Najednou všichni mluví o Grónsku. Za normálních okolností je Grónsko místem, které zbytek světa většinou ignoruje, ale Donald Trump to s jeho získáním zjevně myslí velmi vážně. Jak by to ale mělo vypadat? (Foto: Flickr)

Pokud by se Grónsko stalo 51. státem, mělo by tolik amerických senátorů jako stát Kalifornie. To by mohlo mít velmi vážné důsledky pro poměr sil v Kongresu.  A jak by Grónsko hlasovalo v amerických prezidentských volbách? Uvažoval o tom vůbec někdo? Grónsko by se samozřejmě mohlo stát dalším územím USA, ale proč by se občané Grónska chtěli stát dalším Portorikem? To rozhodně nezní příliš lákavě. 

A proč z toho vůbec Trump dělá takovou vědu?  V Grónsku žije přibližně 56 000 lidí a 80 % jeho území pokrývá led.

Proč ji tedy Trump tak moc chce?

Pravda je samozřejmě taková, že vše se odvíjí od přírodních zdrojů.

Zejména Grónsko má spoustu a spoustu ropy.

Podle Wikipedie má Grónsko „jedny z největších zbývajících zásob ropy na světě“ …

USA spotřebují v průměru přibližně 20 milionů barelů ropy denně.

110 miliard barelů je tedy pořádné množství ropy.

A také se ukazuje, že Číňané mají velký zájem o prvky vzácných zemin, které jsou pohřbeny pod hlínou v Grónsku. V jedné konkrétní oblasti Grónska se totiž „nachází jedno z největších nerozvinutých nalezišť prvků vzácných zemin na světě mimo Čínu“…

Bývalá velvyslankyně USA v Dánsku: Grónsko jako součást Severní Ameriky

Kvanefjeld je domovem jednoho z největších nerozvinutých světových nalezišť prvků vzácných zemin mimo Čínu. Sedmnáct prvků, včetně skandia a yttria, je zde ukryto hluboko pod zemí. Používají se ve všem od mobilních telefonů a větrných turbín až po elektromobily. Podle zastánců těžby by jejich využití bylo pro Grónsko velkým finančním přínosem.
Australská společnost Greenland Minerals Limited (GML), která důl staví, uvedla,

že země získá ročně 240 milionů dolarů (201 milionů eur) na daních a licenčních poplatcích během plánované 37leté životnosti dolu. Největším akcionářem GML je Shenghe Resources Holding, čínská společnost zpracovávající vzácné zeminy.

Odhaduje se, že v Grónsku se nachází více než 38 milionů tun ložisek vzácných zemin.

Kdo tedy nakonec bude z těchto ložisek těžit?

Budou to Spojené státy, nebo Čína?

Ke všemu se v Grónsku již nachází mimořádně důležitá americká vojenská základna …

Letecká základna Thule, která je již nyní důležitým vojenským zařízením USA, poskytuje radar včasného varování a monitoruje potenciální raketové hrozby. Sídlí zde přibližně 600 pracovníků a hraje klíčovou roli v síti protiraketové obrany USA, která pokrývá hrozby na celé severní polokouli. Jeho strategická poloha umožňuje bezkonkurenční monitorovací schopnosti, což posiluje americkou obrannou pozici v Arktidě. Rozšíření této přítomnosti by posílilo americkou arktickou strategii proti soupeřům, jako jsou Rusko a Čína, a zajistilo by bezkonkurenční vliv v rychle se vyvíjející arktické oblasti.

Pokud bychom o tuto základnu přišli, znamenalo by to pro Spojené státy obrovskou strategickou ránu.

Po zvážení všech proměnných se Trump rozhodl, že je čas, abychom Grónsko ovládli.

Ve skutečnosti vyhrožuje Dánsku velmi bolestivými cly, pokud se pokusí postavit do cesty…

Grónsko reaguje na výzvu Trumpa ohledně převzetí ostrova

Nově zvolený americký prezident Donald Trump pohrozil Dánsku „velmi vysokými“ cly, pokud se bude bránit jeho snaze převzít kontrolu nad Grónskem, autonomním dánským územím.

A v úterý, Trump skutečně odmítl vyloučit použití vojenské síly k převzetí kontroly nad Grónskem…

Zvolený prezident Donald Trump v úterý nevyloučil použití vojenského nebo ekonomického nátlaku k prosazení svého cíle dostat Grónsko i Panamský průplav pod kontrolu USA, protože jeho syn Donald Trump mladší je v Grónsku v rámci Trumpovy snahy získat autonomní území Dánska.

