Česká republika, jeden z nejbližších spojenců Ukrajiny, nechala ropné rafinerie vydělat více než miliardu eur na nadměrných ziscích díky zvýhodněným nákupům ruských pohonných hmot, přestože alternativy jsou již dávno k dispozici, ukazuje nový výzkum, do kterého nahlédl server POLITICO. (Foto: Flickr)
Závěry vyplývají ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnili analytici Centra pro studium demokracie a Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší. Zjistili, že „Česká republika utratila za ruskou ropu a plyn více než 7 miliard eur, což je více než pětinásobek 1,29 miliardy eur, které poskytla na pomoc Ukrajině“.
Z této dohody bohatě profitovala zejména jedna společnost, polská firma Orlen Unipetrol. Výzkumníci zjistili, že její možnost nadále nakupovat ruské palivo – které bylo v roce 2023 v průměru o 21 % levnější než alternativní ázerbájdžánská ropa – jí umožnila dosahovat velkých příjmů, které stát zase dostává na daních.
„Tato strategie přispěla k přebytku zisku ve výši přibližně 1,2 miliardy eur,“ píší.
Situace je možná díky tomu, že Evropská unie udělila České republice výjimku ze zákazu prodeje ruské ropy poté, co Moskva napadla Ukrajinu. Cílem této výjimky bylo poskytnout vnitrozemským zemím ve střední Evropě, jako je Maďarsko, Slovensko a Česká republika, dodatečný čas na nalezení nových palivových tras.
Dva think-tanky však tvrdí, že závislost České republiky na ruské ropě ve skutečnosti vzrostla v roce 2023 na přibližně 60 %, a to navzdory záměrům vlády postupně ukončit nákupy z Moskvy. Od té doby sice toto číslo kleslo na úroveň 50 procent před invazí na začátku letošního roku, ale zpráva tvrdí, že trh má více než dostatečnou volnou kapacitu, aby Praha mohla svou závislost na Rusku zcela ukončit.
„Česko by si mohlo zajistit normální dodávky neruské ropy využitím volné kapacity ropovodu Trans-Alpine přivádějícího ropu z italského přístavu Terst, ropovodu Adria napojeného na Družbu na Slovensku a zvýšením dovozu rafinovaných produktů a stahováním zásob ropy,“ uvedl Martin Vladimirov, ředitel pro energetiku a klima Centra pro studium demokracie.
Podle Vladimirova má Česká republika již nyní zdravé zásoby ropy a mohla by stabilně přejít od moskevského exportu.
Ukrajinský zmocněnec pro sankce Vladyslav Vlasjuk v pondělí v reakci na tuto zprávu pro server POLITICO uvedl, že je „zklamáním vidět spřátelené státy“, které stále obcházejí přímé odmítnutí ruské energetiky.
„Výjimky, které EU poskytla některým svým členským státům, neměly [zvýšit] závislost [na] ruské ropě, ale spíše najít alternativní cesty pro pohonné hmoty,“ řekl. „Zmařily tyto výjimky svůj účel?“ ptá se.
České ministerstvo průmyslu a obchodu na svou obranu zdůraznilo, že země je odhodlána „ukončit naši závislost na ruských fosilních palivech tak rychle, jak je to technicky možné“. Ministerstvo poznamenalo, že pracuje na zvýšení kapacity ropovodu, který jej spojuje s Německem, Rakouskem a Itálií, a usiluje o úplný odklon od ruské ropy do příštího roku.
A ukázalo prstem na Orlen s tím, že česká vláda nemůže kontrolovat jeho rozhodnutí.
„Je důležité si uvědomit, že ruskou ropu dováží soukromá společnost Orlen Unipetrol,“ uvedlo ministerstvo pro POLITICO. „Vláda nemá přímou kontrolu nad rozhodnutími soukromého podniku.“
Mluvčí společnosti Orlen Unipetrol sdělil serveru POLITICO, že společnost „dodržuje všechny platné domácí a mezinárodní zákony a předpisy“ a že působí na základě výjimky ze sankcí udělené EU.
„Společnost ORLEN podnikla řadu kroků k tomu, aby její české rafinérie byly nezávislé na surovinách z východu,“ uvedla společnost v prohlášení. „ORLEN se připravuje na úplný přechod na neruské druhy ropy; v současné době 90 % ropy zpracovávané v rafineriích skupiny ORLEN pochází ze zemí mimo Rusko.“
Výjimka ze sankcí je již dlouho zdrojem kontroverzí, protože ji Maďarsko využívá k drastickému zvýšení – namísto snížení – dovozu ruské ropy. Moskvě nakloněná vláda premiéra Viktora Orbána se dokonce otevřeně snažila uzavřít s Kremlem nové energetické dohody a poskytnout mu finanční prostředky na financování ruské smrti a ničení v sousedství Ukrajiny.
Praha je naopak jedním z nejbližších spojenců Kyjeva, dodává vojenskou techniku a humanitární podporu a zároveň získává prostředky na tolik potřebnou munici.
Analýza tvrdí, že důvodem pokračujícího dovozu je skutečnost, že ruská ropa z ropovodů se prodává za nižší ceny než alternativy, například ropa dovážená z Ázerbájdžánu. To znamená, že ji lze rafinovat a prodávat dále jako benzín, naftu a letecké palivo s větším ziskem.
Luke Wickenden, analytik Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší se sídlem v Helsinkách, uvedl, že „tato výjimka, udělená Česku, Slovensku a Maďarsku, byla zamýšlena jako dočasné opatření, přesto ji Orlen nadále využívá k tomu, aby každý měsíc odváděl do Kremlu zhruba 50 milionů eur z daní z ropy.“
„Znovu a znovu vidíme, že výjimky ze sankcí EU jsou využívány ke zvýšení dovozu ruských fosilních paliv, aby se zvýšily zisky společností,“ dodal.
Zdroj: politico.eu