Není žádným tajemstvím, že na Ukrajině dojde k eskalaci, než se podaří uzavřít případnou dohodu o příměří. (Foto: Flickr)
Bidenova administrativa se před nástupem Trumpovy administrativy do úřadu snaží vytvořit páku Kyjeva na bojišti.
Tento víkend následovala Francie, která schválila použití francouzských raket dlouhého doletu Ukrajinou proti Rusku, konkrétně raket Scalp. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot prohlásil, že tento krok je v „logice sebeobrany“.
Nejvyšší francouzský diplomat pokračoval: „Budeme Ukrajinu podporovat tak intenzivně a tak dlouho, jak bude třeba. Proč? Protože je v sázce naše bezpečnost. Pokaždé, když ruská armáda postoupí o jeden kilometr čtvereční, přiblíží se hrozba o jeden kilometr čtvereční k Evropě.“
Interview BBC Laura Kuenssbergová položila Barrotovi otázku, zda to může znamenat i vyslání francouzských vojáků do války.
Odpověděl: „Nevylučujeme žádnou možnost.“
Významný francouzský deník Le Monde v pondělí navázal prohlášením, že vážné diskuse o nasazení západních jednotek do války se v posledních dnech zintenzivnily:
S tím, jak konflikt na Ukrajině vstupuje do nové fáze eskalace, byla oživena jednání o vyslání západních vojáků a soukromých obranných společností na Ukrajinu, dozvěděl se Le Monde z důvěryhodných zdrojů. Jedná se o citlivé rozhovory, z nichž většina je utajována – obnovené ve světle možného stažení americké podpory Kyjevu po nástupu Donalda Trumpa do úřadu 20. ledna 2025.
Británie opět stojí v čele naléhání na hlubší zapojení NATO do války, která hrozí každým okamžikem přerůst ve třetí světovou válku mezi jadernými mocnostmi. V jestřábích šlépějích Borise Johnsona se vydal Keir Starmer:
V posledních týdnech však byla obnovena díky návštěvě britského premiéra Keira Starmera ve Francii na oslavách 11. listopadu. „Mezi Spojeným královstvím a Francií probíhají diskuse o obranné spolupráci, zejména s cílem vytvořit v Evropě tvrdé jádro spojenců zaměřené na Ukrajinu a širší evropskou bezpečnost,“ svěřil se britský vojenský zdroj listu Le Monde.
Výše uvedená slova Jeana-Noëla Barra o „nevyloučených možnostech“ byla zřejmě odrazem těchto pokračujících „citlivých“ rozhovorů.
Od jejich prvního použití minulý týden se objevily další zprávy o odpálení amerických raket ATACMS na ruském území:
Looks like Khalino airbase in Kursk, where Russia launches drones to attack Ukraine, just got a taste of ATACMS. The guy in the video seems pretty impressed! pic.twitter.com/ui8r0je74p
— Maria Avdeeva (@maria_avdv) November 25, 2024
Předseda vojenského výboru NATO, nizozemský admirál Rob Bauer,mezitím varoval podniky, aby se připravily na „válečný scénář“.
„Pokud se nám podaří zajistit, aby všechny klíčové služby a zboží mohly být dodány bez ohledu na to, co se stane, pak je to klíčová součást našeho odstrašení,“ řekl Bauer a dodal: “Vidíme to na rostoucím počtu sabotážních akcí a Evropa to viděla v případě dodávek energie.“
„Mysleli jsme si, že máme dohodu s Gazpromem, ale ve skutečnosti jsme měli dohodu s panem Putinem. A totéž platí pro infrastrukturu a zboží vlastněné Čínou. Ve skutečnosti jsme měli dohodu s (čínským prezidentem) Si (Ťin-pchingem).“
Bauer upozornil na závislost Západu na dodávkách z Číny, kde se vyrábí 60 % všech materiálů vzácných zemin a zpracovává 90 %. Uvedl, že z Číny pocházejí také chemické složky pro sedativa, antibiotika, protizánětlivé léky a léky na nízký krevní tlak.
Reuters
„Jsme naivní, pokud si myslíme, že komunistická strana tuto moc nikdy nevyužije. Vedoucí představitelé podniků v Evropě a Americe si musí uvědomit, že obchodní rozhodnutí, která činí, mají strategické důsledky pro bezpečnost jejich země,“ pokračoval Bauer. „Podniky musí být připraveny na válečný scénář a podle toho upravit své výrobní a distribuční linky. Protože zatímco bitvy možná vyhrává armáda, války vyhrávají ekonomiky.“
Reuters
Je zarážející, že o nebezpečné perspektivě nasazení západních bot na zemi se skutečně uvažuje i v době, kdy Rusko předvedlo ničivou sílu a dlouhý dosah svého nového arzenálu hypersonických raket středního doletu.
V případě doufejme nepravděpodobného scénáře, že by vedoucí představitelé NATO stiskli spoušť, by to bylo pravděpodobně ještě před Trumpovým nástupem do úřadu. Ten slíbil, že téměř tříletý konflikt rychle ukončí a dosáhne míru. To zvedlo jestřáby do vzduchu, kteří se obávají, že tím donutí Ukrajinu k odstoupení území, zejména na východě a jihu.
Zdroj: lemonde.fr, reuters.com