracie, co nedělá svou práci, nebo osobnost z korporace, co s tím systémem zkouší hrát svou hru. Je to o morálce a dokud nebude morálka obnovena – a to nejen v Americe; je to tak po celém světě, jsou lidé, co se strefují do Ameriky, ale těch zemí můžete jmenovat. Nejsou to všechny, ale je jich spousta. Takže je třeba se vrátit k morálce, a dokud se morálka nezmění, nezmění se nic.

Lidé se mě ptají, jak se to změní, a já se vždy vrátím k tomu úžasnému hinduistickému pořekadlu: „Když je student připraven, učitel se objeví.“ Každý, kdo se opravdu chce něčemu věnovat, a chce v tom být opravdu dobrý, ví, že potřebujete velkého učitele, a toho velkého učitele najdete, jen když jste oddaní. Proto věřím tomu, že vůdcovství se objeví, jakmile budou lidé připraveni, a podle mě lidé připraveni nejsou. Nejsou připraveni emociálně, spirituálně ani fyzicky. Takže dokud se lidé nezmění a nezískají zpět sebeúctu, důstojnost a odvahu, tak se nezmění nic.

Daily Bell: Vypadá to, že zrovna teď tu máme velice rozdělený národ – máte tu stát blahobytu na jedné straně a stát blahobytu na straně druhé. Jaké byste v těchto podmínkách navrhl změny?

Gerald Celente: Opět to přichází s jednotlivci. Když v sobě velikost najdou jednotlivci, když dosáhnout nejvyšších úrovní, jakých mohou, a budou neustále stoupat, tak nebudou tolerovat zneužívání, ať už ve vztazích jednotlivců, tak ve vztazích vlády. Zrovna teď to nemají ve své DNA! Když činíte velikost a vytváříte velikost, nepřijímáte od ostatních takovýto druh jednání, a to je čas, kdy se systém mění. Věřím ve 20% řešení. Když 20% lidí začne pracovat a zkoušet vylepšit své počínání na takovouto úroveň, všechno se změní.

Daily Bell: Existuje americké impérium?

Gerald Celente: To bývalo. Teď to s ním vypadá jako s dalšími upadajícími impérii – když bojuje v cizích konfliktech, jenž vám plundrují pokladnu. Např. Ronu Paulovi se vychechtali, když řekl, že nechce jiným zemím poskytnout pomoc. Řekl, jak byste mohli poskytovat pomoc jiným zemím, když jsme tady už zbankrotovaní? To dává jasný mysl. Oni se mu za to ale budou smát. A vy víte, kdo jsou ta média? Vzpomeňte na ty lidi, kdo bývali ve školním plátku na střední a na vysoké? Jen se podívejte na jejich kariérní dráhu. Je to střední a vysoká a ti z nich dosud ještě nevychodili.

To, z čeho se zvedá žaludek, je fakt, právě oni všem ostatním říkají, co mají dělat. A dalším řešením, se kterým neustále přicházím – a i Daily Bell dezinterpretoval, co jsem o tom řekl – je přímá demokracie. To se vrací k tomu: ‚Co o tom psal Kaddáfí,‘ – nikoliv, není to tak! To není o tom, o čem mluvil Kaddáfí, když psal o přímé demokracii. Přímá demokracie je to, co dělají ve Švýcarsku. Nechte lidi hlasovat. Nepotřebuji nějakého takového chlapa jako Obama, co vstoupí na scénu a řekne, že zaútočíme na Libyi – a pak spolu se svou manželkou, svými dětmi a svou tchyní nasedne do tryskáče a jde si udělat dovolenou v Riu. Nechte mi o tom hlasovat. Vy chcete, aby běžela válka proti drogám? Dobře. Já ne. Hlasujme o tom.

A pak slyším: NÓ – NEMOHLI BYCHOM MÍT VLÁDU DAVU! 51%! Vláda davu – tyranie. No, tak uvažte, co máte teď? Máte davové vládnutí. Vezměte si všechny Republikány a Demokraty, všech těch 535, co jich je, co říkají 312 milionům lidí, jak si mají zavazovat svoje tkaničky. A vy chcete mluvit o vládě davu?

