Tento týden se z arménské enklávy Náhorní Karabach vynořily šokující scény poté, co minulý týden ázerbájdžánská vojenská ofenzíva zaměřená na separatistický region zabila nejméně 200 lidí a mnoho dalších zranila. (Foto: X)
Probíhá exodus desítek tisíc etnických Arménů z jejich 2000 let staré vlasti Arcach, která v moderní době existovala v mezinárodně uznaných hranicích Ázerbájdžánu.
Footage showing mass exodus of Armenians now leaving Nagorno Karabakh for Armenia, normal travel time of 2 hours now taking 20 or more. Kids the hardest hit, with little food after months of blockade. Cars are literally halted, as vehicles checked one-by-one by Azeri officials. pic.twitter.com/3jzrLv2FnB
— Nagorno Karabakh Observer (@NKobserver) September 26, 2023
Někteří pozorovatelé prohlásili, že to znamená definitivní konec republiky Arcach, vzhledem k tomu, že byly pozorovány dlouhé fronty aut vyjíždějících směrem k arménským hranicím, a to z obav, že ázerbájdžánské jednotky provádějí etnické čistky.
Arménské ministerstvo zahraničí spočítalo, že do úterý uprchlo z Náhorního Karabachu do Arménie nejméně 13 500 lidí.
Tento počet byl později revidován na nejméně 19 000 a očekává se, že jich bude mnohem více, vzhledem k tomu, že zablokovaná doprava ve směru k arménské hranici se táhne na kilometry daleko.
Situaci pro prchající civilisty ještě zhoršuje fakt, že na čerpací stanici, která tankovala palivo do aut při masovém exodu, došlo pravděpodobně k teroristickému útoku nebo k jiné děsivé nehodě:
V pondělí večer, kdy se z enklávy snažilo uprchnout mnoho dalších lidí, došlo k mohutnému výbuchu na čerpací stanici nedaleko Stepanakertu, kde se lidé snažili natankovat před cestou do Arménie.
Podle arménské státní tiskové agentury Armenpress bylo při výbuchu zabito nejméně 20 lidí a 290 jich bylo zraněno. Zranění byli převezeni do čtyř nemocnic po celém Náhorním Karabachu, jednou z nich je klinika ruské mírové mise.
Jeden z arcachských představitelů vysvětlil, že etničtí Arméni odmítají vstoupit na území Ázerbájdžánu: „Naši lidé nechtějí žít jako součást Ázerbájdžánu. Devadesát devět a devět procent z nich dává přednost opuštění našich historických zemí,“ uvedl úředník, kterého citovala agentura Reuters.
Po válce v roce 2020 byly do regionu umístěny stovky ruských mírových sil.
Washington vyzval ke zdrženlivosti v souvislosti s obviněními, že Ázerbájdžán provádí genocidu:
Šéfka americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) Samantha Powerová v arménském hlavním městě Jerevanu vyzvala Ázerbájdžán, aby „zachoval příměří a podnikl konkrétní kroky k ochraně práv civilistů v Náhorním Karabachu“.
Powerová, která předtím předala arménskému premiérovi Nikolu Pašinjanovi podpůrný dopis od amerického prezidenta Joea Bidena, uvedla, že použití síly ze strany Ázerbájdžánu je nepřijatelné a že Washington hledá vhodnou odpověď.
Vyzvala ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, aby dostál svému slibu chránit práva etnických Arménů, plně otevřel Lačinský koridor, který spojuje region s Arménií, a umožnil dodávky pomoci a mezinárodní monitorovací misi.
Pro Armény jsou však jak prosby, tak nedostatečné kroky ze strany Washingtonu i Moskvy důvodem k frustraci a hněvu.
Just a river of cars… from Stepanakert to Hakari…
— Marut Vanyan (@marutvanian) September 26, 2023
We drove two meters, waited two hours…
Be patient, those who haven't arrived yet… pic.twitter.com/8e95LotNru
Od té doby se objevily videozáznamy (neověřené), na nichž ázerbájdžánští vojáci rabují nebo také střílejí do domů etnických Arménů…
Videos are circulating online showing Azerbaijan troops shooting into civilian homes in Nagorno-Karabakh. pic.twitter.com/YYzy2Gkwuc
— Geopolitics.wiki (@GeopoliticsW) September 22, 2023
Místní představitelé varovali, že uprostřed ozbrojeného ázerbájdžánského postupu nezůstane v Náhorním Karabachu, kde se nacházejí desítky starobylých křesťanských klášterů a kostelů, ani jedna etnická arménská rodina.
Rusko mezitím vydalo vzácné prohlášení, v němž pranýřuje arménskou vládu pod vedením premiéra Nikola Pašinjana za nedodržování dohod, které pomohly k této rozvíjející se katastrofě…
Mezitím se ukázalo, že Ázerbájdžán je připraven sporné území znovu sjednotit silou. Ti karabašští Arméni, kteří zůstávají, musí přijmout ázerbájdžánské občanství, nebo odejít, vyplývá z prohlášení Baku.
Anna Ohanyanová, vedoucí vědecká pracovnice programu Rusko a Eurasie v Carnegie Endowment for International Peace, vysvětlila pro CNN, že „pokud arménská komunita neodejde, ale také nepřijme ázerbájdžánské pasy, myslím, že by to v podstatě byla sebevražda“.
Zdroj: reuters.com