Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO) Václava Moravce jako by vyslyšela naše dlouhodobé volání po konkrétních příkladech nebezpečných dezinformací.
Podle výsledků jejich průzkumů už víme, co považují za ty největší záměrné lži s významným společenským dopadem ve prospěch zahraničních aktérů za q1/2024 v ČR a SR.
Kupodivu mezi nimi není výrok ministra Rakušana o migračním paktu. Místo toho CEDMO označuje za dezinformační narativ “zprávu, která tvrdila, že strany vládní koalice prosazují v Parlamentu ČR korespondenční volbu, aby mohly v roce 2025 zmanipulovat sněmovní volby a prohlásit se za jejich vítěze. Zasáhla 38 % populace a důvěřovalo jí 39 % lidí.” Vždy obdivujeme schopnost factcheckovat, co se stane v budoucnosti, a zůstaváme v němém úžasu.
Semínko nedůvěry v česko-slovenské vztahy se “snažila zasít nepravdivá zpráva využívající známého českého hokejistu Jaromíra Jágra… Podle ní byl kvůli nevybíravému nátlaku médií, neziskových organizací a sponzorů donucen ukončit spolupráci se slovenským brankářem Júliusem Hudáčkem.” Opět nezbývá, než závidět insiderský vhled CEDMO do vztahů Jágrova klubu s fanoušky a sponzory a tu jistotu, co (ne)ovlivnilo finální rozhodnutí.
Nejvyšší soud a Česká národní banka to vidí jinak
Podle další zprávy vyhodnocené jako nepravdivé “by české úřady mohly na základě reformy sociálních dávek kontrolovat bankovní účty lidí žádajících o sociální podporu, včetně jejich rodinných příslušníků a spolubydlících. Dosáhla k 34 % lidí a uvěřilo jí 51 % oslovených respondentů v průzkumu.” A jaká je tedy pravda? Pár dní poté ji ukázaly Nejvyšší soud a Česká národní banka.
„Ostře se proti prolomení bankovního tajemství vymezil Nejvyšší soud. Ten jasně odsoudil… § 50, kterým se stanovuje povinnost bankám a jiným bankovním či peněžním institucím sdělit orgánu státní sociální pomoci na jeho výzvu údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i členů jejich domácností nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách.“
Ohradila se i ČNB. „Zákonný průlom do bankovního tajemství bez souhlasu klienta pokládáme za velmi výrazný zásah do sféry ochrany soukromí. V oblasti orgánů sociálního zabezpečení byl využíván obvykle v případech dluhu vůči státu, resp. vracení státní podpory, zatímco v navrhovaném případě jde o zcela odlišnou situaci, kdy klient nic nedluží, nýbrž naopak o dávku žádá.“
Factcheckingový byznys kvete
Na webu CEDMO se uvádí, že “uvedená zjištění provedly fact-checkingové organizace AFP, Demagog CZ, Demagog SK a Infosecurity SK a společnost IPSOS” a pro úplnější obrázek o české části cenzurně-průmyslového komplexu doporučuji vyhledat výši finanční podpory v milonech eur, kterou na činnost CEDMO poskytuje Evropská unie a Google. Proto je tak potřeba veřejná debatat o konkrétních příkladech údajných dezinformací, které bychom měli factcheckovat my všichni. Nikdo totiž nemá právo hrát si na nejvyššího arbitra pravdy.
Vlastimil Veselý