Společnost Burberry spálila za jeden rok oblečení za 36 500 000 dolarů (860 milionů korun českých, pozn. red.). (Foto: Flickr)

Ne proto, že by je nemohli prodat. Protože nechtěli, abyste je měli VY. Znepokojivá pravda o nejšpinavějším tajemství luxusu.

V roce 2018 se ve výroční zprávě společnosti Burberry objevila šokující věta. Většina lidí ji přehlédla. Ve finančních výkazech se však skrývalo něco znepokojivého:

Elektrošoky, kovová tyč do páteře, stáhnutí kůže a to vše zaživa. Výroba kabelky Louis Vuitton

Systematické ničení 28,6 milionu liber (36,5 milionu dolarů) dokonale kvalitního zboží.

A to byl jen začátek…

Během pěti let zničila společnost Burberry výrobky v hodnotě 90 milionů liber (118 milionů dolarů):

  • Neposkvrněné kabáty: Spálené
  • Nikdy nenošené šály: Spáleno
  • Zbrusu nové parfémy: Zničené

Ale tady je ta skutečně ohromující část. Nejde jen o to, že Burberry plýtvá. Je to promyšlená strategie používaná v celém luxusním průmyslu.

K likvidaci neprodaného zboží využívají specializované firmy na likvidaci odpadu… S přísnými bezpečnostními protokoly a dokumentací.

Rozsah je ohromující:

Richemont (mateřská společnost Cartier) zničil hodinky v hodnotě 563 milionů dolarů.

Další luxusní giganti pravidelně ničí přebytečné zásoby. Velké značky provádějí rutinní „čištění zásob“.

Proč by ale společnosti s miliardovými obraty takto pálily peníze? Odpověď odhaluje největší lež luxusního průmyslu:

Tyto značky neprodávají nedostatkové zboží. Vyrábějí ho.

A používají k tomu tři znepokojivé taktiky:

  1. Daňová mezera

Většina lidí to neví, ale:

V USA mohou společnosti žádat o vrácení 99 % dovozních daní zničením zboží, pokud na zničení dohlížejí celníci.

Vydělají tak více peněz spálením oblečení než prodejem se slevou…

  1. Prevence šedé ekonomiky

Většina luxusních značek raději výrobky zničí, než aby riskovala, že se dostanou na „šedý trh“ (neoprávněný přeprodej autentických výrobků).

Tento paralelní trh tvoří v některých regionech 20-30 % prodeje luxusního zboží.

Značky se ho děsí, protože:

  • nižší ceny poškozují jejich „prémiovou“ image
  • Neautorizovaní prodejci se vyhýbají jejich kontrole.
  • Dokazuje, že jejich uměle vytvořený nedostatek je… umělý.
Doslova šok. Kolik stojí výroba kabelky Dior za 65 tisíc korun?

Takže místo toho, abyste to riskovali? Všechno zničí. Protože kontrolovat nabídku znamená kontrolovat cenu.

  1. Iluze exkluzivity

Kdyby si luxusní zboží mohl dovolit každý, už by to nebyl luxus. Proto tyto značky uměle omezují nabídku.

Raději spálí miliony, než aby riskovaly, že se jejich výrobky stanou… dostupnými.

Skutečná cena? Něco, co luxusní značky možná neberou v úvahu:

  • Na jedno bavlněné tričko se spotřebuje 2700 litrů vody.
  • Při spalování syntetických materiálů se uvolňují toxické plyny
  • Tyto postupy významně přispívají k plýtvání v průmyslu

Něco se však změnilo. V roce 2018 odhalila tyto praktiky výroční zpráva společnosti Burberry.

Veřejnost byla pobouřena. Ale to opravdu zajímavé? Toto odhalení odhalilo obrovský posun v psychologii spotřebitelů.

Dnešní spotřebitelé nechtějí umělý nedostatek. Místo toho se hrnou za něčím úplně jiným.

Podívejte se na značky, které dělají věci jinak:

  • Patagonia: Přeprodává použité oblečení prostřednictvím služby „Worn Wear“.
  • Stella McCartney: vedoucí postavení v udržitelných postupech
  • Gucci: Investuje do snižování množství odpadu

Doba tajemství je pryč a i tyto značky se budou muset časem přizpůsobit.

Gucci prodává „speciální“ džíny za 32 tisíc korun českých. Někteří lidé nechápou