„Nemohu vás ujistit, mluvíte o Panamě a Grónsku,“ řekl Trump novinářům během tiskové konference ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě. „Ne, nemohu vás ujistit ani o jednom z těchto dvou. Ale mohu říci toto – potřebujeme je kvůli ekonomické bezpečnosti.“

Vojenská invaze do Grónska je samozřejmě něco, co by mělo být zcela mimo hru.

Zbytek světa by byl naprosto zděšen, kdybychom Grónsko napadli a násilím z něj udělali součást Spojených států.

Pokud má Grónsko přejít pod kontrolu USA, musí se tak stát diplomatickou cestou.  Možná, že návštěva Donalda Trumpa mladšího na ostrově je začátkem tohoto procesu…

Donald Trump mladší, syn zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, přijel v úterý do Grónska s konzervativním aktivistou Charliem Kirkem v rámci snahy o odkoupení tohoto dánského území.

„Don Jr. a moji zástupci přistáli v Grónsku,“ napsal zvolený prezident na sociální síti Truth.

„Přijetí bylo skvělé. Oni i svobodný svět potřebují bezpečí, ochranu, sílu a MÍR!
„Tohle je dohoda, která se musí uskutečnit. MAGA. UDĚLEJME GRÓNSKO OPĚT VELKÝM!“

Trump to se získáním Grónska a Panamského průplavu myslí vážně

Nakonec bude záležet na obyvatelích Grónska, aby rozhodli o své budoucnosti.

Jedná se o zemi, která byla velmi dlouho pod nadvládou Dánska, ale nyní by se zde mohlo brzy konat referendum o nezávislosti…

Grónsko, největší ostrov na světě, bylo dánskou kolonií až do roku 1953, kdy se stalo nedílnou součástí Dánského království. V roce 1979 získalo domovské právo a v roce 2009 samosprávu, která mu poskytla kontrolu nad domácími záležitostmi, zatímco Kodaň si ponechala pravomoc nad obranou a zahraniční politikou. Zásadní je, že dohoda z roku 2009 poskytuje Grónsku právo vyhlásit nezávislost prostřednictvím referenda.

Pokud se Grónsko vysloví pro nezávislost, zdá se nepravděpodobné, že by mělo zájem se jí vzdát jen proto, aby se stalo dalším územím USA.

Grónský premiér Múte Bourup Egede trvá na tom, že jeho země „nikdy nebude na prodej“ …

NASA objevila podzemní „město“ ukryté 100 stop pod ledovým povrchem

„Grónsko je naše,“ řekl také Egede. „Nejsme na prodej a nikdy na prodej nebudeme. Nesmíme prohrát náš dlouhý boj za svobodu.“

Egede skutečně reagoval na Trumpovo tvrzení, že Spojené státy musí Grónsko získat „pro účely národní bezpečnosti a svobody na celém světě“.

Domnívám se tedy, že se jedná o dohodu, kterou by Trump uzavíral mimořádně obtížně.

Samozřejmě to není poprvé, co se Spojené státy zajímají o získání Grónska…

Není to poprvé, co Spojené státy projevily zájem o získání ostrova. Za prezidenta Andrewa Johnsona v roce 1867 si americké ministerstvo zahraničí všimlo, že zdroje a poloha Grónska jsou ideální pro jeho získání, ale nevyvinulo žádné formální úsilí.

Téměř o sto let později nabídl prezident Harry S. Truman v roce 1946 Dánsku za Grónsko 100 milionů dolarů poté, co uznal jeho strategickou hodnotu po druhé světové válce. Truman rovněž zvažoval výměnu části Aljašky za Grónsko, k dohodě však nikdy nedošlo.

Bezpochyby si myslím, že Grónsko by chtělo mít velmi silné vazby na Spojené státy.

Ale nepočítal bych s tím, že se Grónsko v dohledné době stane součástí USA.

Netřeba dodávat, že Trump bude mít tolik jiných problémů, na které se bude muset soustředit, jakmile se stane prezidentem, že status Grónska se pravděpodobně rychle stane vedlejší myšlenkou.

Rok 2025 bude pro náš národ i pro celý svět tak důležitý a rozhodnutí, která Trump v následujících měsících učiní, budou mít pro nás všechny obrovské důsledky.

* * *

Zdroj: themostimportantnews.com