Na obloze u čínského pobřeží se stále častěji pohybují nejen americké vojenské letouny, ale nyní se více zapojují i kanadské ozbrojené síly, možná jako mladší partner Pentagonu. (Foto: Youtube)

V pondělí kanadská armáda odsoudila to, co označila za „velmi agresivní“ zachycení jejího špionážního letadla čínskými piloty. Kanadský zpravodajský server Global News uvádí:

„Nejméně dvě různá čínská letadla zachycovala kanadské letadlo soustavně po několik hodin během více než osmihodinové mise. Čínské letouny se přiblížily ke kanadskému letadlu na vzdálenost asi pěti metrů.“

„Staly se velmi agresivními a do té míry, že bychom to považovali za nebezpečné a neprofesionální,“ uvedl generálmajor kanadských ozbrojených sil Mjr. Iain Huddleston ve vyjádření pro média.

V jednu chvíli jeden z kanadských pilotů říká, že čínská stíhačka musí být „pravděpodobně 20 stop od našeho křídla, maximálně… možná 10 stop od našeho křídla“. Jeden z členů médií na palubě letadla se znepokojeně ptá: „Jsme v pořádku?“. Pokračuje: „Panebože, nemohu uvěřit, jak je to blízko.“

„Je to zvýšení agresivity, které je opravdu nečekané a zbytečné v kontextu mise, kterou letíme,“ říká generálmajor. Huddleston pokračoval.

Kanadský ministr obrany Bill Blair uvedl, že tím byla ohrožena posádka průzkumného letounu. „Bylo to zcela upřímně nebezpečné a bezohledné. A takové chování není nikdy přijatelné a my to Čínské lidové republice vyjádříme tím nejvhodnějším způsobem,“ řekl.

Kanada tvrdí, že její letadlo nebylo v regionu v rámci protičínské mise, ale mělo za úkol pozorovat zásilky týkající se Severní Koreje:

Třináctičlenná posádka na palubě kanadské mise má za úkol pomoci zastavit nelegální dodávky ropy do Severní Koreje. Během této mise vedoucí členové CAF uvedli, že posádka identifikovala „zájmové plavidlo“ uvedené na seznamu.

„Jsme zde při prosazování rezoluce OSN. Nejednáme zde proti Číňanům. Nechceme, aby došlo k něčemu nežádoucímu, co by mělo za následek ztráty na životech,“ řekl Huddleston.

Peking pravděpodobně vnímá Kanadu jako partnera Spojených států, které zvýšily počet operací ve vodách u jeho pobřeží, zejména vzhledem k tomu, že za prezidenta Bidena docházelo téměř každý měsíc k průjezdům sporným Tchajwanským průlivem. Nároky Číny na moře, a tedy i výklad jejího vzdušného prostoru v oblasti Východočínského a Jihočínského moře, jsou v rozporu s tím, jak je vnímají USA a jejich spojenci.

Zdroj: theguardian.com