WASHINGTON – Satelitní snímky ukázaly, že nejnovější čínská útočná ponorka s jaderným pohonem se potopila podél mola během výstavby, uvedl ve čtvrtek vysoký představitel americké obrany. (Foto: X)
Potopení první čínské ponorky třídy Zhou představuje pro Peking komplikaci při pokračujícím budování největšího námořnictva na světě. Peking je stále asertivnější při prosazování svých nároků na prakticky celé Jihočínské moře, které je klíčové pro mezinárodní obchod.
Čína mezitím čelí dlouhodobým územním sporům, které se týkají dalších zemí v regionu, včetně Bruneje, Malajsie, Filipín, Tchaj-wanu a Vietnamu. Spojené státy se snaží posílit vazby se svými spojenci v regionu a pravidelně proplouvají těmito vodami v rámci operací, o nichž tvrdí, že zachovávají svobodu plavby pro tamní plavidla, což Peking rozčiluje.
Ponorka se pravděpodobně potopila mezi květnem a červnem, kdy satelitní snímky ukázaly jeřáby, které by byly nutné k jejímu vyzdvižení ze dna řeky, uvedl úředník, který hovořil pod podmínkou anonymity, aby mohl poskytnout podrobnosti o ztrátě ponorky.
Čína buduje svou námořní flotilu závratným tempem a USA považují vzestup Číny za jednu ze svých hlavních bezpečnostních obav do budoucna.
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu ve čtvrtek uvedlo, že „není obeznámeno se situací“ a nemá informace, které by mohlo poskytnout.
Americký úředník uvedl, že „není překvapivé“, že by to čínské námořnictvo tajilo. Současný stav ponorky není znám.
Satelitní snímky společnosti Planet Labs PBC analyzované agenturou Associated Press ukazují, jak vypadá ponorka, která před incidentem kotvila v loděnici Shuangliu na řece Jang-c‘-ťiang.
Na snímku pořízeném 15. června se zdá, že ponorka je buď zcela, nebo částečně ponořená těsně pod hladinou řeky a kolem ní je záchranné vybavení a jeřáby. Obklopují ji zátarasy, které mají zabránit případnému úniku ropy nebo jiných látek z plavidla.
Satelitní snímek pořízený 25. srpna ukazuje ponorku zpět ve stejném doku jako potopené plavidlo. Není jasné, zda se jedná o stejnou ponorku.
Zatím není jasné, zda byla postižená ponorka naložena jaderným palivem nebo zda byl její reaktor v době incidentu v provozu. Od té doby však nebyl v oblasti zaznamenán žádný únik radiace.
Podle americké vojenské zprávy Čína od loňského roku provozovala šest balistických ponorek s jaderným pohonem, šest útočných ponorek s jaderným pohonem a 48 útočných ponorek s dieselovým pohonem.
Zpráva o potopení ponorky přichází v době, kdy Čína tento týden provedla vzácné odpálení mezikontinentální balistické rakety do mezinárodních vod v Tichém oceánu. Podle odborníků to bylo poprvé od roku 1980, kdy Peking takový test provedl.
Zdroj: abcnews.go.com