Takže přímá demokracie je v tomto okamžiku naší evoluce jediná cesta ven. Buď se vyvineme nebo vytratíme. Zrovna teď jsme v režimu vytrácení. Podívejte se na oslavu Nového roku – uvřískaná paráda. Bloomberg s tričkem s americkou vlajkou na sobě a Lady Gaga. No, jak úžasné.

Daily Bell: Jak byste napravil americký finanční systém?

Gerald Celente: Stejně, jako jsem to doporučil každému. Vrací se to k tomu, co už jsem řekl před tím. Začíná to u jednotlivců. Nakupuj lokálně. Nejdříve musíš vylepšit sebe na individuální bázi a pak na národní úrovni. Začíná to na místní úrovni. Vrať výrobu zase domů – repatriace, repatriace, repatriace. To je jeden z vrcholných trendů pro nás na rok 2012. Vrať výrobu zpátky domů. Chcete, aby vám vaše věci dělali Číňané a Indonésané či Vietnamci tak, aby to nadnárodňáci vozili zpět k vám, a vy si to mohli kupovat za nízké ceny a v nízké kvalitě s tím, že ta nízká kvalita a nízká cena přichází každý den s platbou za pracovní pozici o nízké kvalitě? Pokračujte v tom nebo jděte zase do modelu, kdy jste vydělávali více peněz, a mohli jste žít pohodlným životem střední třídy, když jste si vyráběli výrobky ještě doma, kdy se počítala kvalita, nikoliv braková cena, když ještě záleželo na stylu.

Takže tohle je způsob, kterým to udělat. Začnete na místní úrovni. Nakupuji u místního řezníka. Dělám, co můžu. I vy to můžete dělat na každé úrovni. Stavět na domácí úrovni. Vrací se to zpět k jednotlivci. Existuje webová stránka Google „derelict Detroit“ nebo „disintegrating Detroit“ a tam uvidíte obrázky Detroitu, je to z období rozkvětu a z doby, kdy jej stavěli. Když se podíváte na tu architekturu, díváte se na kvalitu. A co máte teď? Velké krabicové krámy, hnusné baráky. Myslíte, že chodit do takových velkých krabicových krámů má veškerou tu eleganci procházky v krámečcích se samotným majitelem, když vyrazíte nakoupit. Elegance a ladnost, kvalita a styl. Alle romana et alla antica, říkávalo se během renesance, ve stylu Římanů a dávných věků, aby se tak popsala kvalita jejich práce. Nepotřebuji, aby mi nějaký trouba povídal, že je to jen cena braku, který je na dně, co se počítá. Nejsem konzument braku. Když míříš nad dno, tak tam skončíš – na dně toho sudu. Budeš tam mít i ty závisláky na prachách – jediné, na čem jim záleží, jsou prachy a ta cena na dně. Podívejte se, jak stáhli dolů ke dnu nejen zemi, ale i celý svět.

Daily Bell: Existují mezi nimi i takoví, co protlačují Nový světový řád – New World Order? Co si o tom myslíte?

Gerald Celente: To není nový světový řád; je to bankéřský řád. Jak už jsem řekl, nový světový řád není o ničem víc než o směnárnících. A to oni na to připlácli i jiné nálepky – ale jsou to jen ti penězoměnci, kapišto? Je to o prachách – a vždy to bylo o prachách. Hej, Obamo, kde jsi teď, když se Súdán láme na kousky? Není tam dost ropy? Ne dost slaďoučkého petroleje?

Daily Bell: A co Federální rezervy? Měl by se na nich udělat audit?

Gerald Celente: Je třeba je rozpustit. Byl to pro tuto zemi největší problém už od jejich založení v roce 1913. Drž si směnárníky v dostupu od vedení země. Oni nic jiného nejsou. Víte, jak si měnili jména, přešli od penězoměnců k bankéřům – promiňte, zapomněl jsem na jeden mezikrok – z penězoměnců k lichvářům a pak bankéřům. Jsou to jen penězoměnci a lichváři. Zbavme se jich.

Daly Bell: Jaký je váš postoj k nadekretovaným měnám?

Gerald Celente: Když ten papír v nich přeměníš zpět na něco, bude to mít jen malou cenu, ale určitě větší než vaše bankovky.

Daily Bell: Byla by neomezená nadekretovaná měna ve správě státu lepší než to, co tu máme teď?

