Donald Trump to „stoprocentně myslí vážně“, že chce získat Grónsko a Panamský průplav jako území USA, tvrdí zdroje blízké zvolenému prezidentovi – a dodávají, že se Grónskem zabýval už ve svém prvním funkčním období. (Foto: Flickr / ilustrační)
O víkendu 78letý Trump veřejně vyslovil myšlenku „vlastnictví a kontroly Grónska ze strany USA“ a převzetí Panamského průplavu zpět kvůli jeho „směšným poplatkům“ pro americké lodě.
Trump také již několik týdnů mluví o Kanadě jako o perspektivním „státu“ s premiérem Justinem Trudeauem jako jeho „guvernérem“, ačkoli podle zdrojů jde pouze o výsměch.
Nežertuje však, pokud jde o Grónsko a průplav jako součást jeho strategie „Amerika především“, kterou chce čelit Číně a Rusku, uvedly zdroje.
„Prezident to myslí stoprocentně vážně,“ potvrdil zdroj blízký Trumpovi.
Úředníci Bílého domu a ministerstva financí v Trumpově první vládě šli dokonce tak daleko, že podrobně studovali, jak vyjednat a financovat převzetí Grónska, největšího ostrova na světě, uvedly dva zdroje z Trumpova prvního funkčního období.
Praktický herní plán pro jednání o získání 56 000 převážně inuitských obyvatel poloautonomního Grónska byl vypracován během posledního roku Trumpova působení v úřadu, uvedly zdroje.
Tento krok přišel poté, co v roce 2019 dánští a grónští představitelé předložili a odmítli chaběji zpracovanou koncepci. Grónsko má vlastní vládu, ale je součástí Dánska.
Základní myšlenkou na konci Trumpova prvního funkčního období bylo – a pravděpodobně stále je – nejprve získat na svou stranu relativně chudé obyvatele Grónska, kteří by pak své rozhodnutí před předáním nechali ratifikovat v Kodani, uvedly zdroje.
Toto předání pravomocí by pravděpodobně proběhlo formou smlouvy o volném přidružení podobně jako vztahy USA s nominálně nezávislými tichomořskými ostrovními státy Palau, Marshallovým ostrovem a Mikronésií.
„To, co jsme se snažili najít na konci prvního Trumpova funkčního období, byla dohoda, která by byla výhodná pro všechny tři strany,“ uvedl bývalý úředník ministerstva financí Thomas Dans.
„Až do posledních dnů jsme v těchto věcech postupovali rychle. Doufali jsme, že se toho Bidenova administrativa chopí,“ řekl Dans. „Byli jsme připraveni něco udělat.“
Dans, který má s Grónskem rodinnou historii sahající až k nasazení jeho dědečka během druhé světové války, řekl: „To, co chybělo při prvních [úvahách o získání Grónska v roce 2019], bylo skutečné pochopení právě postavení Gróňanů v rámci Dánského království.
„V dánském zákoně o grónské samosprávě z roku 2009 jim již bylo přiznáno právo na sebeurčení a vymezena cesta k nezávislosti,“ řekl Dans, což znamená, že obyvatelé mají klíč k jakékoli změně statusu.
„Je to téměř jako starý indentický závazek, kdy Gróňané zůstávají závislí na ekonomické dotaci, kterou jim posílá Dánsko, a v podstatě si musí cestu k nové budoucnosti prošlapat sami. Jsou bohatí na aktiva a chudí na hotovost – jakoby zamrzlí na místě,“ řekl Dans.
Zdroj: nypost.com