Nejsou to však jen oni, kdo je v nebezpečí. Jsou tu také statisíce Rusů, kteří odešli z domova, protože nechtěli mít nic společného s válkou Vladimira Putina, nebo byli vyhnáni, obviněni, že se jí dostatečně neujali. (Foto: Flickr)

I tito nenápadní disidenti jsou vystaveni sledování a únosům. Jejich represe však probíhají v tichosti, mimo záři reflektorů a často s tichým souhlasem nebo nedostatečnou prevencí zemí, do kterých uprchli.

Je to děsivé: Kreml pronásleduje obyčejné lidi po celém světě a zdá se, že to nikoho nezajímá.

Informace o tom, jak se Rusko zaměřuje na vyhnance, sbírám od začátku války na Ukrajině. Mé zdroje sahají od lidí, kteří přežili únosy a sledování, až po vůdce ruské diaspory a několik málo aktivistů za lidská práva, kteří jim pomáhají.

Putin dělá něco, čeho si téměř nikdo nevšímá | ZDE:

Mnozí se mnou hovořili pod podmínkou anonymity, aby mohli o ruských represích hovořit bez obav z odvety. Kreml samozřejmě jakoukoli účast popírá a většinou tvrdí, že nemůže komentovat, co se děje lidem v jiných zemích. Důkazy se však hromadí.

V Kazachstánu byl na žádost Moskvy zatčen hlasový trenér, který se v místním vězení zbláznil. 

Pečovatelka o seniory zadržená v Černé Hoře na ruský příkaz, který provedl Interpol. 

Učitelka zadržená arménskou pohraniční stráží poté, co svým žákům vyprávěla o ruských zločinech v Bukurešti. 

Majitel hračkářstvíprůmyslový horolezecpunkový rocker – to jsou někteří z lidí, kteří se ocitli v kremelském vleku po celém světě.

A jedná se o skutečně globální operaci. V Británii jsou sledováni exulanti a londýnské opoziční akce se hemží agenty, „kteří vyčnívají jako bolavý palec“, řekla mi Ksenia Maximovová, tamní protikremelská aktivistka.

Podle Jevgenije Smirnova, právníka, který se specializuje na případy velezrady a špionáže, byli vysláni důstojníci ruské rozvědky, aby sledovali diaspory v Německu, Polsku a Litvě. Další emigranti byli sledováni a bylo jim vyhrožováno v Římě, Paříži, Praze a Istanbulu. Seznam je dlouhý.

Některé metody jsou obzvláště zákeřné. Lev Gyammer, exilový aktivista v Polsku, dostává už dva roky esemesky, údajně od své matky. „Levuško, synku, moc se mi stýská, kdy mě navštívíš?“. V další stojí: „Synu, čekám na tebe. Vrať se brzy.“ On je ignoruje: Jeho matka Olga zemřela před pěti lety.

Jiný ruský emigrant – jehož staří rodiče jsou velmi nemocní – se rozhodl uvěřit, když mu dlouholetá ošetřovatelka jeho rodičů po telefonu sdělila, že v jejich bytě hoří. Spěchal z Finska domů a podle pana Smirnova byl okamžitě odvezen do vězení a mučen. K požáru samozřejmě nikdy nedošlo.

Protiválečné exulanty podporuje hrstka lidskoprávních organizací, které jsou věčně na pokraji uzavření kvůli nedostatku finančních prostředků. Rusko naproti tomu vynakládá prostředky na vyhnance, protože je obviňuje ze zrady a terorismu a hnáno paranoiou je pronásleduje po celém světě. Jsou bezprostředně ohroženi. Větší nebezpečí však spočívá v tom, že svět na tyto lidi úplně zapomene – a také na to, proč vůbec opustili svou zemi.

Lilia Yapparová

Zdroj: nytimes.com