Nově zvolený prezident Donald Trump již poměrně rychle postupuje ve svém cíli rychle ukončit válku na Ukrajině. (Foto: Flickr / ilustrační)

V neděli vyšlo najevo, že předtím ve čtvrtek telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což byla první taková komunikace mezi nimi od doby, kdy Trump vyhrál volby.

Trump v hovoru s Putinem vyzval k okamžité deeskalaci. Deník Washington Post popisuje, že „během hovoru, který Trump uskutečnil ze svého letoviska na Floridě, doporučil ruskému prezidentovi, aby neeskaloval válku na Ukrajině, a připomněl mu značnou vojenskou přítomnost Washingtonu v Evropě, uvedla osoba obeznámená s hovorem, která stejně jako ostatní dotázaní pro tento článek hovořila pod podmínkou zachování anonymity, aby mohla hovořit o citlivé záležitosti“.

Více zdrojů uvedlo, že hovor se zaměřil na „cíl míru na evropském kontinentu“ a skončil pozitivně s plány na budoucí rozhovory o „brzkém řešení války na Ukrajině“.

WaPo dále uvedla, že Ukrajina byla informována o tom, že se hovor uskuteční, a nic nenamítala. Zelenského vláda však následně toto tvrzení odmítla.

„Zprávy o tom, že ukrajinská strana byla o údajné výzvě předem informována, jsou nepravdivé. Ukrajina následně nemohla výzvu schválit ani proti ní vystoupit,“ uvedl pro agenturu Reuters mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychij.

WaPo rovněž zdůraznil, že Trumpův přechodný tým se v tuto chvíli obává úniku informací:

Trumpovy první hovory se světovými lídry neprobíhají za podpory ministerstva zahraničí a amerických vládních tlumočníků. Trumpův přechodný tým dosud nepodepsal smlouvu s General Services Administration, což je standardní postup při přechodech prezidentů.

Trump a jeho asistenti mají po úniku přepisů prezidentských hovorů během jeho prvního funkčního období nedůvěru ke kariérním vládním úředníkům. „Prostě volají (Trumpovi) přímo,“ řekl jeden z lidí obeznámených s hovory.

V současné době se Zelenského vláda a někteří jestřábí představitelé v rámci NATO hluboce obávají, že budoucí Trumpův Bílý dům prosadí „špatnou dohodu“ – nebo takovou, která bude tlačit na Kyjev, aby se vzdal přibližně 20 % svého území. Jsou proti čemukoli, co by Kreml mohl považovat za „vítězství“ Ruska.

Jeden z navrhovaných plánů, kterému prý Trumpův tým věnuje největší pozornost, by znamenal časově neomezené „zmrazení“ frontových linií na východě, což by otevřelo cestu k okamžitému příměří a vynutilo by se pomocí evropských mírových sil podél 800 mil dlouhé demilitarizované zóny.

Mír by byl rovněž zajištěn tím, že by Ukrajina souhlasila s pozastavením svých snah o vstup do NATO na dvacet let . Tato nárazníková zóna by podle prvních zpráv založených na popisu Trumpových představitelů nezahrnovala žádné americké jednotky.

Součástí byla i krátká diskuse o území…

Bez ohledu na to, zda dojde k očekávanému příměří, které by ušetřilo nespočet životů, bude skutečnost, že Trump a Putin již jednají, vnímána jestřáby, kteří od počátku neuváženě prosazovali eskalaci, jen jako špatná věc. Ti samí váleční štváči dokonce odsoudili francouzského Macrona, když se na počátku války snažil o odklon prostřednictvím první série telefonátů s Putinem.

Zdroj: wp.com, reuters.com