Český poslanec varoval před prudkým „táním“ českých zlatých rezerv. Radim Fiala nepochybuje, že výprodej zlata hrozí nepříznivými důsledky pro národní ekonomiku a připravuje Česko o důležité nástroje stabilizace v případě finanční krize. Navíc tvrdí, že zvýšení zásob zlata je zásadní podmínkou pro upevnění národní suverenity. (Foto: Facebook)
Podle analytika společnosti Zlato Davida Maráška, během posledních 27 let od rozpadu federace se české zlaté rezervy snížily na 7,8 tun oproti 70 tunám v roce 1993. Jak uvádí ČTK s odkazem na World Gold Council, Česká republika je jednou ze dvou zemí, kde zlaté rezervy tvoří méně než jedno procento celkových devizových rezerv státu. Celkový seznam sledoványch zemí zahrnuje stovku států z největšími zásobami zlata.
Zveřejněné údaje nezůstaly bez povšimnutí českého poslance a místopředsedy hnutí SPD Radima Fialy. Podle něj takové razantní snížení zlatých rezerv zcela určitě vede ke zvýšení závislosti na zahraničních měnách, a sice na americkém dolaru a euru. Tvrdí rovněž, že pokud si chceme vrátit státní suverenitu a upevnit svou státnost, musíme nakupovat zlaté zásoby. Jako pozitivní vzor český politik uvádí státy Visegrádské čtyřky, a sice Polsko a Maďarsko. Centrální banka Polska během posledních dvou let nakoupila přes 125 tun zlata, Maďarsko doplnilo své rezervy o 31,5 tun. Radim Fiala zmínil i Slovensko, kde zlaté zásoby v současné době tvoří kolem 22 procent celkových devizových rezerv.
„To je neskutečné. Česko má v rezervách necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získalo po zániku Československa v lednu 1993,“ netají své rozhořčení místopředseda SPD.
Radim Fiala zdůraznil, že jenom během posledních pěti let Česká republika prodala tři tuny zlata. Naprosto opačnou strategii má řada sousedních států. Kromě již zmíněného Polska, Maďarska či Slovenska mají hojné zásoby zlata také Rakousko a Německo. Nejsou na tom špatně ani USA a Rusko, které v průběhu posledního desetiletí dokázalo zčtyřnásobit své zlaté rezervy.