Gerald Celente: Ne. Myslím, že jako součást každé měny bychom měli mít zlato. I Zoellick ze Světové banky řekl, že součástí jakékoliv měny by mělo být i zlato. Problémem prý je hospodářské zvolnění. Neexistuje nic takového jako neustálý růst. Jen závisláci na penězích a nemocní lidé myslí na nepřetržitý růst. Je zima; rostou v zimě plodiny? Potřebujete se občas stáhnout, zvolnit, reorganizovat. Takhle se to vymyká kontrole a oni to neustále krmí těmi steroidy. A já nevyjadřuji nesouhlas s jeho tvrzením. V tohle on věří, tak proč ne. Neznám jeho stanovisko tak úplně dobře, abych k tomu mohl něco zasvěceného říci – chci ale říci zcela jasně.

Podle mě, a mluvím jen za sebe, si myslím, že zlato by mělo být součástí jakékoliv měny. Zlato je tu pořád už od časů hieroglyfů a je to v něm; je v něm cosi vyššího než monetární systém, do něhož se zlato hodí. Když přijdou tři mudrci, přijdou se zlatem, kadidlem a myrhou; nepřijdou s vepřovým pupkem a zelenými bankovkami. Je v něm něco víc a proto je v tom pořád. Když to bylo dost dobré pro Krista, mělo by to být dost dobré i pro nás.

Daily Bell: Jaký je váš postoj k Rakouské ekonomické škole?

Gerald Celente: A zase je to jeden z těch konceptů, kde nic je vším, a některé části toho jsou úžasné. Je to stejné jako s náboženstvím. Jsou v něm součásti, které berete a další části, které ne. Mimochodem, já nejsem libertarián. Já chci i regulace. Potřebujete regulace, protože jinak by tu nebyla žádná minimální mzda. Lidem by se neplatilo nic. Banky by nás olupovaly ještě více než teď. Takže určité jsem pro, ale není to černobílé.

Daily Bell: Existuje něco na způsob nezákonné kabaly, co vede USA? Jinými slovy, platí zákony jen pro některé, a nikoliv pro jiné?

Gerald Celente: Slovo justice se špatně vyslovuje. Je to místo JUSTICE – J-U-S-T – U-S. (Česky: JEN MY.) Pro ty hochy v bílých střevících, jak jim já říkám, žádná justice neexistuje. Je to jako s tím chlapem Corzinem. ‚Nemůžu najít 1,2 miliardy dolarů?‘ Kdo s tím lupem utekl? Můžete ho vidět na těch slyšeních s ostatními poskoky, co mu kladou otázky. Viděli jste co má na plaketě před jménem? „Ctihodný Jon Corzine.“ Ctihodný, doprdele!

Daily Bell: Také se vás zeptáme, co si myslíte o Jonu Corzine z  Goldman Sachs. Řekněte nám, co se dělo při bankrotu MF Global. A co při tom vaše finance?

Gerald Celente: To, co se děje, je příznačné. Všechno, co jsem udělal – a máte k tomu všechny ty trolly, co píší ty pitomé kecy… – koupil jsem mnoha různými způsoby zlato. Jedním z těch způsobů je to – když věřím, že ceny půjdou nahoru, tak v dubnu uzavřu kontrakt na dodávku zlata. Tak jsem v dubnu nakoupil zlato po $1443 za unci s dodáním v prosinci a uložil peníze na své konto s vytvořením konta na platbu při dodání. To je vše, co jsem udělal. Oni si přišli a vyloupili mi konto. Když to udělá kdokoliv jiný, je to spáchání kriminálního zločinu. Kdy už lidé dospějí? Stali se už otroky svých korporátních a politických pánů. Takže když se vrátíme zpět k tomu, co jste říkali o odvaze, podle mě je to o tom umřít se ctí. To je všechno, co máte.

Daily Bell: A co CFTC? Dělají svou práci při ochraně a stíhání? (Komise dozoru nad trhem s cennými papíry.)

Gerald Celente: No, kdo je šéfem CFTC, Gary Gensler? Kdo býval příkazníkem Jona ‚Dona‘ Corzineho, když byl Corzine hlavou gangu Goldman Sachs, než se stal senátorem za New Jersey. Došlo vám to?

