Pokud to Německo neudělá, tak možná Polsko? Tato myšlenková zkratka vyplývá z prohlášení přičítaného její excelenci, paní Georgette Mosbacherové – velvyslankyně USA ve Varšavě, píše se na polském webu Obserwator Polityczny. (Foto: Wikimedia)

„Pokud chce Německo snížit jaderný potenciál a oslabit NATO, pak by Polsko – které poctivě plní své závazky, a chápe rizika a leží na východním křídle NATO – mohlo tento potenciál uskladnit doma", prohlásila paní velvyslankyně.

Toto prohlášení je fascinující a jelikož je známo, že velvyslankyně polštinu moc dobře nezná, je téměř jisté, že byl text přeložen nebo napsán odborníky z prostředí velvyslanectví a veřejně zveřejněn na kanálu sociálních médií. A to znamená, že toto prohlášení má nesmírně významný symptomatický význam a mělo by se číst v širším kontextu americké politiky  v Evropě.

Pozadí je výsledkem německé vnitřní politické diskuse o účasti na americkém programu jaderných zbraní. Německo má bohatou diskusi o nákupu nových letadel z USA, které budou moci být nosiči amerických bomb uložených v Německu. Věc je politicky obtížná v dobách pandemie, dokonce i v bohatém Německu vyvolalo diskusi. Obecně jde o to, že Německo by mělo koupit v USA desítky vynikajících letadel F-18, to je hlavní zájem.

Je zřejmé, že pokud Německo nechce americké jaderné zbraně, nebude kupovat letadla – to bude mít následky. Může nastat  rozhodnutí o rozmístění jaderných hlavic na východním křídle. S šokujícími politickými důsledky a velmi vážnými vojenskými účinky. Zde je však velmi daleko od záměrů, přes rozhodnutí, která mají být provedena. Budeme tyto aspekty analyzovat a ukážeme, co je v nich zahrnuto, ale máme na mysli, že toto tvrzení se týká podpory Německa v nákupu amerických letadel.

Obecně platí, že doktrína NATO týkající se jaderných zbraní je popsána zde. Samotné „sdílení jaderných zbraní NATO“ má za cíl přimět země NATO, aby se zapojily do jaderných problémů, aniž byste museli vlastnit jaderné hlavice, při zachování infrastruktury, která umožňuje ukládání v USA. Jak to bude fungovat v praxi, není známo, ale neměli bychom očekávat povolení Američanů používat jejich zbraně – dokonce i na vlastním území (což je relativně obranný způsob, jak tyto zbraně používat).

Jaderné zbraně jsou vážnou záležitostí, dokonce i s taktickými hlavicemi. Skutečnost, že se jedná o bomby – to je nejjednodušší způsob použití této zbraně a také nejpolitičtější. Protože letadlo vzlétající s bombou může také přistát s bombou. Kromě toho není známo, co vyhodí, dokud nevybuchne. Proto, jako politický „strašák“  s nadvládou ve vzduchu nad územím svých členů – má smysl. Je však třeba si uvědomit, že tato zbraň bude použita na území NATO k odpuzování nepřátelských sil. Abyste se dostali nad nepřátelské území, musíte letět tam a zpět, ale užitečnější jsou manévrovací a balistické střely. Mají však tu nevýhodu, že se nemohou vrátit zpět – mohou být zničeny za letu (protože mají takovou možnost), zde můžete vidět obrovskou výhodu letadla, i když je to nesmírně komplikovaná záležitost.

Problém je však v tom, že nepřítel nebude čekat na to, abychom vytáhli hlavice ze sil, transportovali je na přistávací dráhy nebo na letištní plochy, připojili jaderné zbraně k letadlům, poté je sundali a zase zpět. Takhle to nefunguje. Základem války vedené stranami s jadernými zbraněmi je paralyzující překvapení, které bude mít větší politický dopad, než skutečné zničení. Jde o to vyvolat paniku a ochotu učinit ústupky na druhé straně a současně je přesvědčit – formou překvapivého útoku, s tím, že to ještě není vše, co si můžeme dovolit, že to je vlastně varování, a zároveň ztráty ještě nejsou konečné.

Obratná propaganda se působením center politického vlivu, protiválečného i s potřebou diskuse se spojenci, způsobuje, že jedna ze stran konfliktu je na začátku vždy v horším postavení.

Zdroj: pz.cz,  obserwatorpolityczny.pl