BRUSEL – Většina zemí EU není schopna v případě krize zajistit přežití svých občanů alespoň na tři dny. (Foto: Flickr)

Nová Evropská komise nyní mimo jiné prosazuje větší osobní odpovědnost občanů. Každá domácnost by si měla vytvářet zásoby.

Připravte se na nejhorší scénáře – zvláštní poradce EU ještě ani nestačil toto doporučení předsedkyni Komise ve středu předložit, než se již naplnily.

Také v Bruselu vyvolaly otřesné záběry noční povodňové katastrofy ve španělské Valencii šok a soucit.

A tak Ursula von der Leyenová dojemnými slovy popsala bahnitý chaos s desítkami mrtvých, oznámila aktivaci satelitního systému pro koordinaci záchranných týmů a nabídla aktivaci mechanismu civilní ochrany.

Použití tohoto mechanismu působivě ilustrovalo úvodní prohlášení bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöho v jeho 165stránkové studii: EU je mnohem lépe vybavena pro řešení krizí, válek a katastrof než před pěti lety. Situace ohrožení se však stala ještě nebezpečnější.

V důsledku toho EU jednoduše „není dostatečně připravena“ na četné krize, shrnul Niinistö. Jeho inventura s velkým množstvím návrhů zahrnovala jak civilní, tak vojenské výzvy. Válka Ruska proti Ukrajině není jen největší jednotlivou hrozbou pro evropskou bezpečnost, prohlásila von der Leyenová.

V letošním roce také ruské výdaje na obranu poprvé překročily částku, kterou vydávají všechny členské státy EU dohromady. „Musíme zintenzivnit naši hru,“ řekla von der Leyenová.

EU ve skutečnosti v klíčových oblastech značně zaostává. Je pravda, že politika EU v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku je kvůli svým dalekosáhlým důsledkům pro členské státy i celý svět v centru špionáže a pokusů o ovlivňování třetích zemí.

EU však stále nemá vlastní zpravodajskou službu, která by ji před tím chránila a včas varovala před vznikajícími hrozbami. To je stále výhradně v kompetenci členských států.

Von der Leyenová se proto vyslovila pro posílení evropského zpravodajského centra a zintenzivnění toku informací z členských států. „Pokud nebudeme dostatečně včas informováni a nebudeme se moci připravit, zasáhne nás to všechny,“ varovala von der Leyenová.

Na to plynule navázala Niinistöova analýza. Zjistil, že mezi 27 státy EU existují velmi rozdílné modely a přístupy k přípravě na krize a katastrofy.

Současně však prohlásil: „Pokud jeden členský stát přestane být bezpečný, bude to pro nás všechny obtížné.“

Většina zemí EU není schopna v případě krize zajistit přežití svých občanů po dobu alespoň tří dnů. Vyzval k celospolečenskému a meziresortnímu přístupu a k tomu, aby občané převzali odpovědnost za to, že budou mít po ruce 72hodinové rezervy. Každá domácnost by měla být schopna být soběstačná alespoň tři dny.

Jedná se již o třetí zprávu, kterou se von der Leyenová snaží lemovat obsah svého druhého funkčního období: Po studii italského vědce a bývalého šéfa vlády Enrica Letty o budoucnosti jednotného evropského trhu, studii bývalého prezidenta ECB Maria Draghiho o evropské konkurenceschopnosti nyní následovala Niinistöova zpráva o odolnosti Evropy vůči krizím.

A stejně jako u dalších dvou klíčových témat i třetí expert vidí potřebu nejen drasticky zlepšit spolupráci mezi evropskými státy, ale také výrazně zvýšit požadavky na financování.

Doporučil, aby jen na naléhavě potřebné rozšíření evropských obranných schopností byla vyčleněna více než pětina rozpočtu EU.

Von der Leyenová poukázala na to, že Niinistöho základní požadavky byly již zahrnuty do přehledů úkolů budoucích členů Evropské komise. Jednání o novém víceletém rozpočtu však začnou až příští rok.

Zdroj: rp-online.de