Kdo je šéfem Obamova štábu? Bill Daley z té úžasné Daley mašinérie v Chicagu. A odkud on pochází? No, místopředseda Morgan Chase. Kdo byl Bushův ministr financí? No, Henry ‚Frankenstein‘ Paulson. A odkud byl on? Začal jako generální ředitel u Goldmana Sachse poté, co Jon ‚Don‘ Corzine odešel. To je ten chlap, co vytvořil TAARP (výkup krachujících bank USA) a přišel s linií ‚příliš velký, aby padl.‘ On? Ano, správně.

A kdo byl ten chlap, co za Clintona dělal střelmistra financí, co ve finančním průmyslu spustil proces deregulací a konečně zabil Glass-Steagallův zákon, který komerčním bankám bránil, aby se staly investičními? Investiční banky! Co je to za svazek balónových bublin. Kasino, co hraje hazard, a my to teď, když udělali špatné sázky, musíme za ně zaplatit. Nemohl by to být Robert Rubin, nebo snad jó, ten bývalý místopředseda Goldman Sachs? A kdo je ten chlap, co ho zrovna teď dosadili jako šéfa Evropské centrální banky, Mario Draghi? Odkud pochází on? Nevedl snad evropskou divizi Goldman Sachs? A teď ještě minutku počkejte … co je to teď v Itálii za chlapa, Mario ‚Tříkartový Monte‘? Nebyl snad mezinárodním poradcem pro Goldman Sachs?

Penězoměnci si zabírají chrám; nemusíte chodit moc daleko, abyste to viděli. Odehrává se to všem před očima a nikdo nevolá mizera, mizera. I Rothschildové by záviděli, kdyby viděli v akci gang Goldman Sachs, zločinné operace JP Morgan Chase, lumpy ze Citigroup, bandity z  Deutsche Bank a ten zbytek, co jsem vypustil.

Daily Bell: My věříme, že Internet zplodil něco na způsob „Internetové reformace“ a tohle paradigma už asi deset let kážeme. Jak se k tomu stavíte vy?

Gerald Celente: Jé, tomu věřím, určitě. Ale zase píšeme o tom v našich vrcholných trendech pro rok 2012, i o tom, jak se chystá ztráta této naší svobody, když fašistické státy přebírají moc a zneužívají k naší kontrole strachu a hysterie.

Daily Bell: Nějaké závěrečné myšlenky? Mohl byste nám dát pár dalších předpovědí na rok 2012?

Gerald Celente: Věřím, že si musíme dávat pozor, aby nepřišlo něco po linii ekonomického stanného práva. Evropský systém je v kolapsu. Finanční systém ve Spojených státech je zrovna tak chatrný, pokud ne ještě více, a myslím si, že nepřiznají, že to zavedli do finančního krachu, ale místo toho zneužijí nějaký geopolitický problém, aby lidi uvedli do stavu strachu a hysterie, přičemž vyhlásí bankovní prázdniny nebo znehodnocení měny nebo hyperinflaci měny a svedou to na někoho jiného. Zrovna teď se jako ten nejbližší obětní beránek jeví Irán.

Spojené státy a Evropská unie vyhlásily Iránu válku. Nazvěme to tím, čím to je. Znemožňují Iránu, aby prodával ropu. To je forma vedení války. Je to stejné, jako by někdo udělal repliku historie u 2. světové války, když se podíváme zpět, je to návrat situace, jakou Američané udělali Japoncům, když je odřízli od ropy. Teď Iránce odřezávají od prodeje ropy. Ropa představuje více než polovinu  jejich HDP. Jsou třetím největším dodavatelem ropy na světě. A senátoři USA v Senátu ve Washingtonu hlasovali sto ku nule za uvalení sankcí na Irán. Takže si myslím, že Irán bude dotlačen k bodu vzplanutí války, čehož se zneužije jako podkladu k vyhlášení stanného práva – ekonomického stanného práva. A samozřejmě, že teď, když to Obama 31. prosince podepsal jako zákon – šťastný Nový rok všem – Zákon o zmocnění k národní obraně použije ozbrojené síly na kterémkoliv místě, aby se postaraly o jakoukoliv formu nepřátelství!

Daily Bell: Děkujeme za vaši odvážnou práci a za to, že se ozýváte. Bylo nám potěšením.

Gerald Celente: Všechno nejlepší. Je tu naděje na nový rok, který naší civilizaci přinese osvícení, které bude daleko větší než to, co tu zatím máme.

 

Zdroj: http://thedailybell.com/3526/Staff-Report-Celente-Interview